...další články

Kateřina Brožová exkluzivně pro Žurnál

V pondělí jste měla narozeniny, jak jste je oslavila?

K. Brožová: Moc děkuju za připomenutí (smích), bez toho bych se obešla. Život strašně rychle utíká. Oslava narozenin byla ale moc fajn. Den jsem sice strávila pracovně, ale večer jsme měli příjemnou večeři v kruhu rodinném. S partnerem, s dětmi… Jak říkám, bylo to fajn.

Vypadáte stále mimořádně dobře. Hodně žen by určitě zajímalo, jak to děláte. Jak o sebe tedy pečujete? Zdravá výživa, sport, fit-centra…?

K. Brožová: Fit-centra absolutně vynechávám. A zdravá výživa? Na tu nemám čas. Říkám si, že mi snad pánbůh něco nadělil do vínku, tedy co se mé linie týče. Já totiž strašně ráda jím a miluju sladké. Myslím si také, že významnou roli hraje můj nepravidelný způsob života. V rámci svého povolání neustále cestuji a jím tudíž tehdy, když je na to zrovna čas. Pravidelné a zdravé stravování si naplánovat nedokážu. Jím všechno a mám pocit, že tělo si řekne o to, co zrovna potřebuje. Nekouřím, mám ráda dobré víno, ale konzumuji je střídmě, a jsem permanentně v pohybu.

Jste bezesporu atraktivní žena. Nemáte s tím někdy paradoxně problémy? Třeba při kontaktu s muži? Mnozí chlapi se krásných a inteligentních žen bojí…

K. Brožová: To je pravda. Mám ale partnera, který se s tím vyrovnal a náš vztah je úplně v pořádku. Bývaly však takové časy. Muž si na mě buď netroufnul, nebo si troufnul a po mém odmítnutí mě začal pomlouvat. To je však minulost, jíž se už nezabývám.

Přijala jste patronát nad nadačním fondem Veselý senior, který mapuje seniorská zařízení v republice. Jak byste současnou situaci zhodnotila? Je dobrá nebo spíš bídná?

K. Brožová: Domnívám se, že úroveň tuzemských domovů pro seniory je velmi dobrá.

Nadace a charita jsou jistě záslužné věci, ale co stát?

K. Brožová: Ať jde o seniory, zdravotně postižené lidi, děti či o jinou skupinu lidí, která potřebuje pomoci, stále tvrdím, že by se tohoto úkolu měl chopit stát. A měl by se starat víc. Státní pokladnou protéká opravdu hodně peněz, a když si kolikrát přečtu, nač jsou použity, je mi z toho smutno nebo mám dokonce vztek. Peníze jsou totiž nezřídka utraceny za nesmysly místo toho, aby byly nasměrovány k těm, kteří je skutečně potřebují. A týká se to i seniorů a domovů pro ně. Proto je třeba o tom mluvit, diskutovat o tom a naléhat na kompetentní. Koneckonců, staří budeme jednou všichni.

Co vůbec říkáte na tuzemskou politickou scénu?

K. Brožová: Moc spokojená tedy nejsem. Tak jako mnoho lidí. Dlouhodobě. Strašně mě mrzí, kudy se naše země od revoluce ubírá. Taky jsem cinkala klíči a teď cítím zklamání. Převálcoval nás konzum, honba za penězi… Politika, to je téma na velmi dlouhé povídání. Určitě se v ní najdou lidé, kteří to myslí dobře, ale nejsem si jista, zda v dnešní době lze ještě s něčím pohnout. Je to škoda.

Prezident Zeman čelí od počátku svého působení ve funkci vlně kritiky. Domníváte se, že je tato kritika zasloužená?

