Bohumil Krejčí: Nesmyslný případ by dávno uzavřela jediná žádost o dodatečné povolení!

V předchozím článku informujeme o peripetii kvůli zateplení sousedních domů, potažmo kvůli přesahům domů do pozemku toho druhého. Jak byste případ okomentoval?

B. Krejčí: Případy zateplování domů na hranici pozemků a jejich přesahu, byť ve vzduchu, nad sousední pozemek se řeší zřízením služebnosti, postaru věcného břemene. Člověk, který zatepluje nad cizím, i když jde jen o pár centimetrů, musí mít věc občansko-právně ošetřenu, jinak řečeno, musí se dohodnout na zřízení služebnosti. A to písemně. V případě, o němž je řeč, zabíhalo asi pět centimetrů sousedova zateplení do pozemku, jehož vlastníky zastupoval pan Vyhnálek, nicméně střecha pana Vyhnálka zase dvaceti centimetry zasahovala nad stavbu a pozemek souseda.

Vyhnálek to ovšem líčí jinak. Soused prý začal zateplovat v době, kdy Vyhnálkův dům ještě neměl střechu, a s Vyhnálkem se dodatečně dohodl, že identické zateplení provede náhradou na své náklady na domě jeho. A Vyhnálek údajně teprve potom – v rámci dohody – uzpůsobil svoji střechu, čímž vznikl zmíněný přesah na sousední pozemek.

B. Krejčí: Data a termíny už si nepamatuju, je to už pár let. V principu je to ale jedno. Oba každopádně dopředu potřebovali písemné zřízení služebnosti. Zákon nám ukládá, abychom znesvářené sousedy vedli k dohodě, o což jsme se snažili i v tomto případě. K dohodě však bohužel nedošlo a proto jsme oba vlastníky vyzvali, aby každý svůj přesah odstranil. Pan Vyhnálek tak učinil, ale jeho soused, který chtěl přesah zateplení rovněž odstranit, nemohl. Vstup na sousední pozemek mu totiž nebyl umožněn. Tři pokusy toto úředně stanovit byly neúspěšné, vždy došlo k napadení výzvy. Nadřízený orgán nakonec (po stížnosti na stavební úřad) ztratil trpělivost a záležitost uzavřel s tím, že vstup na cizí pozemek zde musí vyřešit občanskoprávní soud.

Když pan Vyhnálek budoval u domu plot, přední a boční, činil tak na základě územního rozhodnutí a územního souhlasu. Váš odbor ale stavbu plotu přesto zakazoval. Proč?

B. Krejčí: Problém jsme měli s plotem směrem do Jemčinské ulice. Z našeho pohledu nebyl v souladu s územním rozhodnutím a omezoval výhled na komunikaci. Panu Vyhnálkovi byl sice v roce 2007 vydán územní souhlas na přední oplocení, jenže tehdy měl vstup z druhé strany a územní souhlas se tudíž vztahoval na oplocení směrem do sídliště Na Palici. Oplocení směrem k Jemčinské ulici podle nás v souladu se zákonem nevzniklo. Při protahování řízení přes nadřízené orgány a kancelář ochránce veřejných práv nám bylo sděleno, že jsme v důkazní nouzi, což znamenalo, že dle jejich právního názoru nemůžeme řízení o odstranění oplocení dokončit. V rámci tohoto zdlouhavého projednávání došlo i na oplocení boční, jež nám sice v podstatě nevadilo, ale dle názoru nadřízených orgánů právně v pořádku nebylo.  Ukázalo se totiž, že je vyšší, než umožňovalo původní územní rozhodnutí. K tomu, abychom takto vysoký plot mohli povolit dodatečně, jsme potřebovali jediné – aby nás pan Vyhnálek o dodatečné povolení požádal, soused totiž proti vyššímu plotu nic nenamítal. Protože to pan Vyhnálek neudělal, neměli jsme jinou právní možnost, než mu nařídit boční oplocení odstranit. Toto rozhodnutí už nabylo právní moci.

V rámci řešení oplocení prý vyšlo najevo, že váš úřad kopii příslušného územního souhlasu ztratil…

B. Krejčí: O tom nic nevím. Ten dokument vlastně ani ztratit nejde, máme ho v elektronické podobě v počítači. Možná u toho nyní chybí situace, ale spis během několika let vystřídal prakticky všechny možné odvolací orgány, ministerstva i soudy. A jeho platnost byla dvanáct měsíců, tedy do 7. září 2008.

Rekapitulace… Řízení o odstranění předního plotu jste na základě rozhodnutí Kraje zastavili. Pak se Kraj zaměřil na plot boční, uznal ho jako nelegální a vy jste nařídili jeho odstranění. Jenže pan Vyhnálek se poté obrátil na krajský soud, a ten rozhodnutí Kraje i vaše nařízení letos v červnu zrušil. Jak je tedy možné, že jste mu v závěru srpna poslali oznámení o novém projednání téže věci? Výrok soudu pro vás není závazný?

B. Krejčí: Samozřejmě, že je. Soud ale řekl něco jiného, než pan Vyhnálek prezentuje. Soud řekl, že plot nelze chápat jako nelegální stavbu, nýbrž jako stavbu v rozporu s původním územním rozhodnutím. Neboť je vyšší. Stavební úřad proto musí v řízení pokračovat a následně rozhodnout v intencích rozhodnutí soudu, tedy nařídit snížení plotu. Paradoxem je, že správní řízení stálo zhruba desetinásobek ceny plotu, a až bude v souladu s názorem soudu pravomocně rozhodnuto o jeho snížení, bude už platit novela stavebního zákona, podle níž ploty nic potřebovat nebudou. Na tento nesmyslný případ se to ovšem zpětně vztahovat nebude. Nebylo by bývalo jednodušší napsat žádost o dodatečné povolení?

- Svatopluk Doseděl -