Kamiony stále deptají obyvatele Nové Olešné

První reportáž na toto téma jsme zveřejnili v červnu 2015 a k tématu jsme se pak krátce vrátili ještě vloni v listopadu. Radmila Fáberová, jejíž nemovitost stojí právě v inkriminované zákrutě a je častým terčem havarujících aut, nám tehdy poslala několik fotografií z poslední bouračky, k níž zde došlo, a ke snímkům připsala: „Upozorňuji, že přesně v tomto místě běžně chodí lidé a uskočit není kam. Tiráky a autobusy se vytáčejí až k naší předzahrádce a auto (ani osobní), co jede proti nim z kopce, už se na vozovku prostě už nevejde. Ovšem hradecký odbor dopravy se vyjádřil v tom smyslu, že řidiči neumějí jezdit, a tím to pro něj bylo vyřešeno. Svodidla či něco jiného pro ochranu lidí ze vsi? Nelze! Obchvat vesnice se v dohledné době rozhodně neplánuje a ani se o něm nemluví. Život, zdraví a majetek lidí naprosto nikoho nezajímá. A to je hodně smutné.“

A smutné je i to, že od té doby se nezměnilo vůbec nic. Starostka Nové Olešné Lenka Hynková před dvěma lety konstatovala, že ve hře je obchvat obce, ovšem jeho vybudování je v podstatě nereálné. „Slyšela jsem, že na Kraji byla realizace tohoto záměru posvěcena už dávno,“ sdělila nám tenkrát s tím, že finance zde roli určitě hrají. „Poslední částka, o níž se hovořilo, byla tuším 308 milionů korun za přemostění rybníku. Kde by ty peníze vzali? Osobně jsem jednoznačně pro návrat k původnímu stavu, tedy pro vedení hlavního tahu České Budějovice – Brno přes Kunžak. Na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mi radí, abych se obrátila na ministerstvo dopravy. Na ŘSD jsou prý malí páni.“

Když jsme se tehdy sami pokusili kontaktovat styčného člověka z ŘSD, konkrétně vedoucího provozního úseku ŘSD v Českých Budějovicích Tomáše Voráčka, neuspěli jsme. Tento úředník telefon nebral a na e-mail nereagoval. Což se jevilo jako poněkud podivné až tristní.

Starostka Hynková se svého času přidala k iniciativě obcí, ležících na silnici 1/23, podepsala příslušné memorandum, ovšem skutek utek. Mluvčí ministerstva dopravy zareagoval na memorandum slovy, že problematika této silnice, respektive lidí, kteří u ní žijí, není prioritní, kterýžto výrok označila starostka jako naprosto ostudný a dodala: „Chci věřit, že sem jednou dostaneme kompetentního ministerského úředníka, který si to tu prohlédne, pochopí a pomůže nám.“

Dopravní provizorium

dočasně až na věky

Takže to byla nedávná minulost, jenže současnost, jak už bylo řečeno, je bohužel úplně stejná. Hluk, prach, bouračky, poškozování majetku místních, nebezpečí úrazu či dokonce smrti… Přitom se stále nabízí starostkou Hynkovou preferované jednoduché řešení – vrátit vše do stavu jaký byl v době, než došlo k „dočasnému“ uzavření hlavního tahu na Brno, vedeného z Jindřichova Hradce kolem Hospříze, přes Kunžak a pak dál. Obce jako Jarošov nad Nežárkou, Nová Olešná či Studená by v tu chvíli měly o jeden problém míň.

Vladimír Czimprich u diskutované zatáčky v Nové Olešné bydlí také. Coby kamioňák navíc projezdil půl Evropy a na věc se tudíž umí podívat i z jiných úhlů. „Tenhle problém se týká všech obcí na trase,“ říká. „Průjezd Novou Olešnou a Studenou byl umožněn pouze z toho důvodu, že bylo nutno snížit vozovku pod železničním viaduktem před Kunžakem. Pokud tudy totiž potřeboval projet náklaďák nebo kamion, musel viadukt objet po úzké komunikaci přes nádraží Kunžak-Lomy, což pro řidiče představovalo komplikaci. Silnice číslo 1/23, vedoucí i přes Novou Olešnou, měla posloužit pouze jako náhradní, než bude úprava viaduktu dokončena. Tedy dočasně. Jenže slovo dočasně znamená v českém pojetí až na věky.“

Jednoduché řešení

třeba taky zadarmo?

