01.02.2021
V minulém vydání Žurnálu došlo v rámci rozhovoru s hradeckým starostou Janem Mlčákem i na poměrně...
01.02.2021
K situaci kolem plánované výstavby multifunkčního domu na hradeckém sídlišti U Nádraží (viz...
01.02.2021
Po tři volební období stál v čele novobystřické radnice, byl jihočeským hejtmanem a měl nadosah i...
Publikováno: 03.10.2011
Schyluje se v hradeckých městských společnostech k personálnímu zemětřesení? Skutečně se Hradec neobejde bez rakouské firmy AVE? Vypukne v Husových sadech masakr motorovou pilou? Má město nad Vajgarem šanci dostihnout životem pulsující lázeňskou Třeboň? A hlavně – co má zajistit nový územní plán? Mají z něj mít Hradečáci obavy, nebo mu mají tleskat? Odpovědi i na tyto otázky nám poskytl hradecký starosta Stanislav Mrvka (ČSSD). „Proč lidi nevznáší připomínky k územnímu plánu sami za sebe? Proč se schovávají za petici?“ diví se v rozhovoru a dodává: „Za sebe mohu říci, že za odmítáním nového územního plánu vidím zájmy úzké skupiny lidí.“
Hradecká sociální demokracie ve svém volebním programu deklarovala, že bude vůči veřejnosti maximálně otevřená. Činí tak?
S. Mrvka: Ano. Tento slib plníme i po uzavření koalice. Na nové webové stránky města umisťujeme všechny důležité informace a po zasedáních Rady města pořádáme tiskové konference. Jenže tohle je pro Hradečáky asi nezvyklé. Najednou mají spoustu informací a nad řadou z nich přemýšlí. Naše otevřenost se tedy jakoby obrací proti nám, ale já to tak rozhodně neberu. Informace si lidi zaslouží.
V městských společnostech se údajně schyluje k velkým personálním změnám. Například Zdeněk Turyna má prý opustit ředitelský post na Sportrelaxu JH…
S. Mrvka: Takový návrh v tuto chvíli na stole neleží. Všechny městské organizace a společnosti prošly auditem a zjištěné závady jsou odstraňovány. Pokud by se objevil nějaký zásadní problém, rozhodne o jeho řešení Rada města.
Hradecký bazén má neustále větší či menší potíže…
S. Mrvka: Spíš větší.
Ano, asi spíš větší. Co říkáte na názor, že se to nezmění, dokud na bazénu nedojde k významné výměně personálu? A kdo má zodpovědnost za technické závady? Stavební dozor? Nebo stavební firma?
S. Mrvka: Nedostatky o kterých hovoříme, je třeba rozdělit na část provozní, kterou vedoucí provozu (Petr Cihla, pozn. red.) může ovlivnit, a na část stavební, kterou ovlivnit nemůže. Opakující se nedostatky ve stavební části se zde skutečně vyskytují a my proto po řediteli bazén provozující společnosti Sportrelax JH požadujeme, aby byly veškeré závady odstraněny před uplynutím záruční doby. Mám důvody domnívat se, že dokončené dílo nebylo převzato důsledně, bohužel. A co se zmíněných personálních změn týče… Uvidíme, jak to půjde. Nikdo není nenahraditelný.
Neplánujete změny ani ve vedení městské společnosti Mihos?
S. Mrvka: Mnohdy mám sice jiné představy o řízení, ale ani na Mihosu není změna ve vedení aktuální.
Ředitel Mihosu Ondřej Prokopec je prý doslova motorem firmy a pro jeho odvolání údajně není důvod. Souhlasíte s tím?
S. Mrvka: K tomu se teď nemohu vyjádřit, i vůči Mihosu je spousta připomínek. Je to jako u každé jiné firmy. Záleží na tom, zda její zřizovatel najde společnou řeč s tím, kdo tuto firmu vede. Pokud se tak nestane, rozejdou se.
Služby městu si mezi sebe rozděluje městská společnost Mihos a rakouská firma AVE. Nezvažovali jste variantu, spočívající v ukončení spolupráce s firmou AVE a investování do výbavy vlastního Mihosu?
S. Mrvka: Na tohle snad musí přijít každý, kdo používá zdravý selský rozum. Problém sahá do minulosti, kdy byla v Hradci provedena jakási privatizace, která současný stav zavinila. Tehdy město nesmyslně prodalo svou organizaci zajišťující údržbu města.
Máte na mysli Technické služby…
S. Mrvka: Jistě. A nepochybně je třeba dopracovat se k tomu, aby se město po této stránce zase stalo soběstačným. Jenže na to, abychom se do toho stavu vrátili, se musíme připravit. Dovedu si nicméně představit, že za čtyři roky bude společnost Mihos schopna převzít od externí firmy všechny služby, čímž by město ušetřilo nemalé peníze.
Poslední otázka k personálním změnám v městských zařízeních… V srpnu byla odvolána ředitelka městské knihovny Jiřina Kadlecová. Důvodem mělo být její nezvládnutí interních personálních vztahů. Je to tak?
S. Mrvka: Ano. Vztahy mezi pracovníky knihovny se vyhrotily tak, že to začalo mít negativní vliv na činnost této instituce.
Anonymy na paní ředitelku zde roli nesehrály?
S. Mrvka: Ne. Dostávali jsme oficiální stížnosti a dostávali jsme i anonymy, ale podstatné pro nás bylo to, že vztahy mezi pracovníky knihovny byly velmi špatné. Město, coby zřizovatel knihovny, do zdejších vnitřních vztahů zasahovat nemůže, může pouze odvolat vedoucího pracovníka a vypsat výběrové řízení na jeho nástupce.
Teď k hojně diskutovanému městskému obchvatu. Co si myslíte o vlně odporu, která se proti tomuto záměru zdvihla?
