Oháněl se bouchačkou

11.10.2022

Třeboň – V neděli 14. srpna, necelé dvě hodiny po půlnoci, přijali strážníci informaci o muži...

[přečtěte si celý článek]


Lešení u věže bylo výzvou

11.10.2022

Třeboň – V úterý 2. srpna před půlnocí řešili strážníci devatenáctiletého mladíka z Domanína a o...

[přečtěte si celý článek]


Oprava Václavské ulice je v další fázi. Co říká město na kritiku obchodníků?

01.10.2022

Kompletní rekonstrukce Václavské ulice se posunula do závěrečné fáze, která obnáší i opravu...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Jihočeské nemocnice? Politika a nehorázné prachy!

Publikováno: 02.06.2017

Politik z nejvyšších politických kruhů nezavítá na malou vísku každý den, spíše by se tedy dalo říci, že ho tam neuvidí nikdy, a pokud k takové návštěvě někdy dojde, je to tím pozoruhodnější. Když se tak minulý měsíc stalo v Nové Olešné na Strmilovsku, Žurnál u toho pochopitelně chybět nesměl. Jak informujeme na jiném místě tohoto vydání, do jmenované vsi přijela poslankyně Poslanecké sněmovny České republiky Radka Maxová (ANO), aby tu se zdejší starostkou Lenkou Hynkovou probrala její trápení s dopravní situací v obci, a v rámci své návštěvy si udělala čas i na Žurnál. Radka Maxová se pohybuje v oblasti sociální politiky, je předsedkyní Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku a za nejdůležitější v životě považuje životní optimismus a především pevné zdraví.

Rozhovor s Radkou Maxovou se uskutečnil před květnovou vládní krizí

 

K bouřlivému dění na jihočeské politické scéně… Hnutí ANO poukázalo na zdejší zpolitizované zdravotnictví. Jak se stalo, že se politika a zdravotnictví tak moc propletly?

R. Maxová: Když jsme v roce 2016 začali vyjednávat koalici se sociálními demokraty a Jihočechy 2012, naší základní podmínkou bylo to, že chceme mít své lidi v kontrolních orgánech nemocnic a jednoho člena představenstva. Signály ze strany odborné i neodborné veřejnosti, že něco není úplně v pořádku, tu byly už dlouho. A prakticky hned poté, co jsme do pomyslného vlaku naskočili a chtěli začít konat, jsme narazili na nepříjemnosti. Členové dozorčích rad některých nemocnic nám odmítali podpořit vydání požadovaných dokumentů a dozorčí rady nemocnic zase vykazovaly značnou neochotu nějakou kontrolní činnost vůbec vykonávat. Přesto se nám brzy podařilo odhalit naprosto nehorázné finanční odměny manažerů a dalších vysoce postavených lidí. A právě v tu dobu, v souvislosti s naší kontrolní činností, se zdravotnictví s politikou propletlo opravdu hodně.

Co se s tím dá dělat?

R. Maxová: Bude záležet na vůli představitelů nové koalice. Na tom, zda budou mít sílu oddělení zdravotnictví od politiky prosadit.

Na jihu Čech vypuklo politické zemětřesení, jehož důsledkem je odchod ANO z koalice. Ivana Stráská (ČSSD) řekla, že nová koalice se bude věnovat problémům Jihočeského kraje a ne politikaření. Jak byste to okomentovala? Skutečně se dosavadní koalice věnovala politikaření?

R. Maxová: Tomuto výroku paní Stráské bych se nejraději jen zasmála. Těmi, kdo politikařili, jsme totiž nebyli my, nýbrž oni. Výsledky čtyřměsíční práce našich lidí jsou nezpochybnitelné. Pozitivní vůči nám jsou i zprávy ze strany starostů, ředitelů příspěvkových organizací, domů pro seniory… My jsme opravdu pracovali, na politikaření jsme neměli čas. Jak říkám, politikařila strana druhá, a to, jak to celé dopadlo, je tohoto politikaření výsledkem. Když vypukla kauza „Lipno a nehorázné odměny“, naším jediným požadavkem bylo neprodlené řešení personální otázky v nejvyšším vedení nemocnic. Jenže sociální demokraté a Jihočeši o tom odmítali i jen diskutovat. A právě v tom vidím ono politikaření.

V médiích jste zmínila nepřiměřeně vysoký plat předsedy Jihočeských nemocnic Martina Bláhy. Mnohé zdravotní sestry málem třou bídu, utíkají do Německa, ale pan Bláha bere, jak jste uvedla, víc než německá kancléřka nebo český prezident. Změní se teď něco?

