09.06.2023
Třeboň – Dvě hodiny po půlnoci 5. dubna, při běžné kontrole parkovišť ve Sportovní ulici, narazila...
01.06.2023
Insolvenční správkyně zkrachovalých Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) i členové věřitelského...
01.06.2023
Jindřichohradecká úzkokolejka je bezesporu fenomén a ke zdejšímu regionu vždy patřila jako k...
Publikováno: 06.03.2020
Aktuální dění v lokalitě u přírodního koupaliště na okraji Kamenice nad Lipou a hlavně její budoucnost je tématem ve městě poměrně hojně diskutovaným. Změní se klidná zóna v zónu obytnou? Nekoná investor v rozporu s územním plánem? A pokud ano, proč to vedení města nevadí? Musí jít podnikateli na ruku, aby tento lidem nezabránil v přístupu na pláž? Na tyto a další otázky k tématu odpovídá místostarosta Ivan Pfaur (SNK).
Kamenice nad Lipou má údajně dlouhodobý problém s pozemky, neboť zastavitelné pozemky de facto nevlastní. Pracovních příležitostí je tu díky průmyslové zóně dostatek, ale není tady kde bydlet. Pozemky k výstavbě rodinných domů prý nejsou a nabídka bytů je tristní.
I. Pfaur: Trochu bych to upřesnil. Pozemků pro výstavbu rodinných či bytových domů je v Kamenici skutečně málo, ale nějaké parcely pořád máme. V lokalitě u sídliště Jarmily Hanzálkové je jich připraveno asi deset a přibližně stejný počet parcel je v lokalitě Na Výsluní. V uvedených lokalitách bychom v přípravě stavebních parcel rádi pokračovali, ale vlastníci příslušných pozemků buď nemají o jejich prodej městu zájem, nebo mají požadavky městem nesplnitelné. Další stavební parcely řešíme v našich místních částech. V tuto chvíli je to konkrétně Vodná.
O pozemky jde i u místního přírodního koupaliště. Rekapitulace… Město od 90. let vlastnilo a pronajímalo zdejší budovu, sloužící jako hotel a zázemí pro návštěvníky, ale posledních 10 let byl objekt nefunkční a chátral. Přilehlé pozemky, vyjma městského pozemku před budovou, měly jiné vlastníky, ale veřejnost je k rekreaci a přístupu ke koupališti používat směla. V územním plánu je lokalita zanesena jako lokalita určená pro občanskou vybavenost a rekreaci, a když se vedení města před necelými pěti roky rozhodlo, že chátrající budovu prodá, nemělo se na způsobu jejího využití nic měnit. Měla i nadále sloužit k účelům rekreačním. Je to tak?
I. Pfaur: Ano. Jen jednu věc opět upřesním. Pozemek před budovou město nevlastnilo, ten také patřil někomu jinému. Město vlastnilo a stále vlastní v podstatě jen přístupovou komunikaci. Jinak, co se oné budovy týče… Když se nám nepodařilo získat nájemce, který by objekt provozoval, požádali jsme o dotaci na jeho rekonstrukci a následné využití v oblasti environmentální výchovy (výchova o životním prostředí, pozn. red.). Žádali jsme dvakrát, ale pokaždé neúspěšně. Načež zastupitelé rozhodli, že objekt bude nabídnut k prodeji, a zhruba před pěti roky se kupec našel.
Investor z Prahy?
I. Pfaur: Ne, z Pelhřimova. Za dotační peníze zde hodlal vybudovat byty tzv. podporovaného bydlení nebo byty sociální. Tedy nikoliv domov důchodců, jak se proslýchalo. Jenže ani tomuto investorovi se dotaci získat nepodařilo. A proto přišel s nápadem přestavět objekt na bytový dům.
Jenže bytový dům zde územní plán nepřipouští.
I. Pfaur: Je to tak. Proto byl investorův návrh zařazen do změn územního plánu. Zpracovatel územního plánu s návrhem souhlasil a změna je v tuto chvíli už připravena. Mimochodem, toto není jediná změna tohoto typu. V navrhovaném územním plánu je jich asi deset. Mám na mysli jakousi zpětnou „legalizaci“ věcí, jež jsou se stávajícím územním plánem více či méně v rozporu.
Je taková zpětná legalizace zákonná?