Rekonstrukce viaduktu byla dokončena v roce 2004 a náklaďáky i kamiony už tudy od té doby mohly projíždět naprosto bez potíží. Ovšem původní stav obnoven nebyl, provizorium zůstalo a těžká auta jezdí dál cestou, jíž by vůbec jezdit neměla. Přes Jarošov nad Nežárkou a Novou Olešnou, kolem Strmilova, prokličkují přes Studenou a pokračují dál na Telč a Brno. Od roku 2004 by tomu tak přitom vůbec být nemuselo. Dle názoru Czimpricha by stačilo jen nainstalovat několik dopravních značek a říct, že takhle to prostě bude.

„U Kuniferu v Jindřichově Hradci je nový kruhový objezd (na tahu Č. Budějovice – Kunžak – Telč – Brno, pozn. red.), viadukt u Kunžaku byl upraven a vrácení provozu do původního stavu tudíž už roky nic nebrání,“ konstatuje Czimprich a pokračuje: „Jsem taky řidič kamionu, a proto vím, že tato trasa je i mnohem bezpečnější. Starostce Nové Olešné jsem navrhl, ať iniciuje to, co v zahraničí vídám naprosto běžně. Před každou vesnicí je tam umístěna cedule s nápisem TRANZIT ZAKÁZÁN a přes tento zákaz nejede vlak, přesněji řečeno kamion. Kdyby se všechny dotčené obce spojily a toto opatření si vymohly, tranzit by byl vrácen na původní trasu a bylo by po problému. Hned a takřka za nic. Kolik taková cedule může stát? Pár tisícovek? Co je to proti milionům za obchvat? Kdo by v obci potřeboval něco naložit nebo vyložit, ten by do vsi s náklaďákem vjet samozřejmě mohl, ale její průjezd? Zakázán. V jiných státech Evropské unie to takhle funguje. Proč ne u nás? Vždyť by se tím ulevilo i Jindřichovu Hradci. Kruhový objezd u Lidlu je po druhé hodině odpolední normálně neprůjezdný. Kolony automobilů jsou tu mnohdy doslova nekonečné, za což může i nesmyslně vedená brněnská trasa. Na tomto kruháči se totiž štosují i náklaďáky jedoucí tudy na Jarošov nad Nežárkou, Novou Olešnou a dál na Brno, a pochopitelně i ty, co jedou ve směru opačném.“

Příroda a vodní

zdroje v ohrožení?

Další potíž vidí Czimprich v tom, že asi tak jeden kamion z deseti (jeho vypozorovaný odhad) je opatřen oranžovou cedulkou ADR, informující, že vůz veze nebezpečný náklad, chemikálie atp. „Jak je možné, že tyto náklaďáky mohou jezdit kolem zdrojů pitné vody a kolem chovných rybníků?“ podivuje se Czimprich. „Jedno havarované auto s takovýmto nákladem může způsobit, že vesnice bude rok, dva bez vody. A co na to rybáři? Ti se o své ryby nebojí? Za Jarošovem, směrem na Strmilov, přitom začíná zákaz chemického posypu. Právě kvůli ochraně přírody a vodních zdrojů. A auta s chemikáliemi tudy jezdit mohou? To mi hlava nebere.“

Otázky se nabízí

Kdo? Kdo a proč?

Nabízí se tedy několik otázek. Kdo nebere v potaz nový kruhový objezd v Jindřichově Hradci a zrekonstruovaný podjezd viaduktu u Kunžaku? Kdo blokuje návrat k původnímu stavu a nutí řidiče náklaďáků dál jezdit nevyhovující trasou? Proč je zbytečně zatěžován Jindřichův Hradec, Jarošov nad Nežárkou, Nová Olešná, Studená a další obce na trase? Nehazarduje tu někdo se zdroji pitné vody? A nemají občané důvod domnívat se, že nikoho kompetentního nezajímají?

- Svatopluk Doseděl -