01.07.2022
Do povědomí široké divácké veřejnosti se Ljuba Krbová (64) pozitivně zapsala coby jedna z kmenových...
07.06.2022
Třeboň – Ve středu 20. dubna odpoledne narazila 26letá žena z Chodova na svou známou a na...
07.06.2022
Třeboň – Čtyřiatřicetiletá žena z Českých Velenic ve středu 30. dubna šokovala strážníky. A to hned...
Publikováno: 03.06.2016
Hradečtí městští zastupitelé minulý měsíc schválili postup revitalizace Husových sadů. Bude radikální? Schválili rovněž finální verzi dopravního řešení na náměstí Míru. Jak rozhodli? A za co zde utratí milion? Kdy dojde k avizovanému estetickému i praktickému dotažení nové pěší zóny pod nákupním centrem Merkur na sídlišti Vajgar? A co bude s bývalou administrativní budovou někdejší textilky Jitka? Co majitelům brání v její chvályhodné přeměně na domov důchodců? Úředníci města? Místostarosta Bohumil Komínek (ČSSD) na vše odpovídá.
V závěru dubna se na zastupitelstvu řešila revitalizace Husových sadů. Na čem se zastupitelé dohodli?
B. Komínek: Zastupitelé dali na doporučení Rady města a rozhodli, že dotaci ve výši zhruba půl druhého milionu korun, která nám byla přidělena na novou výsadbu, čerpat nebudeme. Čerpáním této dotace bychom se totiž zavázali, že v každém roce 2016 až 2022 bude naše město vynakládat pravidelné finanční prostředky dle schváleného projektu až do celkové výše přibližně dvaceti milionů korun. Řeč je jak o stavebních úpravách parku, tak o sadovnických úpravách, které tvoří cca pětinu celkového rozpočtu. Zastupitelé tedy schválili realizaci jen první etapy z plánovaných tří, etapy, již město provede z vlastních finančních prostředků v rámci rozpočtů 2016 a 2017. Tato první etapa se týká části parku od Masarykova náměstí až po Kostelní ulici, kde je dle dendrologického průzkumu nejvíce dřevin v nevyhovujícím stavu. První etapa by měla být započata letos na podzim, stavební úpravy a náhradní výsadbu zahájíme příští rok na jaře. Jestli se bude v dalších etapách revitalizace sadů pokračovat a v jakém časovém horizontu, to bude záležet na dalších okolnostech a na rozhodnutí zastupitelstva v letech následujících.
Na témže zasedání prý zastupitelé odsouhlasili milionovou investici do náměstí Míru. Co konkrétního za ten milion pořídíte?
B. Komínek: Jeden milion korun zastupitelé neschvalovali nyní, byl schválen již v rámci rozpočtu města na rok 2016. Na posledním zastupitelstvu bylo schváleno dopravní řešení na náměstí Míru, které bylo dosud ve zkušebním provozu. Důležité bylo určit plochu pro pěší zónu, s níž je spojena probíhající zakázka na vytvoření architektonických studií, jež chceme následně představit veřejnosti. Dříve jsme tyto studie zadat nemohli, neboť jsme neustále dostávali nové a nové podněty od rezidentů a abonentů na náměstí, na které bylo třeba reagovat. Doufám, že jsme našli řešení, vyhovující co největšímu počtu občanů i návštěvníků města. Zmíněný milion korun je připraven na pokrytí nákladů na studie a na částečnou realizaci zeleně či mobiliáře. Vše bude záležet na tom, jakou studii řešení si lidé vyberou. Jestli vše stihneme do letošní letní sezony, o tom bych nerad spekuloval.
Při poslední velké rekonstrukci náměstí Míru se počítalo s kašnou…
B. Komínek: Ta kašna tam de facto pořád je, jen do ní není vidět. Vyznačuje ji kruhové dláždění za morovým sloupem směrem k zámku. A pokud s ní některá architektonická studie bude počítat, proč ji více nepřiznat? Umím si představit, že by byl umožněn i pohled do ní. Záleží na architektech.
Nová pěší zóna pod nákupním centrem Merkur na sídlišti Vajgar působí zatím poněkud nekoncepčně. Přitom už sem bylo investováno 3.718.000 korun. Odstranění trosek socialistické architektury je jistě chvályhodné, ale co s tím prostranstvím bude dál?
B. Komínek: Co tam přibyde každopádně, jsou lavičky a květinová výzdoba. Řešit budeme i zdejší parkování, které je v tuto chvíli nevyhovující. Mám na mysli zejména prostor před budovou Teplospolu a před řeznictvím Karla Franka. V souvislosti s parkovištěm byl prvním krokem zpětný odkup v minulosti prodaného pozemku za bývalým kinem Mír, kde plánujeme zřídit několik tolik potřebných parkovacích míst. Druhou etapu parkování budeme řešit v letech 2017 až 2018.
Jak už jsme psali, dvě hradecké firmy – ProInvest a Bora – chtějí přetvořit bývalou administrativní budovu textilky Jitka na domov důchodců. Překážkou je ovšem skutečnost, že budova stojí v průmyslové zóně. Vloni v listopadu proto majitelé objektu požádali město o změnu územního plánu, respektive o vyjmutí tohoto pozemku z průmyslové zóny. Už jste se touto žádostí zabývali?
B. Komínek: Zabývali. Město uvažuje o tom, že o možné první změně územního plánu začne jednat v roce 2018, ne ovšem dřív. Prvním důvodem je fakt, že byly nově schváleny Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, a teprve na tuto změnu chceme reagovat změnou našeho územního plánu. Řadu pozemků už totiž Jihočeský kraj z hlediska rozvoje neblokuje, což je pro nás zajímavé. Důvodem druhým je to, že provádíme změnu regulačního plánu v centru města, a provádět změnu územního plánu dřív, než bude hotov plán regulační, to je špatně. Regulační plán města chceme mít hotový do konce roku 2017, změna územního plánu přijde na řadu potom. Několik podnětů od občanů už máme. Vámi jmenované firmy byly o těchto skutečnostech informovány již před uskutečněním jejich podnikatelského záměru, spočívajícím v odkoupení zmíněné administrativní budovy.
Jistá jihlavská firma vlastní na Jitce pozemek bývalého zahradnictví, na kterém by údajně měl vzniknout domov důchodců také, avšak v režii města nebo kraje. Není tedy za neochotou vyjmout pozemek ProInvestu a Bory z průmyslové zóny právě toto?
B. Komínek: Město svůj domov důchodců určitě stavět nehodlá. Pokud by jej někdo měl stavět, byl by to zcela nepochybně kraj. Koneckonců, s Jihočeským krajem by v případě výstavby domova důchodců musely spolupracovat i firmy ProInvest a Bora. Ano, Jihočeskému kraji byl nabídnut jeden zdejší pozemek, nejedná se však o bývalé zahradnictví, nýbrž o nedaleký pozemek o rozloze cca 6.100 metrů, jenž byl zasíťován pod hlavičkou firmy Moderní bydlení Jihlava. A zde by domov důchodců vzniknout skutečně mohl. Byla by to však záležitost kraje, rozhodně ne města. O vzniku nového domova důchodců musí tedy soukromý subjekt – developer – jednat s Jihočeským krajem. Město v takovémto případě jeho přímým partnerem není. Myšlenku výstavby nového domova důchodců přesto podporuji a věřím, že se uskutečnění tohoto projektu podaří.
- Svatopluk Doseděl -