R. Maxová: Ke snížení odměn na manažerských postech v nemocnicích dojde zcela nepochybně. Zda bude toto snížení razantní nebo jen kosmetické, to odhadnout nedokážu. Znovu říkám, že bude záležet na tom, jak bude nové politické obsazení Rady silné. Že dojde k odpolitizování a personálním změnám, si příliš jistá nejsem.

Martin Bláha nicméně rezignaci nabídl…

R. Maxová: Toto gesto mi přijde úsměvné. Právě jeho rezignace byla jedním z našich požadavků. Pořád to ale nějak nešlo, a teď najednou, když už ANO není v koalici, tak to možné je. Domnívám se, že situace byla pro ČSSD neustojitelná, a proto to pan Bláha udělal.

Hovoří se v kuloárech o něčem novém v souvislosti s neprůhledným stavebním projektem na Lipně? Mám na mysli rekreační objekty Martina Bláhy a bývalého hejtmana Jiřího Zimoly…

R. Maxová: V tuto chvíli (19. 4., pozn. red.) o ničem novém nevím. Já stále říkám, že jak pan Zimola, tak pan Bláha dosud nic neprokázali a nic nedoložili. Pokud bych kupovala či stavěla nemovitost já, doklad budu mít na všechno a do několika málo hodin jej budu schopna předložit. A v případě jmenovaných už se jedná o měsíc.

Myslíte si, že nebýt těch dvou lipenských chalup, koalice by bývala pokračovala dál? Nebo byl konec i bez nich neodvratný?

R. Maxová: Já bych to úplně takhle nenazvala. Ona ta spolupráce v koalici nebyla ideální a předpokládám, že napětí by se s postupujícím časem zvyšovalo. Všichni víme, že všechny kroky pana Zimoly při sestavování koalice nebyly úplně férové. Musím ale poznamenat, že mně velice zaujala slova paní Stráské, která během smírčích jednání řekla: Všichni jsme věděli, že koalice skončí. Takže je otázka, kdo vlastně chtěl koalici rozbít.

Vzhledem k tomu, že nová koalice chce po odchodu ANO dělat to, co chtěla dělat koalice původní, nabízí se…

R. Maxová: Jistě, to se nabízí. Zbytek koalice se chtěl ANO zbavit. Stupňovali tlaky, natahovali jednání, činili nestandardní kroky… To oni de facto vypověděli koaliční smlouvu. Tím, jak už jsem uvedla, že nereagovali na náš jediný požadavek.

V posledních letech se stalo takřka standardem, že snad každá druhá akce se koná pod něčí záštitou. A pod záštitou hejtmana Zimoly se toho konalo skutečně hodně. Co vlastně taková záštita v praxi znamená?

R. Maxová: Znamená osobní podporu. Pokud o ni někdo požádá mě, většinou ji poskytnu. Za nesmírně důležité přitom považuji to, abych se podniku osobně zúčastnila. Na jeho začátku, na konci, to už není tak podstatné, ale musím tam být, ty lidi pozdravit, potřást si s nimi rukou atd. To, že pořadatel jen přečte, že se akce koná pod něčí záštitou, neznamená vůbec nic. A mnozí moji kolegové zhusta poskytují záštitu právě tohoto druhu.

Své názory často prezentujete i na informačním portálu Parlamentní listy. Co říkáte na to, že tento portál (a portály jemu podobné) je někým označován jako proruský?

R. Maxová: V demokratické společnosti má každé médium právo přiklánět se k té či oné straně. Veškeré internetové noviny jsou zřejmě snáze ovlivnitelné než média tzv. klasická, ale konkrétně Parlamentní listy za jednostranně orientované noviny nepovažuji.

Jako proruský bývá označován i prezident Zeman, jiným se zase říká sluníčkáři či havloidi. Jaký máte názor na takové škatulkování? Je konstruktivní? A nemůže být dokonce nebezpečné?

R. Maxová: Svým způsobem nebezpečné být může. Do špatné škatulky zařadíte člověka velice snadno a vyjmout ho z ní nemusí být vždy jednoduché. Přiznávám, že moje asistentka i mě určité škatulkování vyčítá, ale já už se od toho začínám odklánět. Příliš konstruktivní škatulkování určitě není.

Nechala jste se slyšet, že byste v roli prezidenta uvítala charizmatického, vzdělaného a kultivovaného člověka. Ideálně ženu. Máte nějaký tip?

R. Maxová: To sice nemám, ale věřím tomu, že by se vhodná kandidátka našla. Kandidatura na prezidenta republiky není samozřejmě nic jednoduchého. Kandidát musí mít finanční krytí, musí nasbírat potřebné množství nominačních podpisů atd. Ale to jsou fakta obecně známá.

