Čím prochází hradecký park? Revitalizací či sterilizací?

Co znamená kácení z koncepčních důvodů?

S. Maxa: Znamená to kácení stromů, které jsou zdravé, ale mají tu smůlu, že svým vzhledem či umístěním nezapadají do konceptu nového parku. Místostarosta Komínek sice konstatuje, že město postupuje přesně podle projektu a estetické hledisko není prioritní, jenže tento projekt hovoří jasně. Oficiální plánek parku s barevně rozlišenými důvody poražení jednotlivých stromů vám dám k dispozici. Vyplývá z něj, že některé stromy budou pokáceny, protože jsou nemocné nebo neperspektivní (pěstební důvody), ale většina že padne právě z důvodů koncepčních.

Když se podíváte na přední část zplanýrovaných Husových sadů, máte dojem, že se nejedná o plošný zásah?

S. Maxa: Nemám. Jestliže z plochy zmizí devadesát procent stromů, plošná akce to je. Ovšem pokud někdo považuje za plošné jen takové kácení, po němž nezůstane stát ani jeden strom, pak se zde o plošné kácení skutečně nejedná. Několik stromů tu zůstalo. Co k tomu dodat?

Pokud budou všechny tři etapy projektu revitalizace uskutečněny, kolik původních stromů v parku zůstane?

S. Maxa: Jestli dobře počítám, tak asi patnáct.

A co říkáte na argumentaci, že mnohé stromy v parku bylo (a je) třeba porazit kvůli tomu, že jsou proschlé?

S. Maxa: Zdejší stromy už mají nějaký věk a řekněme, že dejme tomu padesát procent jich je částečně proschlých. Jenže když se zeptáte odborníků, dozvíte se, že proschnutí je u starších stromů běžné a vůbec ještě neznamená, že je strom třeba porazit. Netvrdím, že stromy lze zachránit na dalších sto let. Jen říkám, že stromů, jejichž poražení je z bezpečnostních důvodů nutné, je v našem parku minimum. Samozřejmě jsou tu stromy z dlouhodobého hlediska neperspektivní, ale i tyto zde mohou klidně dalších deset, patnáct let růst. Tedy za předpokladu, že se o ně někdo bude odborně starat. A už vůbec nevidím důvod, proč kácet stromy relativně mladé. Můj názor v kostce… Kromě pár nebezpečných kusů nechat všechny stromy na pokoji, ošetřovat je, dokud to půjde, a průběžně vysazovat stromy nové. Pro některé lidi jsou stromy jen inventář města, stejně jako třeba lavičky. Když doslouží lavička, je nahrazena novou, jistě, přístup ke stromům by ale měl být jiný, stromy jsou živé. Pokud se člověk dozví, že jeho pes je nemocný, taky ho určitě nenechá rovnou utratit, že? Nejdřív bude vyžadovat léčbu a život zvířete se bude snažit maximálně prodloužit. A se stromy by to mělo být obdobné.

V listopadovém vydání byla zmíněna i nedostatečná informovanost veřejnosti…

S. Maxa: Do politiků se příliš pouštět nechci. Mě a lidi, za něž hovořím, nezajímají politici, zajímají nás stromy. Nicméně si myslím, že pokud vedení města hodlá provést něco, na co jsou lidi citliví, mělo by si dát tu práci a lidi se svým záměrem důkladně seznámit a jasnou argumentací je přesvědčit pro.

Z vizualizace je patrno, že nové Husovy sady by měly mít podobu jakési úhledné aleje, jeden strom jako druhý…

S. Maxa: No právě. To je stejné, jako kdyby vedení města prosadilo zbourání starých křivolakých uliček a jejich nahrazení moderními rovnými ulicemi či nahrazení kamenných kočičích hlav asfaltem. Jindřichův Hradec je historické, na turisty orientované město a takovéto sterilizace by jeho kouzlo a atmosféru zničily. Patina starého města by neměla být likvidována, nýbrž pečlivě ochraňována. A to samozřejmě platí i v případě našeho parku.

Před dvěma roky vznikla občanská petice za zachování parku. Jak dopadla?

S. Maxa: Tuto petici podepsalo 2.200 lidí, tedy přibližně deset procent obyvatel Hradce. Efekt to bohužel nemělo žádný. Bylo 2.200 podpisů málo? Asi ano. Říkám si, kolik hlasů dostalo zdejšího politika do zastupitelstva? V současné době je tu petice nová. Tato má podpořit přehodnocení situace, změnu koncepce revitalizace parku a zrušení zbývajících dvou etap plošného kácení.

- Svatopluk Doseděl -