Bezdomovci bivakují na pískárně! Svinčík a smrad jim vůbec nevadí.

Kromě v úvodu zmíněných negativních změn, je lidem trnem v oku i partička bezdomovců, která na břehu pískárny vytrvale táboří. Poprvé jsme o tomto problému informovali v květnu 2013. Karavan, v němž tito lidé vegetují, tehdy vadil i majiteli pozemku Jiřímu Petrů z Jindřiše. Tenkrát nám řekl: „Nepořádek kolem pískárny je de facto setrvalý stav a vloni na podzim jsem tady společně s policií řešil i bezdomovce, co se mi sem začali stěhovat s karavany.“ Nyní máme květen 2015 a bezdomovci zde prý nerušeně bivakují dál. Nebo ne? Jdeme se přesvědčit!“

Smrad, výkaly,

použitý toaleťák

Poprchává, je nevlídně. S domorodým průvodcem se ubíráme úzkou pěšinou kolem pískárny. Břehy plné divokých křovisek a náletu k letnímu slunění a koupání vskutku příliš nelákají. Pískárnu obcházíme zleva (směrem od Jindřiše) a brzy přicházíme k nevelkému karavanu. Vykazuje známky značného opotřebení. Na trávníku vedle plápolá oheň, za okny přívěsu štěká pes a vůkol panuje hutný smrad. Míjíme toaletu – moc pěknou hromádku výkalů a použitého toaletního papíru. Exkrementy a zahnědlý toaleťák jsou však i na dalších místech. Po našem příchodu to uvnitř karavanu ožívá a nám je jasné, že okamžité vytažení foťáku znamená rozloučit se s ním nebo zahájit jeho lovení z vody. Jdeme tedy dál a předstíraje fotodokumentaci vodní plochy, lstivě fotíme karavan. Naše počínání je ale rychle prokouknuto. V karavanu je pět (!) obyvatel a jejich postoj k focení je veskrze negativní. Mizíme. Taky rychle.

Domorodec: Vykopání

latríny by je asi zabilo

Náš průvodce, jindřišský starousedlík, který u pískárny pravidelně venčí psa a její stav mu není lhostejný, kritizuje jak příbytek bezdomovců, tak svinčík kolem něj. Říká: „Hnusně to tu vypadá, smrdí to tu a někdo se zde ani nemusí cítit bezpečně. I kdyby tady ti lidi tábořili s povolením vlastníka pozemku, základní hygienické zásady by snad dodržovat měli. Jsou tu už tři nebo dokonce čtyři roky. Proč si během té doby nevybudovali alespoň latrínu v lese? Ve městě si člověk taky nemůžete dojít na záchod, kde si umane. Tohle je sice příroda, ovšem volně přístupná cesta je svým způsobem taky veřejný prostor, nebo snad ne? Nejsem pro zasahování do svobody druhých, jenže co je moc, to je moc. Je nás víc, kterým tahle situace vadí.“

Komu bezdomovci na

jeho pozemku nevadí?

Jak se nám podařilo zjistit, oproti minulosti zde došlo k malému prostorovému posunu. Bezdomovci už totiž netáboří na pozemku Jiřího Petrů, nýbrž kousek od něj, na pozemku, který podle katastru nemovitostí patří Liboru Emingerovi z Jindřichova Hradce. Na Obecním úřadě v Rodvínově, jehož je Jindřiš místní částí, se ovšem dozvídáme, že by pozemek mohl vlastnit i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetku, a aby toho nebylo málo, na hradeckém městském odboru životního prostředí se zase domnívají, že majitelem inkriminované parcely je jistý pan Plachý, zřejmě také hradečák. Takže tu máme záhadu. Jedná se snad o spleť pronájmů? Jisté je, že ať už ono místo říká pane komukoli, přítomnost bezdomovců mu asi nevadí.

„Když byli bezdomovci na pozemku mém, vadili mi hodně, a proto jsem to také řešil s policií,“ konstatuje Jiří Petrů a dodává: „Teď jsou na pozemku někoho jiného, nevím koho, takže to není moje věc. Kdyby odtud zmizeli, bylo by to ale jedině dobře. Divím se, že majitele příslušného pozemku nechává jejich přítomnost v klidu. Osobně mě neustálé potíže kolem jindřišské pískárny už definitivně otrávily.“

Shoda úředníků:

Řešit musí majitel!

A jak záležitost komentuje starostka Rodvínova Hana Hošková? „Obci tamní pozemky nepatří, takže tam žádné kontroly neprovádíme,“ krčí rameny a pokračuje: „Ze stávající situace nadšená rozhodně nejsem. Domnívám se, že by věc měl řešit majitel pozemku ve spolupráci s hradeckým odborem životního prostředí. Otázkou ovšem je, jak si s bezdomovci poradit. Všeobecně. Zákony jsou na ně krátké. Pokutu ti lidé nemají zaplatit z čeho a zabavit jim není co.“

Vlastníka inkriminovaného pozemku se nám dopátrat nepodařilo (prostor mu v případě jeho zájmu poskytneme v příštím vydání) a na Odboru životního prostředí MěÚ v Jindřichově Hradci jsme se moc pozitivního taky nedozvěděli. Jeho vedoucí František Chmelík nám jen potvrdil, že bezdomovce musí řešit člověk, na jehož pozemku tito táboří. „Tímto člověkem je, jestli se nemýlím, nějaký pan Plachý, jemuž patří i domek u bývalé brány do pískovny,“ uvedl a uzavřel: „S faktem, že zde bezdomovci zanechávají svoje výměšky, s tím může náš odbor sotva co dělat. Pravdou je, že jindřišská pískárna není oficiální koupaliště, záchodky tam nejsou, a když se sem v létě nahrnou stovky lidí, bývá situace ještě horší.“