...další články

Dagmar Pecková zve na magický koncert

Jak a kdy jste se k opeře dostala?

D. Pecková: Pocházím z vesničky nedaleko Chrudimi. Máma na nás byla sama, takže jsem hodně pobývala s dědečkem a babičkou. Máma měla nádherný hlas a děda hrál na harmoniku, takže určitý předpoklad vrozeného hudebního talentu u mě byl. Protože se moje sestra učila hrát na klavír, přihlásili mě na něj taky, ale mě to příšerně nebavilo, chytlo mě až zpívání. K opeře jsem se tehdy dostala jednou za týden prostřednictvím rádiové stanice Vltava, na níž v neděli v poledne zpívali umělci z Národního divadla slavné operní árie. Více jsem se s ní ale seznámila až na konzervatoři. Říkala jsem si, že kdybych se dokázala dostat do nějakého lepšího sboru, bylo by to terno, no a vidíte, kam všude jsem se nakonec dostala (smích). Splnily se mi i ty nejodvážnější sny.

Jste mezinárodně uznávaná operní pěvkyně. Kde ve světě vás slyšeli zpívat? Namátkou ta nejprestižnější místa…

D. Pecková: Vystřídala jsem angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech a ve Státní opeře v Berlíně, vystupovala jsem na světových scénách, jako jsou například Carnegie Hall New York, Concertgebouw Amsterodam, Opéra de Monte-Carlo, Opéra National de Paris, Royal Opera House Covent Garden London, Théâtre du Châtelet Paris, Teatro Sao Carlo v Lisabonu, Wigmore Hall v Londýně, samozřejmě Národní divadlo v Praze a desítky dalších. Nedávno jsem sice odešla do „operního důchodu“, ale rozhodně se nenudím. Pořádám festival Zlatá Pecka, vydala jsem netradiční konceptuální album The Magical Gallery, připravuji k němu velký koncert v pražském multifunkčním komplexu Forum Karlín…

Jak toto originální dílo vzniklo?

D. Pecková: Za vznikem alba je mé osudové setkání s Darkem Králem. V roce 2015 jsme spolupracovali na árii pro divadelní inscenaci v Klicperově divadle v Hradci Králové a krátce na to se zrodil nápad vytvořit netradiční konceptuální album. Zlákalo mě, že budu zpívat skladby napsané výhradně pro mě a coby jejich hlavní interpretka jim budu moci vtisknout prvotní a neodvozenou tvář.

Spojení vašeho mezzosopránu s elektronickou hudbou je skutečně originální. Plánujete s Darkem Králem další spolupráci?

D. Pecková: Samozřejmě. Aktuálně pracujeme na již zmíněném koncertu, na němž skladby z onoho alba představíme. Koncert, který jsme nazvali Dagmar Pecková in the Magical Gallery, se uskuteční, jak už bylo řečeno, v pražském multifunkčním komplexu Forum Karlín, a to 7. dubna. Věřím, že návštěvníci budou nadšeni.

Budete mít nějaké hosty?

D. Pecková: Ano. Mými hosty budou Epoque Quartet, kde už víceméně patřím k inventáři, a tenor Richard Samek, jehož hlas a témbr učaroval nejenom mě, ale i posluchačům v zahraničí.

Album The Magical Gallery obsahuje skladby inspirované mistrovskými díly světového malířství. Hudba podle obrazu?

D. Pecková: Přesně tak. Obrazy vybíral autor hudby, tedy Darek Král, který pak oslovil různé, v Česku žijící textaře a básníky, ať už Francouze, Angličany, Němce či Italy. Chtěli jsme, aby každý obraz promlouval k posluchačům rodnou řečí daných malířů.

O díla kterých mistrů se například jedná?

D. Pecková: Skladatel se nechal inspirovat obrazy mistrů, jako jsou Degas, Toulouse-Lautrec, Monet, Manet, Modigliani, Klimt, Schiele, Vincent van Gogh či John Singer Sargent.

Konkrétní obrazy návštěvníci koncertu i uvidí?

D. Pecková: Ano. Obrazy, o nichž budu zpívat, se budou objevovat na zadní projekci pódia. Forum Karlín se na jeden večer promění v magickou galerii.

Po jakých tématech jste sáhli?

D. Pecková: Většinou se jedná o téma žen na okraji společnosti. O prostitutky, ženy opuštěné, ženy zrazené osudem. Darek chtěl navázat na moje operní album Hříšnice z roku 2015.

Během koncertu zazní výhradně skladby z nového alba?

D. Pecková: Ano, koncert bude věnován tomuto albu a žádný další v plánu není. Vstupenky na něj lze pořídit v předprodejní síti TicketLive.cz.

