Hradecký starosta Stanislav Mrvka: Šedesátku si nepřipouštím.

Obligátní otázka: Jak se cítíte coby čerstvý šedesátník?

S. Mrvka: V poslední době jsem na tuto otázku odpovídal poměrně často. Odpověď zní: Nepřipouštím si to. O tom, že šedesátka bývala věkem, v němž už člověk seděl na lavičce před barákem a díval se na vnoučata, vůbec nepřemýšlím. V tom dnešním fofru na to není čas. Samozřejmě musím konstatovat, že už to není to, co to bývalo. Chybí pohyb, chybí sport… A to je znát.

Zmínil jste vnoučata. Už nějaké máte?

S. Mrvka: Ano. Mám dva vnuky.

Na šedesát každopádně nevypadáte. Jak si udržujete kondici?

S. Mrvka: Byl jsem zvyklý pravidelně se pohybovat a pravidelně sportovat. Udržování fyzické kondice bývala v podstatě součást mého zaměstnání, ovšem v mém stávajícím zaměstnání tomu tak není. Spoustu času trávím za psacím stolem, u počítače… Na své kondici nijak zvlášť nepracuji. Není kdy. Snažím se, abych si alespoň jednou týdně zahrál tenis nebo se projel na kole, ale to je asi tak všechno. Pravda je, že mi pohyb chybí.

Říká se, že člověku prospívá, když si práci netahá domů. Ani v hlavě. Přichází u vás něco takového vůbec v úvahu?

S. Mrvka: Ne. Když jsem nastupoval do funkce, tak jsem si sice takové předsevzetí dal, ale brzy se ukázalo, že je nereálné. Domů si, jak říkáte, tahám práci nejen v hlavě, nýbrž i v aktovce. Svoji agendu a e-mailovou korespondenci nejsem totiž schopen během dne vyřídit a proto musím pracovat i ve večerních hodinách. A když skončím a jdu spát, někdy se mi o práci dokonce i zdá (smích). Ke zdravému způsobu života má ten můj každopádně dost daleko. I z hlediska stravování. Přes den je má strava značně nepravidelná a večer je zase nebezpečně blízko lednička.

Funkce starosty obnáší i komunikaci s médii. Váš předchůdce bral nepříjemné otázky občas poněkud osobně. Jaká je v tomto směru vaše filosofie?

S. Mrvka: Snažím se odpovědět na všechno, nač se mě novináři ptají. Některé otázky nepříjemné opravdu jsou, což ale ještě neznamená, že to tazatel myslí zle. Vycházím z toho, že nemá k dispozici všechny informace a ptá se tudíž tak, jak se ptá. Při odpovídání se snažím zachovávat nadhled. Nemám zapotřebí si něco vymýšlet a ve svých letech už jsem zvyklý mluvit narovinu.

Svého času jste byl, ještě coby profesionální voják, v čele bojovníků proti povodním. Jak na ty dramatické chvíle vzpomínáte?

S. Mrvka: Víte, tohle byla jedna z nejsmysluplnějších pracovních činností v mém životě. Pomáhali jsme lidem a viděli, jak to funguje a co to přináší. Roky 1997, 1998, 2002, 2006… Rozhodně nechci říct, že rád vzpomínám na ty katastrofy jako takové, ale to, co jsme tehdy v tom pekle dělali, mělo smysl a mělo to efekt. A to bylo skvělé.

Co říkáte na zrušení vojenských záchranných útvarů? Včetně toho hradeckého? Nemyslíte si, že to byla chyba? Vždyť právě při povodních se tyto útvary mimořádně osvědčily…

S. Mrvka: Chyba to byla zcela určitě. Tyto prapory tu rozhodně nebyly na ozdobu a armáda díky nim získávala u veřejnosti výborné jméno. Dodnes se setkávám s lidmi, kteří vzpomínají, jak jsme jim tenkrát pomohli. Neříkám, že se dnes lidem pomoci nedostane, ovšem tehdy byla pomoc naprosto adresná a jasná. Starosta zavolal o pomoc, velitel příslušného záchranného útvaru vydal rozkaz a vojáci vyrazili. Jednoduché, rychlé, účelné. Dnes je to naopak tak komplikované, že starostové o pomoc mnohdy ani nepožádají. Nehledě na to, že na rozdíl od doby vojenských záchranných útvarů si obce musí pomoc zaplatit ze svých prostředků. Předtím se jednalo o službu placenou z veřejných rozpočtů pro obce a lidi.

Po minulém vedení města jste zřejmě zdědil nějaké ty kostlivce ve skříni. Kteří byli podle vás nejhorší?

S. Mrvka: Nějací kostlivci tu pochopitelně byli, ale jejich vyjmenovávání se mi jeví jako laciná argumentace. Přišli jsme s jinými pohledy na věci a také s jinými řešeními různých záležitostí. Zásadním způsobem jsme například zlepšili přístup radnice k veřejnosti, změnili jsme systém přidělování veřejných zakázek, který je nyní zcela transparentní, dotace řešíme sami, bez různých zprostředkovatelů… Jestli jsme postupovali dobře, ukáže čas. Já věřím, že ano. Kostlivci… Já tohle označení nemám moc rád. Odstraňujeme všelijaké technické závady kvality provedení prací, to ano. Na bazénu a na jiných stavbách. Ale posoudit, zda je viníkem zadavatel nebo dodavatelská firma, to je velmi problematické.