Vzdělanost a charisma prezidentu Zemanovi upřít jistě nelze…

R. Maxová: Ano, charismatický a chytrý pan prezident Zeman nepochybně je. Když má projev ve sněmovně, pokaždé ho obdivuji za to, jak dokáže mluvit. Spatra, plynule, bez přeskakování… Výhrady k němu ale mám. A co se jeho další kandidatury týče, je třeba vzít v potaz i jeho zdravotní stav, který zřejmě není optimální. Pokud jej však lidé budou chtít mít na Hradě, bude tam.

Zásadním tématem je migrantská krize. Po teroristických útocích ve Francii jste řekla, že jste ráda, že Česká republika má jedny z nejpřísnějších pravidel pro příjem migrantů, a že se jedná o obrovské varování pro všechny politiky, kteří mají otevřenou náruč a mylně si myslí, že Evropa, její demokracie a hodnoty nemůžou být ve vyspělém světě ohroženy, natož napadeny. Od té doby došlo k dalším útokům a vy jste názor, předpokládám, nezměnila. Kam to všechno podle vás spěje?

R. Maxová: To je na delší povídání. Řeknu to takhle… Trochu se bojím, že se naplní prorocká slova mého otce, který říkal, že Evropa na tu svou demokracii jednou dojede. A proto jsem skutečně ráda, že jsou naše pravidla pro příjem migrantů tak přísná.

Jaký je váš názor na promigrační neziskové organizace?

R. Maxová: Jsem k nim celkově skeptická. Nejvíc mě zaráží obrovské množství těchto organizací. A vadí mi také fakt, že u nás neexistuje systém, který by využití financí, jež neziskovky dostanou, účinně kontroloval. Věřím tomu, že je zde spousta neziskových organizací, jež dotace zneužívají a činnost, kterou by za ně měly vykonávat, nevykonávají. V oblasti neziskových organizací se to zkrátka zvrhlo. Všeobecně.

Říkají si neziskovky, ale zisk přitom mnohdy vykazují poměrně slušný.

R. Maxová: Ano. A většina dotačních finančních prostředků jde do platů členů a zaměstnanců těchto organizací, což se mi taky jako správné nejeví.

Bylo by ANO pro redukci těchto organizací?

R. Maxová: Redukční systém pro neziskové organizace ve všech oblastech je naprosto nezbytný. Nejdřív však musí být nastaven kontrolní mechanismus, jenž ukáže, které neziskovky efektivní jsou a které naopak ne. Jen romskou problematikou se u nás zabývá cca tisíc neziskovek, a když pak vidíte sumu dotací, co sem jdou, oči se vám protočí.

Nedávno jste zkritizovala ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD). Co vám na její práci vadí?

R. Maxová: Podle abecedy? (smích) Ale vážně… Na práci paní ministryně Marksové mi toho vadí opravdu dost. Absolutně nekomunikuje s koaličními partnery, je obklopena příliš velkým počtem neziskových organizací, z jejího ministerstva utíkají odborníci a ministerstvo se jí rozpadá pod rukama a výbor pro sociální politiku i Poslaneckou sněmovnu bere jako směšné orgány. Třeba nedávno, při projednávání zákona o sociálním bydlení, musela být dvakrát vyzvána, aby se vrátila do sálu. Cítila jsem to jako projev arogance k tématu, který by ji měl maximálně zajímat. Její prioritou je nesystémové rozdávání sociálních dávek. Sociální dávky jsou v pořádku, jistě, ale jejich rozdělování musí mít řád. Systémovou změnu neudělala paní ministryně ani jedinou, jen tankuje z nemocenského a sociálního pojištění a nikde přitom nešetří. Aktivity paní Marksové jsou nekoncepční, často protichůdné a nedotažené do konce. Jde jí jen o to, aby působila jako ochránkyně lidu, ale to, co její návrhy způsobí v reálném životě, už nedomýšlí.

Váš stranický šéf Andrej Babiš šel do politiky, coby bojovník proti korupci, daňovým únikům atp. Během jeho ministrování však vyšlo najevo několik nejasností. Čapí hnízdo, údajný střet zájmů, korunové dluhopisy… Jak byste to v krátkosti okomentovala?

R. Maxová: Okomentovala bych to tak, že žádná podezření v souvislosti s Andrejem Babišem zatím prokázána nebyla a vše je ve fázi ověřování. Co se týče konkrétně kauzy „dluhopisy“, tak v té pan Babiš není sám a správně zde argumentuje tím, že na vině je i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Uvidíme, s čím přijdou političtí soupeři před volbami. Předvolební útoky na pana Babiše asi nikoho nepřekvapí.

- Svatopluk Doseděl -