...další články

František Ringo Čech exkluzivně pro Žurnál

 

Na pultech obchodů je remasterovaná reedice alba Pražského výběru Straka v hrsti pro které jste napsal texty. Před třiceti lety to byla bomba, myslíte si, že to na lidi zabere i dnes?

F. R. Čech: Muzika stárne se svými posluchači. To, co pro nás znamenají třeba Beatles, to pro dnešní mladé lidi Beatles rozhodně neznamenají. Straka v hrsti byl výjimečný a vynikající projekt, ale platí o něm zřejmě totéž.

V čem podle vás úspěch Pražského výběru spočíval?

F. R. Čech: V první řadě je třeba říct, že se v něm sešli vynikající hudebníci. Co vynikající… Nejlepší! Nejlepší hudebníci té doby! Kocáb, Pavlíček… Sešli se tam i výjimeční autoři a neméně výjimeční aranžéři. Všechno klaplo tak úžasně, že úspěch byl nevyhnutelný. Jsem fatalista a tvrdím, že v určitou dobu se vždycky sejdou určití lidé a udělají něco výjimečného. Platí to i o mé divadelní hře Dívčí válka – sestava Navrátil, Jirák, Maděrič byla naprosto unikátní a překonat nelze.

Pro album Straka v hrsti jste napsal vážné texty, ale byl jste schopen napsat i nesmrtelné texty na bubble-gumové odrhovačky. Co vám šlo líp? Vážné texty nebo sranda?

F. R. Čech: Jsem de facto rocker a k textům pro rockové zpěváky mám tudíž asi blíž. Nicméně dobrej textař napíše text na všechno.

Jak zpravidla vzniká hit? I dílem náhody?

F. R. Čech: Zkušený textař, mně nevyjímaje, ví, jak se hit tvoří. Což ovšem ještě neznamená, že se to musí pokaždé podařit. Nápad přichází často shůry a pak už záleží jen na textaři, jestli ho dokáže vytěžit, jestli se nechá políbit múzou.

Viděl jsem dokonce příručku na psaní hitů. Může taková „kuchařka“ fungovat?

F. R. Čech: No jasně že může! Je to všechno úplně stejný! Hity jsou stavěný podle stejnýho mustru! Takovou příručku bych uměl napsat taky!

Nemáte ale dojem, že je hitů méně než dřív?

F. R. Čech: Začátek století vždycky stál za hovno. A nezapomínej na to, že rocková éra byla neskutečně plodná na geniální lidi. Každá kapela měla svůj repertoár. Hit střídal hit! Ale dneska? Dneska je to ubohost. Celá současná hudební produkce je ubohost.

Věříte, že to mohou zachránit talentové soutěže typu SuperStar?

F. R. Čech: Nevěřím. To všechno jsou jenom komerční sračky. Kvalita musí vzejít zezdola.

Nezdá se vám, že mnozí naši zpěváci a zpěvačky začínají být známí spíš tím, co o nich píše bulvár, než tím, co zpívají?

F. R. Čech: Lidi se o tyhle věci zajímali vždycky, ale noviny jim je nesdělovaly. Lidi zajímají hlavně drby. Jdou po povrchu. Ve všem. Je to patrné i z toho, že jedí buřty, ve kterých je třicet procent masa a sedmdesát procent formely, sraček a řezanky. Všechno souvisí se vším. Nekvalita, co je v buřtech, je i v kumštu, v novinách a v lidech.

Vy s bulvárem vycházíte dobře?

F. R. Čech: Mě si bulvár naštěstí nevšímá. Jsem bezvýznamnej stařec a pro bulvár nemám vůbec žádnou cenu.

Když jsem mluvil s Karlem Šípem, přišla řeč i na vás a Jiřího Schelingera. Jak to tenkrát bylo s Jiřího přestupem do vaší kapely? Skutečně jste ho Šípovi odloudil? Nebo je pravda jiná?

F. R. Čech: Pravda je jenom jedna: Jirku jsem Šípovi šlohnul. Mohl za to Pavel Chrastina z Olympicu, který věděl, že dělám s Viktorem Sodomou a nejsem spokojen, protože jsem chtěl dělat rock a ne bubble-gum. Chrastina mě tedy dal dohromady se Schelingerem a o týden později už jsme spolu dělali.

S Karlem Šípem jste dnes zadobře?

F. R. Čech: Jasně! Vždyť o hovno jde, ne?

Se Schelingerem jste dělali předskokany během evropského turné kapely Smokie. Jak jste se k tomu kšeftu dostali?

F. R. Čech: Franta Janeček nám ho dohodil. Smokie chtěli předkapelu a Janeček nás doporučil. Smokie si nás tedy přišli poslechnout, my jsme se jim zalíbili a bylo to.

Jací chlapi ze Smokie byli? Netrpěli hvězdnými manýry?

F. R. Čech: Byli skvělí. Lidi, co něco umí, skvělí většinou jsou. Jenom hovna se nafukujou.

Jste muzikant, textař, spisovatel, herec i malíř. Považujete některou z těchto činností za hlavní?