S. Mrvka: Zdůrazňuji, že se nejedná o obchvat, nýbrž o místní komunikaci o rozměrech stanovených zákonem. Šest metrů plus jeden a půl metru na chodník na každé straně, tedy celkem devět metrů. Teď však není třeba zabývat se tím, zda to bude silnice, cyklostezka nebo něco úplně jiného. Z hlediska územního plánu je podstatné jen to, aby bylo ochráněno území pro veřejný zájem. Jestli se tam bude budovat komunikace za pět let, za deset, za dvacet, nebo taky nikdy, na to vám v tomto okamžiku nikdo neodpoví. Tohle totiž územní plán neřeší. Nehledě na to, že územní plán je živý dokument, který je možno průběžně upravovat. Opakuji: Dnes jde čistě o to, aby bylo ochráněno území pro rozvoj města, jenž lze logicky předpokládat.
Řekl jste, že komunikace má být široká devět metrů, já mám ale informaci, že má být o dva a půl metru širší. Je vhodné, aby se v parku v těsné blízkosti hrobky sv. Jakuba kácely stromy a lokalitu aby protnula takhle široká silnice?
S. Mrvka: To slyším poprvé. Místní komunikace mají být široké devět metrů. Ale znovu říkám, že tady nejde o to, co tu vznikne, jde pouze o ochranu území pro budoucí rozvoj Hradce. Nerad bych, aby si naši potomci za dvacet let ťukali na čelo a zlobili se, co jsme to byli za hlupáky. A co se týká vzdálenosti hypotetické komunikace od hrobky… V původním územním plánu byla tato komunikace vedena těsně kolem ní, my jsme ji ve stávajícím návrhu posunuli o pořádný kus dál, takže proč ty protesty?
V těsném sousedství svatojakubské hrobky má územní plán vytvořit dvě stavební parcely (celková rozloha 2459 m2). Vlastníkem jedné je soukromá osoba, druhou vlastní město. Je toto sousedství s hrobkou přijatelné z hlediska etického? Neměl by územní plán respektovat stávající hodnoty?
S. Mrvka: Tuhle informaci si musím prověřit. Jisté ale je, že když tam místo stavební parcely bude například veřejná zeleň, já s tím žádný problém mít nebudu.
Máte na celé věci nějaký osobní zájem?
S. Mrvka: Nemám. Nevlastním v té lokalitě žádný pozemek a žádný pozemek tam nevlastní ani nikdo z příbuzenstva.
Na trase plánované komunikace je v územním plánu vyčleněn prostor o rozloze 1,4 ha, který je označen jako školské zařízení. Přitom stávající školská zařízení nejsou naplněna a město dokonce jednu mateřskou školu prodává. Hovoří se proto o tom, zda tady ve skutečnosti nemá vyrůst další supermarket. Jak byste to okomentoval?
S. Mrvka: Supermarket? Jedině přes moji mrtvolu! Vznik supermarketu v tomto místě a na pozemku města bych si dovolil spojit se svým odchodem z radnice. A věřím, že zde žádný takový objekt nevyroste ani na pozemku soukromém.
Reakce občanů na navrhovanou verzi územního plánu jsou poměrně negativní. Představitelé města tento návrh ale obhajují a negativní ohlasy spojují s osobními zájmy některých lidí…
S. Mrvka: Víte, co mi vadí? Proč lidi nevznáší připomínky k územnímu plánu sami za sebe? Proč se schovávají za petici? Proč se bojí říct, že tam či tam mají své pozemky a že to, co připravujeme, je v rozporu s jejich zájmy? Každou takovou připomínkou bychom se zabývali úplně stejně. Za sebe mohu říci, že za odmítáním nového územního plánu skutečně vidím zájmy úzké skupiny lidí.
Co se bude dít v Husových sadech? Lidé se obávají, že sem nastoupí dřevorubci a začnou třísky lítat. Jsou jejich obavy na místě?
S. Mrvka: Tak zlé to určitě nebude. Jisté ale je, že Husovy sady čeká nezbytná revitalizace. Některé stromy už jsou opravdu nebezpečné a park navíc nevypadá úplně podle našich představ. Projekt propojení parku s náměstím je krásný a já doufám, že se jeho realizace podaří.
O prázdninách jsem byl několikrát v Třeboni a nemohl jsem přehlédnout ten rozdíl. Myslím mezi Třeboní a Hradcem. Třeboň žije, Hradec spí. A svalovat vinu na skutečnost, že Hradec nemá na rozdíl od Třeboně lázně, to určitě nejde. Máte nějakou vizi, co s tím podniknout?
S. Mrvka: Mám. A každý by měl uznat, že se v Hradci za posledního půl roku několik věcí změnilo. Provozovatelům restaurací, pivnic a cukráren jsme umožnili bezplatné zřízení předzahrádek, pod kaštany a na náměstí se konají promenádní koncerty, podporujeme tzv. kongresovou turistiku, cestovní ruch propojujeme s kulturou… Doba „vymření“ města se kvůli tomu všemu určitě posunula někam k osmé hodině večerní, o tom nepochybuji. Všechno ale nemůže zařídit město, musí se zapojit i živnostníci a podnikatelé. My jim jen můžeme vytvořit příznivé podmínky a také to děláme. Lze říci, že v souvislosti s turistickým ruchem jim povolíme prakticky všechno, co je legální. Jak se říká, míč je teď na jejich straně hřiště. Je však třeba poctivě si přiznat, že v Třeboni je úplně jiná skladba konzumentů kultury a zábavy. Pokud se ale každý rok posuneme o takový kus jako letos, jsme do pěti let tam, kde je dnes Třeboň, já tomu alespoň věřím.
- Svatopluk Doseděl -