Část cesty kolem jindřišské pískovny je pryč!

Jindřišská pískovna, ležící v klidné lokalitě mezi Jindřiší a Jindřichovým Hradcem, je místo, které si oblíbili nejen vyznavači slunění a koupání, nýbrž i pejskaři, cyklisté a všichni, kdo se rádi prochází přírodou. Kolem pískovny vedla odnepaměti cesta, po níž bylo možno přírodní koupaliště pohodlně obejít, respektive objet na kole, jenže dnes už tomu tak není. A mnohým lidem se tato skutečnost vůbec nezamlouvá.

Ano, jindřišská pískovna už po cestě obejít nejde, cesta na levém břehu (z pohledu od Jindřiše) je totiž pryč. Jen několik desítek metrů za železničním přejezdem přehrazuje cestu hluboký výkop a za ním už je pak jenom pole. Jinak řečeno, cesta byla rozorána jako meze v komunistických letech kolektivizačních. Tím, kdo zde začátkem letošního dubna zapřáhl pluh, má být místní soukromý zemědělec Luboš Hošek, manžel Hany Hoškové, starostky Rodvínova, jehož je Jindřiš místní částí.

„Pan Hošek má inkriminované pole pronajato a hospodaří na něm,“ konstatuje občan Jindřiše, který si nepřeje být jmenován a pokračuje: „Na katastrálním úřadu jsem zjistil, že příslušný pozemek je zde skutečně zapsán a veden jako cesta, konkrétně na parcele číslo 1026/8. Sousední parcela, na níž je pole, má číslo 990/1. Pan Hošek si tu dělá co chce a to, že rozoral cestu a připojil ji k pronajatému poli, mě vlastně ani moc nepřekvapuje. Spíš nechápu důvod. Vždyť ta cesta tady byla snad půl století a o tom, že by z její půdy něco vyrostlo, nemůže být řeč.“

Starostka: Situace

se stala neúnosnou

„Mého manžela s tím vůbec nespojujte,“ říká rodvínovská starostka Hana Hošková a vysvětluje: „Cestu, o níž je řeč, rozoral na žádost jejího majitele, kterým je Jiří Petrů z Rodvínova. Podotýkám, že manžel má pronajatý pozemek s polem, nikoliv s cestou. Nehledě na fakt, že se vlastně ani o cestu nejedná, na katastru je totiž tento pozemek veden jako ostatní plocha.“

Tato informace souhlasí s údaji na internetových stránkách katastrálního úřadu, kde lze zjistit, že příslušný pozemek je tu skutečně zanesen pod označením „ostatní plocha“, ovšem se způsobem využití jako „ostatní komunikace“. Což nicméně neznamená (jak nám bylo řečeno pracovnicí KÚ), že by majitel tohoto pozemku cestu rozorat nesměl.

„Situace pana Petrů se postupně stala neúnosnou,“ líčí dále starostka Hošková. „Na jeho pozemku u pískárny, která ani není oficiálním koupalištěm, se neustále povalují odpadky, táboří tam bezdomovci, auta jezdí až k vodě… Pan Petrů se zkrátka rozhodl, že dokud v této lokalitě někdo nezajistí udržování pořádku, cesta nebude. Víc vám k tomu jistě řekne on.“

S názorem starostky se částečně ztotožňuje i náš nejmenovaný zdroj informací. „Samotný výkop, který se tu objevil už někdy vloni na podzim minulého roku, mi až tak nevadí,“ připouští a navazuje: „Lidi si zvykli jezdit po cestě auty až k vodě, a to taky není žádná výhra. Dřív tu byla umístěna značka zákaz vjezdu a auta bez problémů parkovala ještě před pískárnou, což teď asi budou muset zase. A to je ve své podstatě pozitivní. Ovšem bezohledně rozorat cestu a udělat z ní pole, to je něco jiného. Vypadá to jako zbytečný naschvál.“

Nezodpovědní řidiči,

bezdomovci a svinčík

A jak se k případu vyjádřil majitel diskutovaných pozemků? „Je to moje cesta k mému pozemku,“ tvrdí Jiří Petrů a dodává, že cesta byla beztak vyježděna neukázněnými řidiči, kteří si mysleli, že mohou jet, kam se jím zlíbí. „Snažil jsem se vyřešit záležitost nějak jinak, ale neuspěl jsem. Proto jsem nakonec nechal cestu rozorat a zažádal si, aby mi bylo povoleno tento asi deset metrů široký pruh půdy zalesnit. Mám tam samé potíže. Nepořádek kolem pískárny je de facto setrvalý stav a vloni na podzim jsem tady společně s policií řešil i bezdomovce, co se mi sem začali stěhovat s karavany. Už nemám chuť se těmito věcmi zabývat. Někomu asi vadí, že tudy najednou nemůže projet autem a že nemá možnost zaparkovat až u břehu. Opakuji ale, že jsou to moje pozemky. Já přece taky nemůžu parkovat, kde se mi zamane. Samozřejmě nemám nic proti tomu, aby se lidi kolem pískárny procházeli nebo aby kolem ní jezdili na kole. Pěšinka tam pro ně je a bude tam i nadále.“

- Svatopluk Doseděl -