...další články

Karel Šíp exkluzivně pro ŽURNÁL

 

Váš televizní pořad Všechnopárty je stále na vlně. Jak dlouhý život mu předpovídáte?

K. Šíp: Každý televizní pořad dnes běží tak dlouho, dokud je o něj ze strany diváků zájem. A o pořad Všechnopárty zájem je. Dělají se různé statistické průzkumy a čísla hovoří jasně. Takže pokud tomu tak bude, Všechnopárty nepochybně poběží dál. Odhadnout, jak dlouho nám přízeň diváků vydrží, to si ale netroufám.

Nenapadlo vás zkusit politickou satiru? Něco takového, co dělal tandem Šimek & Bubílková?

K. Šíp: Ne. Politickou satiru dělat neumím, to za prvé. A politickou satiru nemám rád ani jako divák, to za druhé. Se Slávkem Šimkem jsem se kamarádil, ale humor, který dělal s paní Bubílkovou, můj šálek čaje nebyl. Politické satiry se ode mě určitě nikdo nedočká.

Celý život bavíte lidi. U čeho se nejvíc pobavíte vy?

K. Šíp: Jak kdy. Co se pasivní zábavy týče, nejsem nijak vyhraněný. Třeba když narazím na dobrou komedii, nebo i na kvalitní film jiného žánru, udělá mi to radost. Možná se budete divit, ale mám moc rád thrillery. V poslední době se mi například moc líbil letošní oskarový film Nejvyšší nabídka. Vážně úžasná věc.

Natáčíte pro televizi, se svou show objíždíte republiku… Umíte vůbec odpočívat?

K. Šíp: Ale jo, umím. Práci si dokážu zorganizovat tak, abych se kvůli ní neštval. Nemám k tomu sebemenší důvod. Narovinu, ani finanční. Svůj televizní pořad dělám především pro radost a moje vystupování s Pepou Náhlovským je pro mě vítanou osvěžující změnou. Představení máme jen tolik, aby se nám nezprotivila, konkrétně tak pět nebo šest měsíčně. Jakmile bych se přistihl, že to dělám nerad, přestal bych s tím.

Jak dlouho už s Pepou Náhlovským spolupracujete?

K. Šíp: S pořadem Všechnopartička jsme jezdili určitě čtyři roky, ale už před tím jsme dělali pořad postavený na komických scénkách. Takže celkem spolupracujeme takových osm let.

Ponorková nemoc se nikdy nedostavila?

K. Šíp: Kdepak. Pokud bychom měli dvacet vystoupení za měsíc, byla by situace možná jiná, ale jak už jsem řekl, našich společných představení není mnoho a ponorková nemoc nemá tudíž šanci.

Jste bavič. Platí o vás tvrzení, že s baviči v civilu moc švanda nebývá?

K. Šíp: Vím, že se o nás tohle říká, ale ono to tak úplně není. Ve společnosti cizích lidí o mě toto tvrzení asi platí a lidi si zřejmě říkají, jak je možné, že se takový morous živí zábavou. Pokud jsem však v partě svých kamarádů, je tomu úplně jinak a já jsem nezřídka i tahounem zábavy.

Svoji práci děláte už desítky let. Nepocítil jste někdy syndrom vyhoření?

K. Šíp: Řadu let jsem dělal pořady, do nichž bylo třeba napsat scénky, tyto scénky nazkoušet, natočit… A tehdy jsem určitý pocit vyhoření měl. Pocit, že melu z posledního. Jenže pořad Všechnopárty, který dělám už osm let, je čistá improvizace, hosté se střídají a pocit vyhoření tu snad ani mít nemůžu.

Improvizace je přece taky nápor…

K. Šíp: Na to si člověk zvykne.

Na kdy plánujete důchod?

K. Šíp: No tak technicky vzato, v důchodu už jsem, ale já vím, jak to myslíte. Dělání zábavy je moje řemeslo, a dokud bude o moji zábavu zájem a bude mi sloužit zdraví, na hřebík řemeslo věšet nebudu.