K. Brožová: Vždycky, když se lidi můžou přidat k rozhořčenému hlasu, je to pro ně nejjednodušší. Co se týče pana prezidenta, já respektuji jeho postavení i jeho úřad. Koneckonců pana Zemana jsem si v minulosti vždycky vážila. Neříkám, že jsem ho chtěla za prezidenta, ale jako politika jsem ho obdivovala. Svými výroky a svým chováním si však v poslední době hodně uškodil. Na druhou stranu mám ale pocit, že je to člověk, který ví, co a proč říká. Třeba se to časem dozvíme a pochopíme ho.

S politikou jsou úzce spjata média. Jak hodnotíte jejich úroveň? Nezdá se vám, že i noviny, které se tváří jako seriózní tisk, se pozvolna staly také bulvárem?

K. Brožová: Ten dojem mám. Bulvarizace je odpověď na poptávku lidí a i tzv. seriózní deníky se proto stávají novinami bulvárními. A není to žádná horká novinka, tento proces začal už před řadou let.

Vy s bulvárem vycházíte jak?

K. Brožová: V posledních dvou letech už mě bulvár tolik nepronásleduje, zato v letech předchozích jsem si s ním vytrpěla své. Absolutně bez nadsázky říkám, že bulvár je schopen uštvat člověka k smrti. Případ Ivety Bartošové je toho důkazem. Bylo tam určitě víc faktorů, ale podíl bulváru byl nepochybně zcela zásadní. Bulvár má na mediálním trhu své místo, má právo na existenci, ale měl by respektovat určité hranice. A český bulvár to nečiní, v tom je ten problém. Já bulvár ráda nemám a netoužím v něm být, ovšem říká se, že o kom bulvár nepíše, ten jakoby nebyl. Takže to asi bude chtít zvolit obligátní zlatou střední cestu. Pokud člověk dělá práci pro lidi, dělá ji roky, snaží se ji dělat co nejlépe a jsou za ním vidět výsledky, je každopádně hanebné, když o něm někdo, kdo ho vůbec nezná, napíše něco lživého a hnusného. Samozřejmě, jsou i tací, kteří se chtějí stát přes noc celebritou a i takovýto způsob zviditelnění vítají.

Velkým tématem je krize na Ukrajině. Obáváte se budoucího vývoje nebo jste v tomto směru spíš optimistkou?

K. Brožová: Nejsem optimistkou, a nejen v souvislosti s Ukrajinou. Světového vývoje se obávám tak nějak všeobecně. Rozbroje, války a terorizmus se týkají mnohem více zemí a současná doba je velmi nebezpečná. A konkrétně Ukrajinská krize? Nemyslím si, že je to lokální záležitost. Velkou roli zde určitě hrají zájmy světových velmocí a my si můžeme jen přát, aby se „ti nahoře“ dohodli a všechno dobře dopadlo. O tom, že je to hrůza se snad ani nemusíme bavit. V kontextu s tím alespoň vidíme, jak jsou naše žabomyší války směšné. Nemusíme se bát o život, můžeme pracovat, máme kde bydlet, máme co jíst… Vlastně nám nic nechybí.

Jsme svědky pozvolné islamizace Evropy a tedy i naší republiky. Nezřídka se objevují informace o tom, že si zde muslimové chtějí prosazovat svou víru i svůj životní styl. Co říkáte na výzvu „když se vám tu nelíbí, jděte domů“?

K. Brožová: Muslimové chtějí, abychom se v jejich zemích chovali podle tamních pravidel. Nevidím důvod, proč bychom my neměli chtít to samé po nich. Islám má mnoho složitých a pro nás nepochopitelných aspektů, které se s naším způsobem života neslučují. Obsah radikálního hesla, jež citujete, však nic neřeší. Problém je v naší imigrační politice, která otevírá dveře všem a možná až příliš dokořán.

Vaše dcera Kačenka je právě v pubertě. Jak probíhá? Dramaticky nebo spíš v poklidu?

