Jak komentuje svůj případ odvolaná trenérka Iveta Brabcová?

Čím si své odvolání vysvětlujete?

I. Brabcová: Popravdě, dodnes spoustu věcí nechápu. Nejsem si vědoma toho, že bych klub nějakým způsobem poškozovala. Rodiče ani děti neměli výhrady, podařilo se rozjet školní ligu… Myslím, že to bylo čistě v rovině osobní. Vedoucí klubu paní Krupicová dávala často neskrytě najevo, jaký postoj k mé osobě má. Kdyby bylo kolem kategorie mini něco špatně, měl by být přece odvolán i asistent trenéra a vedoucí týmu, který především zodpovídá za soupisku a sestavu hráček nasazených do utkání. A k tomu nedošlo. Naopak, vedoucí týmu „minek“ byl zvolen do výkonného výboru klubu. Odvolána jsem byla navíc v září, tedy na začátku sezóny a po vydařeném soustředění. V klubu zřejmě došlo k plánované reorganizaci a se mnou se už nepočítalo.

Jak k vašemu odvolání došlo?

I. Brabcová: Dost zvláštním způsobem. Bylo rozhodnuto o mně beze mě. Po tréninku jsem se měla sejít s paní Krupicovou, a když jsem na tuto schůzku přišla, sedělo tam několik členů výkonného výboru, a ti mě na místě jednoduše odvolali. Bez jakékoliv rozmluvy, bez možnosti obhajoby. Až teprve dodatečně jsem si vyžádala zápis, v němž k mému překvapení stálo například to, že dělám špatné jméno klubu (možná tím, že moje holky v jednom kuse vyhrávají) nebo, že jsem ze sportovního e-shopu pro hráčky týmu svévolně objednala míče, které ovšem hradili rodiče a krom toho byly pořízeny s velkou slevou. Nepochopitelným důvodem byl též fakt, že moje dcera (ročník 2005) hrála za kategorii mini, kam patří, i když začala trénovat za kategorii vyšší. Rodiče se za mě postavili, jednali s paní Krupicovou a na krajský svaz házené poslali petici proti mému odvolání, ale rozhodnutí už padlo. Na to konto se někteří rodiče rozhodli celou záležitost medializovat.

A pak jste dostala nabídku ze strany házenkářek ze Žirovnice…

I. Brabcová: Ano. Začátkem prosince mě kontaktoval Jan Dvořák z házenkářského oddílu Slavoj Žirovnice a nabídl mi místo trenéra. Nejdřív jsem o tom neuvažovala. Z celé situace jsem byla dost špatná a od házené jsem si chtěla odpočinout. Také mě odrazovalo, že jde o Žirovnici, jsem Hradečanda a jsem na to pyšná. Pak jsem si to ale nechala projít hlavou a rozhodla se, že to v Žirovnici zkusím. Jana Dvořáka, mého bývalého trenéra, si moc vážím a spolupráce s ním byla a je lákavá. Je to člověk zapálený pro sport a nabídl mi dobré podmínky. Ráda jsem se k házené vrátila.

Potom se některé dívky z vašeho hradeckého týmu rozhodly přejít za vámi. Je to tak?

I. Brabcová: Je. A když se to dozvěděli rodiče, projevili zájem, abych jejich holky trénovala dál. Poté došlo ke schůzce rodičů a vedení žirovnického klubu, a tam byl přestup domluven. Rodiče uvítali i to, že se v Žirovnici nehradí členské příspěvky. Jejich výdaje, bez ohledu na náklady spojené s dojížděním, budou totiž tím pádem menší než výdaje v klubu původním. V žirovnickém klubu jsem spokojená, je to klub malý, ale úspěšný. Jsem příjemně překvapena tím, že se sport dá dělat v pohodě, bez intrik, bez omezování, v klidu a hlavně za málo peněz. Rodiče hráček jsou výborní, pomáhají s dopravou, a holky jsou skvělá parta, co má chuť sportovat, a to je hlavní. Na budoucí spolupráci se těším. Kdo se neustále stará o minulost, ztrácí přítomnost a dává v sázku budoucnost. Já už se k minulosti vracet nechci.

S přestupem do jiného klubu bylo spojeno nezanedbatelné finanční odstupné. Hovořilo se o celkové částce v řádech desítek tisíc korun. Co na to rodiče přestupujících dívek říkali?

I. Brabcová: Na to se musíte zeptat jich. Mně osobně se nelíbí, že se přechody dětí do jiných sportovních klubů v takto nízkých kategoriích začínají jevit jako byznys. Nedávno jsme to viděli u hradeckého hokeje a mě mrzí, že to potkalo i házenou. Je smutné, že pokud se rodiče podepsáním registračního lístku upíší nějakému klubu, musí pak zaplatit, když jejich děti nejsou v klubu spokojeny a chtějí odejít jinam. Jestliže nezaplatí, dostanou děcka zákaz startovat na soutěžích. Jsem ráda, že už se vše díky vedení žirovnického klubu a taky díky rodičům vyřešilo. Hradecký klub dostal odstupné a holky jsou volné. Beru to tak, že všechno zlé je k něčemu dobré a těším se na trénování a na vše, co je s ním spojené. Chtěla bych, abychom si z celé záležitosti vzali do budoucna ponaučení.

- Svatopluk Doseděl -