Televizní program je nabitý pořady o vaření. Vás jsem ale v žádném takovém pořadu neviděl…

K. Šíp: A ani mě v něm neuvidíte! Tenhle druh zábavy je pro mě nepochopitelnej fenomén a zároveň snad i důkaz, že televizní stanice už neví, co by vysílaly. Na kterýkoli televizní kanál si vzpomenu, všude se vaří, vaří a vaří. Mě je to protivný a nedívám se na to.

A jak na tom s vařením jste?

K. Šíp: Jak? Vaření je moje záliba! Většinou se však ke sporáku postavím jen o víkendu, jindy se doma v podstatě ani nesejdeme. Už v pátek zpravidla sonduju, co by si rodina dala, a třeba nedělní oběd připravuju s velkou chutí. Ale medializovat se tímhle způsobem? Lézt k někomu domů a čumět mu do pánve? To teda ne!

Co říkáte na vztyčený prostředník, nainstalovaný na Vltavě pod Pražským hradem? Jak se vám takové vyjádření protestu ze strany Davida Černého zamlouvá?

K. Šíp: Zdá se mi to poněkud nevkusný. Nápady Davida Černého mě celkově moc neoslovují. Nepřízeň směrem k Pražskému hradu, respektive k prezidentovi, lze nepochybně projevit i mnohem líp. Nehledě na to, že novináři si toho všímají a my pak v zahraničí vypadáme jako vulgární národ, a to se mi nelíbí.

Prezident Zeman, zdá se, není zrovna miláčkem národa…

K. Šíp: Ano.

Jaký na něj máte názor vy?

K. Šíp: Řeknu vám to takhle: nevolil jsem ho!

František Ringo Čech je jeho tvrdým zastáncem. Vy Ringa dobře znáte, čím mu může Zeman tak imponovat?

K. Šíp: Ringo se svého času rozhodl vstoupit do politiky a za to, že se do ní tenkrát dostal, v barvách sociální demokracie, vděčí právě stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Nikdy jsem se na to Ringa neptal, ale Zeman je nejspíš jeho kamarád, a bylo by tudíž nefér, kdyby se ho nezastával či dokonce volil někoho jiného.

Který náš prezident byl podle vás pro národ skutečnou morální autoritou?

K. Šíp: Prezidentů jsem zažil dost, ale vzhledem k tomu, že jsem nezažil Masaryka, mohu říct pouze jediné jméno – Václav Havel.

Mezi umělci máte jistě spoustu známých. Jak jsou politicky orientováni? Spíše doleva nebo doprava?

K. Šíp: S většinou svých přátel se na tohle téma nebavím a jejich politická orientace je mi ukradená. Vím, že se řada umělců veřejně projevuje, za svou oblíbenou politickou stranu lobuje nebo za ni dokonce kandiduje. Já to s nimi ale neřeším.

Vás před volbami žádná strana neoslovila?

K. Šíp: Ale ano, oslovila. Já jsem však její nabídku neakceptoval, takže ani nemá smysl tuto stranu jmenovat.

Před časem jste podporoval tehdy novou politickou stranu Věci veřejné.

K. Šíp: To je pravda. Udělal jsem to poprvé a taky naposledy. Žádnou politickou stranu už nikdy podporovat nebudu. Tenkrát mi zatelefonoval můj televizní kolega Radek John, oznámil mi, že vznikla nová politická strana a coby její lídr mě požádal o podporu. Já mu na to kývnul, ale dodnes toho lituju. S politickými stranami už nechci nic mít.

A jaký máte názor na současné nové politické subjekty? Na strany pánů Babiše a Okamury?

K. Šíp: Žádný. O těchto dvou subjektech nemám dostatek informací. Babiš i Okamura jsou pro mě mlha a já jsem jenom zvědavej, co z ní vyleze.

Kardinál Duka byl nedávno u hrobu Václava Havla, kterého poprosil, aby povolal Blanické rytíře. Máte pocit, že už opravdu nastal jejich čas?

K. Šíp: Domnívám se, že ještě ne a už vůbec si nemyslím, že by ti chlapi měli vyjíždět na žádost kardinála Duky (smích). To teda fakt ne.

- Sváťa Doseděl -