Pařby, muzika a řev. Partaje už z toho šílí.

06.11.2020

J. Hradec – Neuposlechnutí výzvy úřední osoby, rušení nočního klidu a přestupek proti občanskému...

[přečtěte si celý článek]


Vjely si do vlasů!

06.11.2020

J. Hradec – Ty dvě sousedky z domu číslo 672 na sídlišti Vajgar se opravdu nemusí. Dlouhodobě. A...

[přečtěte si celý článek]


Dobýval se k ex-tchyni a skončil v klepetech

06.11.2020

J. Hradec – Opilec (42) s více jak dvěma promile v krvi řádil v neděli 27. září večer v Nušlově...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Bermudský trojúhelník na hradeckém MěÚ. Chaos, či kulišárna ve prospěch zastupitele?

Publikováno: 05.08.2011

„Byl jsem varován, že ze mě hradečtí úředníci chtějí udělat blba,“ konstatuje otráveně Petr Kadlec, provozovatel hradeckého podniku Udírna v Kostelní ulici, a týmž tónem pokračuje: „Proto jsem na městský úřad zavčasu zašel a zdůraznil tam, že mám své informace a opravdu si přeju, aby ze mě blba nedělali. Ale nepomohlo to, udělali ho ze mě.“ A oč vlastně tentokrát běží? Buď o to, že na odborech MěÚ v J. Hradci panuje nehorázný chaos, nebo o to, že se na lokálním politickém hřišti opět vyskytla obligátní malá domů. Zdá se, že pro to, co se přihodilo Petru Kadlecovi, se jiná vysvětlení skutečně nenabízí.

 


Restaurace Udírna v hradecké Kostelní ulici funguje bezmála rok, přesně od loňského září, a její provozovatel si optimisticky maloval, že na začátku letošní letní sezóny vyrukuje s novinkou v podobě malé předzahrádky s několika stolky. Řeč je o cca šedesáti metrech čtverečních rozšířeného chodníku, který je pro předzahrádku jako dělaný, což si však zřejmě uvědomil i hradecký městský zastupitel Zdeněk Kasper (TOP 09), provozující sousední Dada Club.


„Začátkem letošního května jsem si na městský úřad podal žádost o povolení umístění předzahrádky na rozšířeném chodníku,“ začíná líčení své anabáze Petr Kadlec a pokračuje: „Jak se ale ukázalo, stejnou žádost si krátce přede mnou podal i Zdeněk Kasper. Svoji žádost jsem proto upravil a zažádal jen o polovinu prostranství, tedy o cca třicet metrů čtverečních. Do žádosti jsem uvedl, že navrhuji, aby Zdeněk Kasper využíval prostor, který využíval už v letech minulých, a mě aby bylo umožněno pronajmout si zbylou část, vzniklou jejím úředním vyčleněním z komunikace. Tedy klasický vstřícný kompromis. Bohužel pan Kasper na tento kompromis nepřistoupil s tím, že si chce prostranství pronajmout celé. Já ať prý jeho žádost klidně dubluji. Jeho argumentace měla svou logiku, prostor je před jeho domem, zároveň je ale pravda, že oficiálním vyjmutím dalších metrů z komunikace tu nově vznikl prostor další. Proč bych na něm nemohl mít pár stolků já?“


Zašantročená žádost


Zmatek, nebo levota?


A pak se začaly dít věci. K Petru Kadlecovi se prý doneslo, že jeho žádost se na nejbližším zasedání Rady města projednávat nebude. Na rozdíl od žádosti Zdeňka Kaspera, která bude ten den Radou údajně i schválena. Žádost P. Kadlece, toho času již bezpředmětná, má prý ležet na stole až při zasedání Rady následující, kde bude zamítnuta, protože pronájem prostranství bude tou dobou už vyřešen. K plné spokojenosti majitele Dada Clubu.


„Protože jsem si nebyl úplně jist, do jaké míry jsou moje informace podložené, šel jsem před příslušným zasedáním Rady na městský úřad, abych se tam ubezpečil, že se Rada mojí žádostí na svém nejbližším zasedání zabývat bude,“ vzpomíná Petr Kadlec. „Na odboru dopravy, kam jsem svou písemnou žádost koncem dubna odevzdal a kde mi její převzetí potvrdil osobně vedoucí tohoto odboru Ing. Zbyněk Heřman, jsem ke své nelibosti zjistil, že moje žádost tam skutečně není a nikdo že navíc netuší, kde ji hledat. Zdejší úřednice Jana Nováková hádala, že žádost je nejspíš na odboru památkovém, ale nebylo tomu tak. Což mě nepřekvapilo. Dopředu jsem se totiž na městském úřadě zajímal, zda se k věci bude vyjadřovat policie a jestli ji budou posuzovat památkáři. Co se památkářů týče, bylo mi řečeno, že nikoli. Už se prý kladně vyjádřili k celku a dílčími žádostmi že už se tudíž vyjadřovat nebudou, to že už přísluší Radě. Nakonec jsem odešel s příslibem, že mi z úřadu během několika hodin zavolají, kde žádost nalezli. Nezavolali a dopadlo to přesně tak, jak jsem byl varován, že to dopadne. Městská Rada projednala jedinou žádost, kterou k projednání dostala, tedy žádost Zdeňka Kaspera, a schválila ji. Moje žádost se kupodivu našla hned nato a putovala do Rady následující. Pochopitelně s křížkem po funuse.“


Skáče Rada


jak odbory pískají?


Může se někdo divit, že nad tím vším Petr Kadlec jen kroutí hlavou? „Postup odboru dopravy se mi vůbec nelíbí,“ konstatuje. „Dopředu jsem věděl, že ze mě chtějí udělat blba. Ok. Tak jsem tam šel a řekl, že si nepřeju, aby ze mě blba udělali. A co se stalo? Udělali ho ze mě stejně! I když věděli, že o té kulišárně vím. Pokud by moji řádně odevzdanou žádost vážně jen zašantročili, měli úředníci do jejího nalezení pozdržet i žádost Kasperovu, nebo mi říct, ať si svižně zažádám znovu. Takhle mám dojem, hraničící s jistotou, že o mé žádosti rozhodl mě z nějakého důvodu nepřející odbor dopravy, Rada města k tomu příležitost nedostala. Kdyby radní moji žádost zamítli, protože a proto, nějak bych to strávil, ale takovýhle podfuk? Rada rozhodovala nesolidně, ovšem ne vlastní vinou. Neměla k dispozici veškeré podklady a informace, a to je jednoznačně chyba odboru dopravy a možná i odborů dalších. Jak moc, a zda vůbec, vše ovlivnil zastupitel Zdeněk Kasper, o tom lze jen spekulovat. Já ho obviňovat nehodlám, ale ukřivděn se cítím. Jako občan i jako podnikatel, kterému bylo dopřáno všechno možné jen ne možnost rovnocenného souboje. Za tím si stojím.“


- Svatopluk Doseděl -