Zmínila jste váš hudební festival Zlatá Pecka. Bude se konat i letos?

D. Pecková: Bude. V mé rodné Chrudimi a přilehlém okolí. Už počtvrté. Letošní ročník má název Fenomén Callas a jeho tématem bude právě tato geniální pěvecká ikona 50. a 60. let. Celý program je na webu www.zpfestival.cz.

Schvaluje vám rodina takové pracovní nasazení?

D. Pecková: Jsem workoholik. Moje práce je zároveň mým koníčkem a dělá mě šťastnou. Takže buď mít doma maminku občas, ale zato spokojenou, nebo ji mít doma pořád, ale pěkně frustrovanou. Co je lepší? Nehledě na to, že děti jsou dospělé a pomalu vylétávají z hnízda a já mám před sebou několik let, než mi skončí záruční doba, jak já říkám. Proto teď, nebo nikdy.

Žijete střídavě v Česku a v Německu. Jaké vnímáte rozdíly?

D. Pecková: Němci prošli různými etapami a demokracie si váží a pečují o ni. Při sebemenším náznaku korupce či rasizmu bývá tvrdě zakročeno. Samozřejmě není pořád všechno zalito sluncem, ale životní úroveň, zaplacená z daní obyvatel, je na velmi vysoké úrovni. Žije se tam prostě skvěle. V Česku se to teprve učíme. Doufejme, že to všechno taky dokážeme. Daří se nám dobře, tak teď si ještě pohlídat tu korupci a další hříchy současnosti. Snad opět získáme dobrou pověst, jaká nám byla přisuzována za prezidenta Václava Havla.

Poslední dobou se politicky angažujete. Pravidelně zpíváte hymnu na protibabišovských demonstracích, s hnutím ANO jste měla konflikt v rodné Chrudimi… Nemáte obavu, že vaše politické aktivity přebijí u veřejnosti vaše aktivity hudební?

D. Pecková: Sama sebe za politickou aktivistku nepovažuji. Jenom chci, aby se k sobě lidi v Česku chovali lépe. Vadí mi nepravdivé informace, které se tu šíří po internetu, vadí mi, jak se pravda najednou stala relativní. Každý může komukoliv nadávat a pozurážet všechny včetně předků a nic se mu za to nestane. To mě také odradilo od podání žaloby kvůli té chrudimské kauze.

Byla jste za své politické názory někdy odsuzována?

D. Pecková: No jistě! Prý zpívej a nemluv! V hospodě může každý plkat, co se mu zlíbí, ale já jsem zpěvačka, tak se nemám co vyjadřovat. A už vůbec ne, když žiju napůl v Německu a českou kotlinu vidím očima Evropana. To je pak snůška nadávek! A že nevím, co se u nás děje. Přitom mám stále české občanství i právo v tomto státě volit!

Co byste takovým kritikům vzkázala?

D. Pecková: Naučte se cizí jazyk, zabalte si kufry a vyjeďte na zkušenou do světa. Na rok, na dva. A poznejte, jak to funguje tam za zdí ve vaší hlavě. Pak si popovídáme.

Na hradě úřaduje demokraticky zvolený prezident, předsedou vlády je demokraticky zvolený politik, teď aktuálně máme demokraticky zvoleného nového ombudsmana. Nechci nyní ani jednoho z těchto lidí hodnotit, ale není protestování proti takto zvoleným politikům popíráním demokracie? Mám na mysli zejména aktivity spolku Milion chvilek pro demokracii.

D. Pecková: To, že byl politik zvolen v demokratických volbách, přece neznamená, že když porušuje Ústavu, porušuje zákony, lže, podvádí a svým jednáním ohrožuje naši zemi, musí lidi držet jazyk za zuby a nesmí vyjádřit svůj názor? Pokud vím, tak statisíce lidí po celé republice nedemonstrují proti výsledku voleb, nýbrž proti konkrétním činům prezidenta či premiéra. Netřeba se vracet daleko do minulosti, abychom viděli, kvůli jakým, z dnešního pohledu malichernostem odstupovali politici a padaly vlády. Vzpomeňme si například na Stanislava Grosse, Davida Ratha nebo na Nečasovu vládu.

Jak našeho prezidenta a premiéra v Německu vnímají?

D. Pecková: V různých tamních televizích si z nich dělají legraci. Člověk se tomu na jednu stranu musí zasmát, ale zároveň ho z toho mrazí. Říkáte si: Kde je Havel? Kam jsme se to dostali? Je to hrozná škoda, našlápnuto jsme měli skvěle.

- Svatopluk Doseděl -