Jiří Müller napadá vyváženost reportáže a končí komunikaci

1. O inkriminovaný pozemek v katastru Český Rudolec (3325, 3327) má prý od počátku zájem regionální agrární společnost. Pan Háva však jeho výměnu za jiný odmítl a domnívá se, že tím odstartoval své potíže s dačickým odborem životního prostředí. Váš komentář…?

2. Úředník MěÚ Dačice, pan Jelínek, panu Hávovi svého času navrhl, aby na tomto pozemku vybudoval kaskádu rybníčků s tím, že by mu město pomohlo při získání příslušné dotace. Proč z tohoto projektu nakonec sešlo?

3. Když z kaskády sešlo, vrátil se pan Háva ke svému původnímu záměru a pozemek odvodnil. Proti tomu jste údajně námitky neměl, vadila vám však tímto zásahem vzniklá velká louže, kterou jste posoudil jako nepovolený rybník a jeho vznik jste chtěl sankcionovat pokutou ve výši 20.000 korun. Při následném osobním jednání jste prý nejprve tvrdil, že se věci věnujete na základě udání, ale když jste byl požádán o umožnění nahlédnutí do něj, opravil jste se a uvedl, že diskutovanou skutečnost jste odhalil osobně vy sám. Můžete to celé vysvětlit?

4. Potíž prý je i s boudou pro tři až pět kusů skotu, kterou by pan Háva na svém pozemku rád postavil. Vy mu tvrdíte, že to není možné. Proč? Jakou roli tu hraje zdejší „nejmenovaný vodní tok“? Projektant Hejtman dříve řekl, že s dotací na kaskádu rybníčků by byl problém naopak kvůli tomu, že na pozemku žádná voda není…

5. Ostatním hospodářům prý v obdobných lokalitách povolujete i větší stavby bez problémů a pan Háva nabyl dojmu, že to, co jiným dovolíte, jemu zakazujete či komplikujete. Poukazuje například na člověka hospodařícího na pozemku u Heřmanče (48/8). Velká bouda pro skot a vyhrnuté hnojiště nad pstruhovým potokem v tomto případě nevadí?

6. Co má pan Háva udělat pro to, aby si boudu mohl postavit? Skutečně musí na pozemku vybudovat izolované místo, kam bude jeho skot chodit vyměšovat? Na vedlejším pozemku se prý pase stádo mnohonásobně větší, izolované „káliště“ tam není a z ohrožení povrchových a spodních vod majitele nikdo neobviňuje. Neplatí jeden zákon pro všechny?

7. Poslední otázkou se dostáváme k otázce první. Pan Háva si myslí, že o jeho pozemek má zájem někdo vlivný a s Vaší „úřední“ pomocí ho z něj chce dostat. Můžete toto podezření okomentovat?

Stručná odpověď Jiřího Müllera dorazila na redakční e-mail obratem:

Vzhledem k nevyváženosti vaší „reportáže“ s vámi odmítám nadále komunikovat. Uveřejňujete zcela lživé informace, které mě poškozují.

Stanovisko redakce Žurnálu bylo možno shrnout do několika vět:

Pane Müllere, nevíme, v čem Vámi zmíněná nevyváženost reportáže spočívala. Jste státní úředník, de facto zaměstnanec veřejnosti, a pokud má k Vaší práci veřejnost výhrady a navíc nabude přesvědčení, že ji Vaše jednání poškozuje a stížnosti nikam nevedou, má právo obrátit se na tisk, televizi atp. A média jsou od toho, aby o problémech informovala. Na druhou stranu mají média povinnost poskytnout protistraně dostatečný prostor k vyjádření. My jsme Vám poslali třináct otázek, které se týkaly v podstatě všech částí stížnosti na Vás, a nabídli Vám, abyste na ně do téhož vydání odpověděl a své postupy vysvětlil či obhájil. Vy jste tuto možnost využil tak, jak jste ji využil. Dle našeho názoru nedostatečně, ale to byla Vaše volba. Po jazykové korektuře jsme Vám odpovědi ještě zaslali k autorizaci a tyto autorizované odpovědi pak i s Vaším krátkým kritickým komentářem otiskli. Co pro vyváženost udělat víc?

Nyní, poté, co do redakce dorazila reakce na reportáž, Vám nabízíme úplně stejnou možnost – říct, jak se věci mají z pohledu Vašeho. Váš nezájem vyjádřit se nechápeme, ale respektujeme.

Poslední slovo měl nakonec Jiří Müller, který nám napsal:

V reakci na vaším časopisem publikované články uvádím: Správní orgán se při svém rozhodování řídí zákony a předpisy k jejich provedení, ne názory pana obecního zastupitele Kloibera. Zákon o obcích přímo zastupitelům zakazuje zasahovat do výkonu státní správy.

Více se redakce Žurnálu tématem nezabývala.

(red)