Otázky a odpovědi s hradeckým místostarostou

01.05.2024

Budou se úředníci města stěhovat pod jednu střechu, která dosud slouží policistům? A kam by v tom...

[přečtěte si celý článek]


Letní rozjezd úzkokolejky je pořád nejistý. Dva kraje a dva dopravci se musí dohodnout.

01.05.2024

Vleče se to už dlouho a, jak se říká, skutek utek. Řeč je o úzkokolejce zkrachovalé společnosti...

[přečtěte si celý článek]


Jitka Smutná: Herectví nelze dělat do mírného opocení.

01.05.2024

„Nejvyšší hodnotou je pro mne životní harmonie,“ konstatuje Jitka Smutná (72) a vysvětluje: „Ten...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Členové spolku Chraňme Českou Kanadu mají k obchvatu města výhrady.

Publikováno: 01.04.2024

K hojně diskutovanému tématu silničního obchvatu Nové Bystřice se níže vyjadřuje Marta Bartošková Vrbová ze spolku Chraňme Českou Kanadu, jehož náplň a snahy z názvu jasně vyplývají. Spolek je k záměru Jihočeského kraje kritický a zastává názor, že stavba přinese regionu víc škody než užitku.

Je východní obchvat Nové Bystřice jediným řešením tranzitu přes centrum města?

Těžko říct. Od roku 2012 se o něm jedná. Průjezd kamionů centrem města je totiž opravdu neúnosný. Dnes je obchvat předkládán jako jediné řešení. Odpověď na to, jaká jiná řešení se těch 12 let hledala, jsme nedostali.

Co by obchvat řešil?

Řešil by důsledek potíží, nikoli jejich příčinu. Příčinou jsou tranzitní kamiony se dřevem a mnohé další, které v Jindřichově Hradci opustí silnici 1. třídy E551 (zpoplatněnou mýtem) a po silnici 2. třídy 128 (neplacené) si tudy zkracují cestu do Rakouska. Zhruba 40 km za hranicemi se silnice B5 (pokračovatelka české II/128) napojí na silnici E49, která je pro nákladní dopravu určena (J. Hradec-Třeboň-Halámky-Schrems-Vitis). Trasa z Jindřichova Hradce k onomu napojení je po silnici 1. třídy cca o 30 km delší, a je placená. Po výstavbě obchvatu se očekává (podle zprávy INVEXu z roku 2018) navýšení počtu kamionů v průměru o 250 denně. Tedy místo toho, abychom kamiony směřovali na silnice 1. třídy, které jsou pro ně podle zákona určené, přitáhneme je do chráněných oblastí České Kanady a Waldviertelu Nord.

Co zvýšený provoz městu přinese?

Nic. Kamiony jenom projedou. Nezastaví.

Jaké by měl obchvat výhody?

Doprava ve městě by se díky němu opravdu zklidnila. Kamiony pojedou okolo a osobní auta se městu taky vyhnou. Starou trasu budou využívat především vozidla lidí, dojíždějících třeba do Jindřichova Hradce do práce, k lékaři či za nákupy, a vozidla zásobování. Jaké dopravy je víc? Starosta města uvádí průjezd asi 1800 aut denně. Velkou část tvoří místní provoz, počet kamionů nebyl dosud vyčíslen. Je jich 30, 60 nebo 100?

A nevýhody?

Zklidnění dopravy znamená odliv turistů a návštěvníků města, kteří přiváží peníze místním podnikatelům, obchodníkům či pronajímatelům. Kdy naposledy jste sjeli z obchvatu do Stráže nad Nežárkou? Dále je tu hluk, který se z mostů ponese do širokého okolí, světla aut… Historický židovský hřbitov bude v těsné blízkosti nájezdu na obchvat a stane se pěšky téměř nedostupným. Velké mosty, zahloubení silnice do terénu a jinde zase navezení materiálu změní tvář okolí města a hrubě a nevratně poruší přírodní park Česká Kanada ceněný pro svou klidnou krásu a nedotčenost. Město a jeho obyvatele to vše odsune na vedlejší kolej. Oba výjezdy – na Jindřichův Hradec a na Rakousko – budou podřízeny provozu na obchvatu. Jak se tomu budou podřizovat cyklisté a turisté, které do města zveme?

A ekonomický pohled na tuto stavbu?

Původní odhad nákladů ve výši 380 milionů korun narostl na zhruba 630 milionů, tj. cca 210 milionů za kilometr. Kamiony odkloněné z E551 na silnici II/128 nezaplatí mýto. Krajina bude „obohacena“ o cca 2,4 hektarů asfaltových ploch, což bude mít vliv na vysoušení oblasti, ztratíme mnoho hektarů zemědělské půdy, údržba mostů zvýší náklady na provoz silnice 2. třídy na nich, chráněné rostliny a živočichové pozbydou ochrany a klesne hodnota zdejších nemovitostí.

Jak se k věci staví rakouské obce, k nimž by měl obchvat dopravu směřovat?

Jsou zděšeny. Dosud je nikdo oficiálně neinformoval. Proběhlo pouze osobní setkání starostů Nové Bystřice a Heidenreichsteinu, kde byla přislíbena spolupráce na hledání jiného řešení. Tonáž aut, vjíždějících do Rakouska, je již dnes omezena na 3,5 tuny (s dodatkovou informací, kdo a kam může projet). Z toho plyne, že o takový provoz naši sousedé zájem nemají.

Co tedy dělat?

Chránit obyvatele Nové Bystřice, ale i Číměře a Horní Pěny. Chránit krajinu, její tvář a hodnotu. Zachovat ji pro návštěvníky a budoucí generace. Nepoškozovat ekologickou rovnováhu a čistotu, chránit rostliny a živočichy, jež mají ochranu zákonem zaručenu. Neničit těžkými náklaďáky silnici, určenou pro místní provoz, nikoliv pro tranzit. Tento směřovat tam, kam patří, na silnice 1. třídy a dálnice, které jsou na tuto zátěž projektovány a jsou vybaveny odpočívadly, čerpacími stanicemi a občerstvením. Kontrolovat tonáž nákladů, nespoléhat se na rakouskou policii, že si s tím poradí místo nás. Chránit bezpečí a zdraví obyvatel a neřešit problémy bez ohledu na následky pro ostatní.

- Marta Bartošová Vrbová -

Zapsaný spolek Chraňme Českou Kanadu

(redakčně upraveno)