Hradecký patriot o přemostění rybníku Vajgar

Co je podstatou vašeho podnětu?

J. Dubenský: Vysvětluji, že dopravní problém v úzkém hrdle Vídeňské ulice lze vyřešit lépe, než jejím zjednosměrněním. Provoz by se totiž jen přesunul jinam a dojezd Václavskou ulicí, ulicí U Nemocnice a ulicí Zborovskou by se výrazně prodloužil a výše emisí výfukových zplodin by oproti emisím, vzniklým při průjezdu krátkým úsekem Vídeňské ulice, značně narostla. Je třeba pochopit, že přetíženost Vídeňské způsobují především obyvatelé sídliště Vajgar, kteří se tudy ráno přesunují auty do centra města a odpoledne jedou stejnou cestou zpět. Lidem z tohoto sídliště by měla být nabídnuta pohodlná a přímá pěší trasa, kterou by se do centra dostali možná rychleji než autem. Důsledkem toho by bylo zklidnění ranní a odpolední dopravní špičky i uvolnění parkovací kapacity v centru. V podstatě lze totiž říct, že na jeden automobil obyvatele sídliště Vajgar mnohdy připadají dvě parkovací místa – jedno na sídlišti, kde auto stojí v noci, druhé v centru, kde vůz parkuje přes den. Věřím, že by pak bylo možno zrušit parkoviště Parkány a podél zdejších hradeb vybudovat pěší pasáž skrz Kulturní dům Střelnice až na Masarykovo náměstí.

Již diskutovaná lávka pro pěší, vedoucí od vajgarského mostu podél břehu rybníku až ke Slavíkovu lesíku pod sídlištěm Vajgar, řešením zřejmě není?

J. Dubenský: Ne. Pěší cestu od sídliště do centra by taková lávka výrazně neurychlila a Vídeňskou by se auty jezdilo dál. Jedinou efektivní možností je mostek vedený přes střed rybníku Vajgar. Pokud by byl v optimálním místě, byl by podle mých výpočtů dlouhý 450 metrů a jeho přejití by zabralo šest až sedm minut. Po připočtení času, potřebného k dojití na začátek mostku, by tedy cesta ze sídliště do centra trvala cca 15 minut. Ti, kdo nyní dojíždí ze sídliště Vajgar do středu města autem, by si brzy uvědomili, že pěší zkratka příjemným prostředím je určitě lepší, než postávání v ranních a odpoledních kolonách aut a následné hledání místa k zaparkování.

Mostek by zřejmě využívali i cyklisté. Nebyl by to bezpečnostní problém?

J. Dubenský: Chodci a cyklisté by se na mostku vzájemně ohrožovat nesměli. Komunikace by proto musela být široká nejméně čtyři metry a chodci a cyklisté by zde museli mít vyznačeny své pruhy.

O takovém mostku byla v minulosti taky řeč. Tehdy se hovořilo o investici odhadem ve výši 100 miliónů korun…

J. Dubenský: Muselo by dojít ke skloubení hlediska estetického a funkčního, a tudíž by se jednalo spíše o několikanásobek vámi uvedené částky. Připomínám, že před deseti lety mělo město Tábor k dispozici jen na odbahnění rybníku Jordán více než 400 milionů korun. Domnívám se, že při štědrých evropských dotacích a při vyvinutí maximálního úsilí by se mělo podařit získat obdobnou částku i na výstavbu kvalitního mostku přes Vajgar. I za cenu několikaletého odkladu akce. Je totiž třeba uvažovat vizionářsky a do budoucna počítat s tím, že i naše město zasáhne fenomén jízdních kol, elektrokol a koloběžek. A pak už zkapacitnění mostku nejspíš možné nebude.

Nehrozí, že se mostek časem stane pro město přítěží? Koneckonců, zastupitelé poměrně nedávno diskutovali i o návrhu zbourat děbolínskou rozhlednu…

J. Dubenský: Projekt děbolínské rozhledny nedokázal skloubit estetičnost s funkčností. Při soutěži o architektonickou podobu mostku by základními kritérii musely být vizuál, dlouhodobá životnost a jednoduchá údržba. Nová Trojská lávka v Praze, postavená na místě třicetileté lávky zřícené, má mít životnost minimálně 100 let. Její povrch tvoří odolné africké dřevo bez nutnosti impregnace, dřevo, jež se standardně používá k výrobě železničních pražců. Toto řešení neohrozí biosféru vody dešťovými splachy a umožní jednoduchou výměnu fošen.

Mostek by nevyhnutelně narušil panorama Vajgaru s ostrovem. Mám dojem, že za problém by to povazovala možná většina Hradečáků.

