Klučina nebyl troškař. Nadýchal přes promile.

08.02.2022

Třeboň – Ve čtvrtek 2. prosince odpoledne se na recepci lázní Aurora objevil silně opilý hoch....

[přečtěte si celý článek]


Chovná stanice v Plavsku nabídla děsný pohled.

01.02.2022

Pes, nejlepší přítel člověka. Říká se. Jenže ne každý člověk je nejlepším přítelem psa. Chování...

[přečtěte si celý článek]


Starosta Boček: Během kontroly jsme měli nasazeny respirátory a byli jsme za to rádi.

01.02.2022

U veterinární kontroly psí chovné stanice v Plavsku asistoval i starosta obce František Boček,...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Kloiber: Informace od pana Šamala nepravdivé nebyly

Publikováno: 05.12.2014

V předchozím článku informujeme o neveselých zážitcích Josefa Šamala, který se po vážném úrazu hlavy léčil v hradecké nemocnici. Pan Šamal mimo jiného zmiňuje, jak si do nemocnice v zoufalství povolal na pomoc svého kamaráda Lubomíra Kloibera, k němuž se upínal s nadějí ve spásný čin. A Lubomíra Kloibera jsme nyní požádali o stručné vyjádření. (red.)

Jednoho dubnového večera letošního roku mi zatelefonoval můj kamarád Josef Šamal a sdělil mi, že leží na chirurgickém oddělení jindřichohradecké nemocnice. Bohužel to nebyl stejný pan Šamal, kterého znám desítky let, jako sebevědomého, nebojácného a velmi slušného člověka. Hovor probíhal bez jakýchkoliv příkras. Řekl mi: „Volám z nemocnice a jsem psychicky úplně na dně.“ Následovalo pár slov na vysvětlenou a slova útěchy z mé strany. Nakonec mě požádal o návštěvu a já do rána přemýšlel, proč se ten člověk k této žádosti musel odhodlat.

Druhý den jsem se do nemocnice vypravil, a abych slyšel obě strany najednou, snažil jsem se dostat k primáři chirurgického oddělení. Pan primář údajně operoval, a proto se mě ujal jeho zástupce MUDr. Šonkol. Společně jsme pak navštívili pana Šamala a já se pokoušel dopátrat, co se mu v průběhu jeho pobytu v nemocnici stalo. Hned tak něco mě nepřekvapí, avšak chování uvedeného lékaře bylo nejen otřesné, ale i velmi špatně pochopitelné. To, že hájil své oddělení, se dalo očekávat a s velkou mírou tolerance i pochopit. Pan Šamal byl po těžkém úrazu hlavy. Nesměl si sednout, stoupnout, zvedat hlavu a pohybovat se mohl opravdu jen minimálně. Lékař však přesto tvrdil, že pokud tento pacient vykonal potřebu na mísu, mohl se potom klidně samostatně obsloužit. Jeho ruce přece poraněny nebyly, že ano? V tu chvíli mi bylo jasné, že informace od pana Šamala nepravdivé zjevně nebyly.

Po svém propuštění z nemocnice mi pan Šamal ukázal dopis adresovaný lidem, kteří mají co dočinění se zdravotní péčí nebo by je měl názor pacienta zajímat. Jejich odpovědi shrnu do kratičkého zamyšlení… Ze zdravotní péče se už mnohde vytratila starost o pacienta a o jeho zdraví. To hlavní ve zdravotnickém byznysu je zisk a občanům, potažmo pacientům, jsou předkládány jako spásné majetkové investice. Péče o zdraví pacientů, chování personálu a empatie, to vše je dnes ledaskde podružné. Z odpovědí kompetentních lidí ovšem vyplývá, že je vše v pořádku.

Samozřejmě nechci paušalizovat a jsem přesvědčený, že obdobné excesy jsou spíše ojedinělé a většina lékařů a zdravotnického personálu že odvádí dobrou práci. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že obrátit se se stížností na zodpovědné lidi může být bojem s větrnými mlýny. Pokud si ředitel nemocnice, případně jeho nadřízení, neuvědomují vážnost obdobných prohřešků, čeká naše zdravotnictví další úpadek, a to i v případě, že bude zdravotní péče poskytována v těch nejlepších zdravotnických prostorách.

- Lubomír Kloiber -