Jindřichův Hradec pomůže zaplatit dokumenty pro provoz úzkokolejky.

Jindřichův Hradec přispěje na certifikát provozovatele dráhy částkou 150.000 korun z Nadačního fondu pro rozvoj města. Je to legislativně správně?

M. Kozár: Ano, z legislativního hlediska to správně je. Žádost insolvenční správkyně jsme důkladně posoudili a dospěli k názoru, že tato žádost naše podmínky splňuje. V podstatě se jedná o finanční podporu záchrany významného kulturního dědictví. Vnímáme to tak, že úzkokolejka k Hradci patří a město by ji tudíž podpořit mělo. Podotýkám, že celkové náklady na certifikaci, jež budou muset zainteresované subjekty kromě uvedeného příspěvku města uhradit, budou činit více než 660.000 korun. Půjde konkrétně o zpracování předpisu provozovatele dráhy, zpracování prohlášení o dráze a zpracování vzorových jízdních řádů. Jakmile budou tyto dokumenty hotovy, bude to znamenat, že dráha je provozuschopná. Věřím, že schopný dopravce už se potom najde.

Budou se finančně podílet i ostatní města a obce ze spolku Jindřichohradecká úzkokolejná dráha?

M. Kozár: Jejich vůli a ochotu přispět s nimi budeme řešit. Nabízí se možnost, že by města a obce podle svých možností přispěly do našeho nadačního fondu a část peněz do něj tak vrátily. Spolek má teď poprvé možnost udělat pro úzkokolejku něco hmatatelného, ale direktivně finanční podporu samozřejmě požadovat nelze.

Jakou roli chce spolek nadále hrát?

M. Kozár: Především bude jednat s vedením příslušných dvou krajů o reálných možnostech financování provozu na obou tratích. V rámci insolvenčního řízení, které proběhlo 25. května, zaznělo, že by bylo vhodné, kdyby koleje v budoucnu vlastnil veřejný subjekt. A o tom by měl spolek jednat také. V první řadě však musíme vědět, o kolika penězích se tu vlastně bavíme.

Lze říct, že Jindřichův Hradec dává těmi 150ti tisíci najevo, že si přeje, aby úzkokolejka jezdila?

M. Kozár: Jednoznačně ano. V minulosti byl Jindřichův Hradec i celý spolek označován jako lobbystická organizace. Tímto krokem deklarujeme, že tomu tak není. Lobbystická organizace nejsme a zájem o zachování úzkokolejky skutečně máme. Jedná se o účelně vynaložené prostředky a výstup bude jasný. A tyto peníze nevyplatíme najednou. Žádný bianko šek. Budeme je vyplácet postupně na základě konkrétních úkonů.

Získání provozních papírů od Drážního úřadu může trvat i šest měsíců. Proč jste aktuální vstřícný krok neudělali už na podzim nebo v zimě? Lokálka už třeba touhle dobou mohla jezdit…?

M. Kozár: Situace kolem JHMD tehdy nebyla taková, abychom to mohli udělat. Kdybychom od insolvenční správkyně dostali obdobnou žádost v lednu a viděli bychom za ní taky konkrétní výstup, věřím, že bychom finanční podporu projednali a schválili už tenkrát. Jenže jsme ji dostali až nyní. Situace byla od počátku nepřehledná a neustále se čekalo, s čím tehdejší jednatel JHMD Boris Čajánek přijde. S ničím konstruktivním však nepřišel a tak nebyla ani možnost konkrétní podpory.

Odhadnete, kdy by dokumenty Drážního úřadu mohly být hotovy?

M. Kozár: Pokud vím, řízení už bylo zahájeno a optimisticky lze tudíž předpokládat, že dokumenty by mohly být na světě během letošního srpna. Je to samozřejmě jen první krok. Neznamená to, že druhý den nový dopravce vyjede, ale tu možnost mít bude. Trať bude certifikována a provozuschopná.

Co se bude s JHMD dít teď?

M. Kozár: Nový insolvenční správce, jmenovaný věřiteli 25. května, majetek JHMD fyzicky převezme a představí způsob realizace konkurzního řízení. Jak bude společnost prodána. Vozový park, technika, nemovitosti… Věřím, že půjde o prodej funkčních celků, jež vždycky půjde propojit. Rozprodání firmy tzv. po šroubcích, to by byla cesta k nenávratnému zániku.

- Svatopluk Doseděl -