F. R. Čech: Nejvíc si vážím literatury, ale mám rád všechno, co dělám. Vždycky dělám to, co mě baví. Neustále přecházím z jedné oblasti do druhé, takže jsem pořád šťastnej.

V jedné rádiové debatě vám byla vytčena vaše jadrná mluva. Je to podle vás opravdu tak zlé?

F. R. Čech: Není to tak zlé. Jako literát a znalec mateřštiny mám právo používat všechny výrazy, které čeština zná. Některé velice výstižné, mohou někomu připadat sprosté, ale to je věc názoru. Lidi si zvykli na klišé a tak, jak se podvádí ve všem, se podvádí i jazykově. Já nejsem programově sprostej, ale jestliže je někdo ču…k, tak je to prostě ču…k! Rozumíš? To nemůžeš nijak nahradit!

Na začátku 90. let jste jako nezávislý kandidát vstoupil do politiky a v barvách sociální demokracie jste se posléze stal poslancem. Co vás do politiky přivedlo?

F. R. Čech: Mladická nerozvážnost. Stejně jako Hrušínského nebo Kačera. Prostě máš pocit, že můžeš udělat něco dobrého pro ostatní, ale uděláš hovno. Jenom se zesměšníš, svezeš se s těma ostatníma hajzlama a lidi tě přestanou mít rádi.

Po politice se vám tedy nestýská…

F. R. Čech: Ale jo, po politice jo, ale po politice dobré. A tady je ti znemožněno dělat dobrou politiku. Nejde to. Celý je to prohnilý.

Jaký byl váš návrat do showbyznysu? Obtížný?

F. R. Čech: Velmi obtížný. Znovu jsem musel bojovat o přízeň lidí, musel jsem je přesvědčit, že jsem nic neukradl a že jsem to pořád já.

Řadovému občanu pijí současní politici krev. Co vám?

F. R. Čech: Pijou taky. Nezapomeň, že jich většinu osobně znám. Já mezi nima byl. Vím, co je to za lidi. Na mě nemůžou nic hrát.

Věci veřejné, Vít Bárta, odposlechy, údajné úplatky, prorůstání zločinu do politiky, vládní krize… Co vy na to?

F. R. Čech: Já tyhle věci nemůžu sledovat, protože kdybych je sledoval, nemohl bych pracovat. Dneska jsem poslal do prdele Cibulku, který mi posílá svoje Necenzurované noviny. Já se nad nimi totiž vždycky naseru tak, že pak nemůžu dělat. Jak asi můžu bavit lidi, když jsem těžce nasranej?

Může naši politickou scénu něco ozdravit, nebo už stačí jen spláchnout?

F. R. Čech: Já bych věděl, co dělat. Jenže ta cesta je násilná. Řešením by byla revoluce, myslím opravdová revoluce, ale opravdová revoluce zasáhne ze sedmdesáti procent nevinné lidi. Ti největší hajzlové utečou. Pomalu se ze mě stává monarchista. Monarchie fungovala nejlíp. Nikdy nám nebylo líp než za Rakouska.

Svého času jste o našich politicích řekl památnou větu: „Kluci, oni všichni strašně kradou. Ale strašně!“ Změnilo se podle vás něco?

F. R. Čech: Nezměnilo! Teď je sice doba, kdy jsou politici víc ostražití, protože vidí, že se jako něco děje, ale kradou dál. Furt! A proč? Protože je to tady tak zaběhnutý. Proto! Třeba Bém… Nejhorší primátor, jakého kdy Praha měla. Ten už měl sedět nejmíň rok.

Uvažoval jste někdy o trvalém opuštění vlasti? Před rokem 1989 i po něm?

F. R. Čech: Uvažoval. Jsem ale tak spjat s češtinou a s celou touhle zemí, že bych jinde umřel steskem. Helena Růžičková mi kdysi věštila z kávového lógru a řekla mi: „Zůstaň tady, protože venku by ses oběsil.“

Řekl byste o sobě, že jste český patriot?

F. R. Čech: Těžko říct. Já miluju tuhle zemi, ale bohužel už to nemůžu říct o lidech, kteří v ní žijí. My Češi se vymlouváme na historické souvislosti, ale já říkám: velký hovno!

Tak ať skončíme pozitivně… Dnes jste v Jindřichově Hradci s vaší divadelní hrou Dívčí válka. Jak dlouho už tuhle komedii hrajete?

F. R. Čech: Už máme přes 2600 repríz. Vždyť já to hraju pětačtyřicet let! Už mě to sice nebaví tak jako dřív, ale baví. Kdyby mě to nebavilo, tak se na to vykašlu. Teď ale připravuju novej program. Velmi revoluční. Bude se to jmenovat Ringova škola života a sexu a bude to nářez. Bude to o prc…í a bude to taková palba, že lidi budou odcházet z představení. To ti povídám.

Takže to bude divadlo s hvězdičkou?

F. R. Čech: Co? S hvězdičkou? Se třema!

- Sváťa Doseděl -