A nějaký hmatatelný příklad vyřešeného kostlivce?

S. Mrvka: Nevím, zda to nazývat kostlivcem, ale s použitím zdravého rozumu jsme vyřešili třeba situaci městských společností Mihos a Sportrelax JH. Jejich sloučení do Služeb města JH bylo jednoznačně správné. Jak z organizačního hlediska, tak z hlediska ekonomického.

Komunální volby se blíží. Asi před rokem jste mi naznačil, že se do kandidatury možná moc nepohrnete. Změnilo se od té doby něco?

S. Mrvka: Zcela upřímně říkám, že v tomto okamžiku ještě nevím. Primárky do kandidátek jsou tuším v lednu, takže mám na rozhodnutí ještě dost času. Záleží na řadě faktorů, včetně mého zdravotního stavu. A abych pravdu řekl, dost mi vadí, když jsou na sebe lidi zlí a při dosahování svých cílů používají zákeřné metody.

Vy jste od politiky čekal něco jiného?

S. Mrvka: Vlastně ne. Říkal jsem si ale, že když se budu chovat slušně já, bude zpětná vazba taky taková. Ve spoustě případů tomu tak je, ovšem pravidlem to bohužel není.

Zvažuje se změna volebního systému, spočívající v tom, že už by se nemusely volit politické strany, nýbrž konkrétní lidé z celého politického spektra. Nebyla by to rozumná změna? Vždyť lidový názor na stávající volební systém je takový, že ať dopadnou volby jakkoli, strany se stejně dohodnou a vytvoří koalici na základech z kompromisů, tak proč k volbám vůbec chodit…?

S. Mrvka: Lidi mají částečně pravdu. Dosud je to tak, že voliči musí politickou stranu zvolit takovým způsobem, aby tato strana mohla svůj volební program zrealizovat nebo ho alespoň viditelně prosazovat. Pokud volby dopadnou tak, že jednotlivé strany získají kolem dvaceti procent hlasů, musí být vytvořena koalice. A její program je pak vždy kompromisem. Volba konkrétních lidí by tedy vůbec nemusel být špatný systém. Musel by však být dotažen do smysluplného konce.

Ještě k těm změnám… Nedávno jsem se zúčastnil oficiálního zahájení Noci muzeí. Konferenční sál hradeckého muzea praskal ve švech, ale když jsem přítomné pozvané lidi pozoroval, nabyl jsem dojmu, že je tam většina z nich čistě z povinnosti. Řečníky neposlouchali, klábosili spolu a koukali po hodinkách. Mají podle vás takovéto zahajovací akce smysl? Nepřipomínají vám akce předlistopadové?

S. Mrvka: Zahajovací akce tohoto typu by měly být především o tom, že někdo odborně a v kostce vysvětlí, oč se jedná a v čem je toho smysl. Jenže jsou tu ještě politici, kteří akci finančně zaštiťují, a ti zde musí pohovořit také. A je hlavně na pořadatelích, aby zajistili, že reprezentativní část proslovů nezastíní část odbornou a zahájení se nezvrtne v záležitost nudnou a čistě formální. Zda tomu tak bylo v tomto případě, to je věc názoru.

Letos v březnu jsem psal o neutěšené situaci hradeckého Klokánku. Jeho ředitelka mi tehdy řekla, že se s žádostí o pomoc obrátí i na vás. Jak dopadla?

S. Mrvka: Klokánku, stejně jako ostatním zařízením ze sociální oblasti, jsme dotaci zcela určitě dali. Rada města to řešila tuším někdy před měsícem. Podotýkám však, že zřizovatelem Klokánku není město, jde svým způsobem o soukromou společnost, která žije z dotací. Nejsem sice odborník na sociální služby, ale mám dojem, že v tomto případě jednoznačně selhal stát. Peníze, distribuované Klokánkům přes Kraje, poslal pozdě a já bych očekával prohlášení, v němž se ministerstvo sociálních věcí k tomuto selhání přihlásí. Systém v sociální oblasti nefunguje a v tom vidím prvotní problém.

Jaký je váš osobní názor na výstavbu hradecké rozhledny?

S. Mrvka: Není to moje priorita, nicméně poptávka po rozhledně tu byla, tak proč ne? Výletní trasa přes sv. Jakub směrem na Holnou bude časem jednou z nejkrásnějších cest a rozhledna se sem určitě hodí. Nehledě na to, že se nejedná o investici až tak zásadní.

Závěrem jedna osobní… Vloni jste mi řekl, že dovolenou strávíte na stavbě domu a na zahradě. Kde strávíte tu letošní?

S. Mrvka: Obávám se, že to bude jako přes kopírák. V nedokončeném domě bydlíme už druhým rokem a práce je na něm ještě spousta. Takže jak říkám: Dovolená bude jako vloni. Ale nestěžuju si.

- Svatopluk Doseděl -