J. Dubenský: Včetně mě. Aby mostek nenarušil pohled na Vajgar, bylo by třeba dobře promyslet, odkud povede a kam. V nákresu dopravní koncepce je uvažováno o propojení Slavíkova lesíku a parčíku mezi veslařským klubem a penzionem Hana, mostek by tedy vedl v těsné blízkosti ostrova. Námitkám o pohledovém narušení bude zřejmě oponováno tím, že díky mostku vzniknou unikátní panoramata nová, viditelná přímo z mostku. Tedy něco za něco, což vnímám trochu s rozpaky. Podle mého názoru existuje lepší místo. Též by přineslo nová panoramata, ale panorama stávající by nenarušilo. Navíc by nemusel být obětován zmíněný parčík, jehož využití by mohlo být rozšířeno o molo s půjčovnou loděk. Navrhuji, aby jeden konec mostku byl v lokalitě vedle fotbalového hřiště pod sídlištěm a druhý v nevyužité zátoce vedle městské plovárny. Tedy aby byl veden zhruba až půl kilometru od ostrova. V případě zvolení subtilní konstrukce by splýval s horizontem protějšího břehu a výhled od nábřeží by nikterak nerušil. Nehledě na to, že oba jeho konce by byly ukryty ve stromoví v zátokách.

Pak ale bude ústí mostku dost vzdáleno od centra města…

J. Dubenský: To není zcela pravda a není to ani zásadní, ne všichni lidé budou po přejití mostku pokračovat k náměstí Míru. Vyústění mostku v zátoce naopak umožní pokračovat třemi důležitými směry. Cesta směrem vlevo, tedy do centra, může být v budoucnu díky výškovému rozdílu mezi Claudiusovou ulicí a rybniční hladinou vedena podchodem pod touto rušnou ulicí a dále může pokračovat do Denisovy ulice a kolem parkoviště u Jitřenky k ulici Růžové. Ostatně na stejné místo by byla stezka vyvedena i při vyústění mostku v parčíku vedle penzionu Hana. Tehdy by ovšem nastal problém s vyřešením přechodu přes rušnou křižovatku na nábřeží. Ale zpět k mému návrhu. Druhá cesta by vedla od zátoky přímo do Claudiusovy ulice, tedy směrem ke katastrálnímu úřadu, k univerzitě, k základní škole, k učilišti, k ordinacím řady lékařů, k sídlu policie atd. Cesta třetí by vedla od zátoky směrem doprava – k plovárně, k sídlišti Pod Kasárny, k finančnímu úřadu, k Lidlu a k sídlišti U Nádraží.

Neměli by o mostku rozhodovat spíše odborníci než politici?

J. Dubenský: Potřebnost mostku vyplývá z aktualizace koncepce dopravní obslužnosti města, kterou letos vypracovali odborníci z Centra dopravního výzkumu v Brně. Rozhodnutí o výstavbě mostku, jakož i o trase, kudy by měl vést, a o tom, jaké by měl mít parametry, je však v kompetenci politiků. Podle jejich zadání bude prvním krokem zpracování studie proveditelnosti, a i tato bude provedena odborníky.

Za mostek jste se zasazoval už před čtyřmi roky a vaše argumentace byla tehdy v podstatě stejná jako nyní. Co se od té doby změnilo?

J. Dubenský: Především se personálně obměnila městská samospráva. Po komunálních volbách přišli do vedení města lidé s ambicemi a vizemi, jejichž realizací chtějí život ve městě zpříjemnit. Současně chtějí město zatraktivnit turistům a pomoci tak místním živnostníkům. Efektem toho by bylo i zvýšení městských příjmů. Kdo tyto souvislosti nechápe, v zastupitelstvu by sedět neměl. Nový starosta je „cizákem“ a „provozní slepotou“ a úzkoprsostí zdejších etablovaných politiků tudíž netrpí. Potenciál rybníku Vajgar zjevně pochopil. Má odvahu a velkého sousta, jímž by stavba mostku nepochybně byla, se nebojí. Před ním si na to netroufl nikdo.

Mostek ale nebude postaven hned a po příštích volbách může být ve vedení města někdo jiný.

J. Dubenský: A proto by výstavba mostku neměla být protlačena silou. V této věci by měla panovat širší politická shoda. Neznám vztahy mezi zdejší koalicí a opozicí, ale věřím, že nejsou tak zlé jako v politice celostátní, kde si lidé vzájemně dělají naschvály. V komunální politice by měli dočasní, občany zvolení správci města spolupracovat a od ideologických předpojatostí se oprostit. Snad pochopí, že vývojovým trendem je vrácení měst pěším a cyklistům, což v Jindřichově Hradci nelze vyřešit jinak než spojnicí dvou rybníkem rozdělených částí města. Pokud tento problém nevyřeší sami, přesunou jej na bedra našich potomků. Jenže tou dobou už nemusí existovat dnešní systém velkorysých dotací z evropských fondů.

- Svatopluk Doseděl -