I. Pfaur: Řekněme, že není nestandardní a v řadě případů je dokonce žádoucí. Pro vlastníka i investora. Samozřejmě ji vždy musí schválit zastupitelé. Takový krok může například zajistit, že investor nevezme své peníze a neodejde je utratit jinam. V tomto konkrétním případě by měly být spokojeny obě strany. Investor vydělal prodejem bytů nějaké peníze a město se zbavilo ošklivého torza budovy a je zase o něco hezčí.
Pokud vím, tento investor koupil i přilehlé pozemky.
I. Pfaur: Nikoliv. Pozemky s pláží koupil investor z Prahy, zatímco druhou část pozemku koupil jiný investor, který by zde rád postavil rodinné domy nebo objekty sloužící k rekreaci.
Pražský investor, prý tady zamýšlí výstavbu bytovky další. Možná dokonce dvou…
I. Pfaur: Ano. Na pozemku vedle budovy. Zastupitele s tímto svým záměrem seznámil a oni jej připomínkovali s tím, že pro danou lokalitu by byl optimální pouze jeden nový objekt. Citlivě začleněný. Navíc vznesli požadavek, aby v novostavbě nebyly jen byty, nýbrž aby tato sloužila i návštěvníkům koupaliště. Řeč je o veřejném sociálním zařízení, o provozovně s občerstvením v přízemních nebytových prostorách a také o zachování hřiště. Tento požadavek investor akceptoval. Počet nových bytových domů vzejde z nového územního plánu a ze zastavovací studie, kterou navrhujeme do změny územního plánu začlenit.
Proč vůbec tyto pozemky nekoupilo město? Ještě před prodejem budovy? Nebylo by výhodné vlastnit takový areál?
I. Pfaur: Zájem o ně jsme samozřejmě měli, dlouhodobý, a s vlastníky jsme o prodeji několikrát jednali. Avšak vždy neúspěšně. Jejich finanční představa se od naší příliš lišila. Celková požadovaná částka činila tuším bezmála dva miliony korun a my nabízeli o milion méně. Nicméně majiteli stávajícímu jsme navrhli odkup té části pozemku, kterou veřejnost využívá nejvíc.
Ještě ke změně územního plánu. Nebyla důvodem vstřícností města vůči investorovi i vidina nových bytů, které v Kamenici chybí?
I. Pfaur: Taky. Nové byty vždy uvítáme.
Jenže byty v bytovce u koupaliště jsou rozprodány, ale jejich vlastníci prý z Kamenice nejsou.
I. Pfaur: Majitel objektu inzeroval prodej bytů, a kdo se mu ozval, ten se mu ozval. Na naši podmínku, že byty nabídne jen ve zdejším regionu, by určitě nepřistoupil. Nehledě na to, že i když byt vlastní kupříkladu někdo z Brna, neznamená to, že v něm nemůže bydlet nájemník z Kamenice, že ano?
Změna územního plánu má být projednána v nejbližší době. Co to znamená?
I. Pfaur: Jde o složitý proces. Změna územních plánů měst je navázána na změnu územních plánů krajských a míchat pořadím legislativních úkonů nelze. Návrh našich změn hodláme zaslat příslušným orgánům státní správy ve druhé polovině letošního roku, tedy po nabytí účinnosti nadřazené plánovací dokumentace kraje. K projednání změn s veřejností by tedy mohlo dojít ještě letos a k jejich schválení pak začátkem roku příštího.
V Kamenici se hovoří o tom, že vlastník inkriminovaného pozemku, který zde chce dál stavět, prý hrozí, že pokud mu to město, respektive jeho územní plán nedovolí, svůj pozemek oplotí a přístup k vodě ze své strany znemožní. To by zavánělo vydíráním. Co je na tom pravdy?
I. Pfaur: Oficiálně ani neoficiálně jsem to od něj neslyšel. Že se tady o tom mluví, toho jsem si ovšem vědom. Investorovo dosavadní jednání bylo každopádně seriózní a férové.
K povolení změny využití pozemku u koupaliště došlo před změnou územního plánu, to je nesporné. A v Kamenici se šušká, že ti, kdo se pod povolení podepsali, byli motivováni tím, že za to od investora něco dostali.
I. Pfaur: Jak už jsem řekl, takovéto změny ještě před změnou územního plánu nejsou až tak výjimečné. A to, co naznačujete, bych zařadil do kategorie konspiračních teorií. O zamýšlených změnách investor zastupitele informoval na veřejném zasedání. K žádnému nekalému ovlivňování či motivování zde nedošlo.
- Svatopluk Doseděl -