K. Brožová: Moje maminka tvrdí, že puberta Kačenky je dramatičtější, než puberta moje. A já se ani nedivím, doba je docela jiná. Mobilní telefony, internet, sociální sítě… My jsme v pubertě nic takového neměli a naši rodiče to tudíž měli lehčí. Dnešní rodič dítě od všech těch věcí odříznout nemůže, ale dopustit, aby je tyto technologie pohltily, by taky neměl. Najít s dítětem společnou řeč je v tomto ohledu velmi těžké.

Kačenka má prý ráda zvířátka. Dopřála jste jí nějaké?

K. Brožová: Dopřála. Máme doma dva pejsky, jezevčíka a ridgebacka, morčata, rybičky a taky tři koně.

Teď trochu předběhnu… Jaká budete jednou tchyně?

K. Brožová: Hodná. Mám dar domluvit se s každým, kdo se domluvit chce, tak se snad domluvím i se zeťákem. Hlavní je, aby měla moje dcera dobrého partnera, který ji bude mít rád. Pak bude určitě všechno klapat.

Jste jednou z hlavních tváří televize Barrandov. Když tato televize začínala, mnozí jí prorokovali krátký život, a ono ne. V čem podle vás spočívá její úspěch?

K. Brožová: Její úspěch spočívá v neuvěřitelné moudrosti a pracovitosti majitele a jeho týmu. Vedení si vzalo do hlavy, že vybuduje televizi, která se ve všem vyrovná televizím ostatním, a dokázalo to. Televize Barrandov nabírá diváky a své místo na trhu má myslím jisté.

Populárním pořadem je váš Exkluziv. Jak to vlastně funguje? Hosty vám vybírá produkce nebo si je vybíráte vy a lovíte přitom mezi lidmi, kteří jsou vám sympatičtí?

K. Brožová: Ono je to tak nějak všechno dohromady. Seznam hostů pořadu vzniká na programové radě, jíž se účastním i já. Všichni přicházíme s nápady, kdo by mohl do show přijít a kdo by byl pro diváky zajímavý a snažíme se, aby byl výsledek co nejpestřejší. A vzhledem k tomu, v jaké branži pracuji, dopadne to většinou tak, že mými hosty jsou lidé, které osobně znám a kterých si velmi vážím.

Dalším úspěšným projektem je konverzační show Ona a on, kde hrajete vy a kolega Vašut. Co na ty postavy říkáte? Myslíte, že jsou ty dva typy hodně realistické?

K. Brožová: Je třeba mít na paměti, že se jedná o komedii, ale jinak se domnívám, že ano, jsou realistické. Lze říct, že jsou to jakési prototypy. Děj jednotlivých dílů se týká partnerského života viděného jak očima ženy, tak očima muže. Tyto pohledy jsou někdy opravdu hodně rozdílné a podle reakcí diváků se v těch dvou postavách mnoho lidí nachází.

Když jsme u legrace… Co říkáte na vtipy o blondýnkách?

K. Brožová: Nic proti. Často se u nich bavím. Říká se ale, že vtipy o blondýnkách vymýšlejí brunety (smích).

Přečetl jsem si, že ráda rybaříte. Jak jste se k této víceméně chlapské záležitosti dostala?

K. Brožová: Jsem jedináček a byla jsem vychována jako holka a kluk dohromady. A jak jsem se dostala k rybaření? Stejně jako k zahradničení nebo ke zvířatům. Mám moc ráda přírodu. K rybaření mě přivedl můj táta. Na ryby jsem s ním chodila už od pěti let a bavit mě to nepřestalo dodnes. Musím ale říct, že cokoli chytím, to obratem zase pustím.

Přivádí vás vaše záliba i sem do jižních Čech?

K. Brožová: Ano. Například vloni v létě jsem byla v Třeboni, kam rodiče jezdí do lázní, a rybařila jsem na jedné z tamních pískoven. Bohužel, ryby zrovna nebraly, ale to vůbec nevadilo. Jižní Čechy se mi líbí a moc ráda sem jezdím.

- Jirka Konečný

- Sváťa Doseděl