Jaroslav Chalupský: Obchod s chudobou je problém

Jak jste se o aktivitě Miloše Vorlíčka dozvěděl?

J. Chalupský: Okolo jeho nemovitosti chodím či jezdím prakticky denně, a že se tam něco děje, mi uniknout nemohlo. Můj spolustraník Libor Vondráček mě navíc upozornil, že na web našeho politického uskupení začínají přicházet podněty od znepokojených občanů. Když jsme si ověřili i obavy lidí z městského úřadu, spočívající v tom, že se tady rýsuje potenciální problém a není jisté, zda má vedení města v záloze nějaké řešení, začali jsme to brát vážně. Radnice v minulém volebním období asi spoléhala na to, že se záměr podnikateli nepodaří zrealizovat a celé to vyšumí. Úřední překážky, jež zde byly, zřejmě považovala za nepřekonatelné. Jenže pan Vorlíček tyto překážky překonal a lidé počali bít na poplach.

Je k poplachu důvod?

J. Chalupský: Stačí, když to člověk vezme parametricky. Původně zde byly dvě nebo tři bytové jednotky, pak se tento počet rozšířil na devět a dnes je tu bytů osmadvacet. Reálně se tedy bavíme o komunitě 100 až 200 nově příchozích lidí. Tolik obyvatel nemá celá Nežárecká ulice od Šindleny po Nežáreckou bránu. A jestliže se budeme zajímat o činnost pana Vorlíčka v jiných lokalitách naší republiky a přečteme si reference, určitých obav nabýt můžeme. Fakt, že se lidé, kterým to není lhostejné, obrací zrovna na nás, bereme jako potěšující a zkusíme se do toho zakousnout, byť už si na takovém problému mnozí vylámali zuby. Snad s panem starostou na něco přijdeme.

Může tady město zřídit bezdoplatkovou zónu?

J. Chalupský: V tuto chvíli je to otázka. Bezdoplatková zóna v praxi znamená, že sociálně slabí lidé (dle definice doplatku lidé nezaměstnatelní a nerekvalifikovatelní), kteří se budou chtít ubytovat v dané lokalitě, už nebudou mít nárok na jednu z dávek pomoci v hmotné nouzi, konkrétně na takzvaný doplatek na bydlení, a pro majitele zdejších ubytoven či bytových domů přestanou být tím pádem lukrativní. Doplatek ze strany státu je pro pronajímatele bytů jistým a pravidelným příjmem a v případě jeho nevyplácení se tento byznys stane nezajímavým. Jenže bezdoplatkovou zónu, která je účinnou zbraní proti obchodu s chudobou, lze zřídit jen jako reakci na akutní stav, nikoliv preventivně. Lze tak tedy učinit teprve poté, co potíže skutečně nastanou, a z legislativního hlediska to není vůbec jednoduché. První torpéda přilétávají z některých neziskovek a úřadů.

Co se tedy dá dělat?

J. Chalupský: Z námi provedeného průzkumu vyplynulo, že tato věc zajímá nadpoloviční většinu lidí ze čtvrtého městského obvodu (kam patří i Nežárecké předměstí, pozn. red.), což je důležité zjištění. Město nelze „ohýbat“ změnami ve prospěch jen pár jednotlivců. Dále nyní musíme postupovat profesionálně a bez emocí. V tuto chvíli dáváme dohromady tým lidí, kteří k tomu mají co říct, hodláme přizvat i pana Vorlíčka a chceme se pokusit najít nějaké řešení. Toto vidím řekněme v souboru opatření. A přesvědčí-li nás pan Vorlíček o tom, že se zřízením bezdoplatkové zóny nemá problém, naše obavy se podstatně sníží. Město by mělo mít starost především o Hradečáky. Těm musíme pomáhat v první řadě.

Celý projekt mohl údajně padnout kvůli skutečnosti, že u domu není parkoviště…

J. Chalupský: Prostor pro vybudování parkoviště, jež je v takovémto případě nezbytné, pan Vorlíček skutečně k dispozici neměl. Než mu ho prodal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který vhodný, k domu přilehlý pozemek vlastnil. A potíž s parkovištěm byla rázem vyřešena. Tomu, proč úřad věc napřed neprojednal s městem, moc nerozumím. Navíc to jde proti územní studii. Kdyby pozemek koupilo město, byla by dnes situace docela jiná. Závěrem dodávám, že podobně rizikových objektů je v Jindřichově Hradci víc. Řešení, na něž musíme přijít, by proto mělo chránit celé město. Třeba se mezitím někomu v parlamentu rozsvítí a podaří se mu prosadit, aby byl doplatkový nesmysl definitivně zrušen.

- Svatopluk Doseděl -