Mám ho dlouhého 21 centimetrů, napsal ženě potenciální amant s trojí identitou jako agent

„Zaujal mě jeden, který mi napsal, že se jmenuje Milan Hofman a pracuje jako dispečer. Zdál se mi v pořádku, ale stejně trvalo skoro měsíc, než jsme se sešli,“ vzpomíná paní Ladislava s tím, že mezitím se jí ozval ještě jakýsi Zdeněk Bůhvíjakdál a začal ji obšťastňovat silně erotickými textovkami.

„V jedné jeho oplzlé esemesce například stálo: Už se těším, až se sejdeme. Až si ho pohladíte, abyste se nelekla. Mám ho dlouhého 21 centimetrů. Já toho chlíváka obratem ujistila, že bych se určitě nelekla, protože můj ex-manžel ho má ještě o centimetr delšího, a připsala jsem, že o pana Zdeňka opravdu nestojím. A poprvé jsem se sešla na kávě s Milanem. Ukázalo se, že on se zamlouvá mě stejně jako já jemu a druhá schůzka, opět při kávě, následovala asi za týden. Jenže když jsme vyšli z restaurace, najednou vidím, že si Milan zapaluje cigaretu. Důrazně jsem se nad tím podivila, moje nekuřácká podmínka byla jasná, ale on na to, že je pouze sváteční kuřák a krabička že mu vydrží na týden. Mě se to ale stejně nelíbilo a pustila jsem ho k vodě.“

Zdeněk a Milan škemrají

o dohození kámošek

A pak se opět ozval sexuálně zaměřený Zdeněk. Když prý paní Ladislava nemá zájem sama, tak jestli prý alespoň nemá nějakou kamarádku, jíž by jeho kapitální vybavení mohlo imponovat. „Já v tu chvíli dostala nápad, jak s chlapem zatočit, a odpověděla jsem, že kamarádku mu možná dohodit můžu,“ líčí paní Ladislava pokračování anabáze a pokračuje: „Krátce poté mi zavolal Milan a k mému nemalému překvapení po mně chtěl v podstatě totéž, co Zdeněk – přihrát kamarádku, které by sváteční kuřák nevadil. A já opět řekla, že to pravděpodobně půjde. Ti chlapi si prostě zasloužili dostat za uši. Milanovi jsem pak po předchozí dámské domluvě naoko dohodila kamarádku Ivu, která, jak se následně ukázalo, Milana znala z bývalého zaměstnání. Dozvěděla jsem se od ní, že když se na mě Milana zeptala, řekl, že mě zná už strašně dlouho a že jsem kuplířka, co chlapům shání ženské pro povyražení. Iva, která se poté chlapa svižně zbavila, mi taky sdělila, že se jedná o Milana C., že je mu 58 let, bydlí v Jindřichově Hradci a má dvě děti.“

Mnoho mužů,

málo telefonů

Co se dělo dál, je až neuvěřitelné. Paní Ladislavě totiž napsal esemesku muž, jenž se představil jako Tom. Když prý paní Ladislava nechce Zdeňka, jestli by nebrala jeho, že je zachovalejší. Žena zprávu nevěřícně četla a najednou jí došlo, že Tom odeslal esemesku z telefonního čísla, z něhož jí psával Zdeněk. „Povídám si: aha, tady něco smrdí! A v náhlém popudu jsem odepsala, že se s ním chci sejít a proč má stejné telefonní číslo jako Zdeněk,“ popisuje paní Ladislava a s povděkem kvituje, že potom už se Tom neozval. „Zato se znovu přihlásil Zdeněk, a co prý bude s tou sexu chtivou kamarádkou,“ blíží se paní Ladislava k dramatickému finále příběhu a dodává, že přítulná kamarádka pro Zdeňka byla už tou dobou připravena. „Domluvila jsem se s kamarádkou Zdenou z Českých Budějovic, že jí dám číslo na Zdeňka a ona se s ním přes sms zkontaktuje. Což se taky stalo. Chlap se během esemeskové konverzace podepisoval písmenem Z, jako Zdeněk, ale když se ho kamarádka zeptala, jak se jmenuje, odepsal jí, že Milan. No chápete to? Mrkla jsem se, z jakého čísla jí píše, a bylo to fakt číslo svátečního kuřáka Milana C. alias Milana s krycím jménem Hofman. Uvažovala jsem… Telefonní číslo kamarádky dám Zdeňkovi a jí se ozve Milan. A ze stejného čísla mi píše ještě někdo jménem Tom! Trojí identita jako vyšitá! Rozhodla jsem se, že toho ničemu musíme dostat.“

Dámský gambit

a pěšec na úprku

Paní Zdena si tedy se záhadným hochštaplerem smluvila schůzku. Na pondělí 1. srpna v hradecké restauraci U Papoušků. A paní Ladislava vysvětluje: „Vymyslela jsem to tak, že nejdřív nenápadně omrknu, jestli v hospodě skutečně sedí podvodník, co se se mnou sešel coby Milan a pak mi psal jako Zdeněk a Tom, nechtěla jsem to pochopitelně zavařit někomu nevinnému. Ale byl to on. Dřepěl tam a vůbec netušil, k čemu se schyluje. Zdena tedy zaplula do lokálu a já se šla na parkoviště převléct, aby mě ten vykuk hned nepoznal. Vypadala jsem jako rajda. Minisukně, děsný výstřih, paruka… No hrůza, styděla jsem se sama za sebe, ale couvnout už jsem nemohla.“

Uvnitř podniku si maskovaná paní Ladislava sedla ke stolu na druhé straně místnosti a pokradmu ty dva pozorovala. Asi po dvaceti minutách se zvedla, ladným krokem přešla k jejich stolu, posadila se a zašveholila: „Ahoj, Zdeni! Ahoj, Milane! No Zdeni? Gratuluju! To seš v dobrých rukách! U Milana!“

A co na to Milan? „Nic,“ vzpomíná paní Ladislava pobaveně. „Vůbec mě nepoznal a jenom čuměl. Tak jsem si sundala paruku a usmála se na něj. Vypadal jako opařený. Zeptala jsem se ho, jak je možné, že když jsem Zdeny telefon dala Zdeňkovi, přišel on, Milan? A jak to jako dělají? Přehazují si se Zdeňkem ženský? Nebo je to jinak? Ale kdo v tom případě vlastně je? Zdeněk? Tom? Milan Hofman? Milan C.? Mluvila jsem záměrně pěkně nahlas a kolem sedící hosté se evidentně náramně bavili. Ten chlap to na mě zkusil s tím, že v tom mám zmatek, ale já ho ubezpečila, že v tom mám naopak velice jasno. On ovšem barvu nepřiznal a nakonec schůzku ukončil a rychle se zdekoval.“

Nabízí se otázka, oč Milanovi C. vlastně šlo. Sňatkový podvodník to zřejmě není, svatba ani peníze na přetřes nikdy nepřišly, ale poctivě to rozhodně nemyslel. „Podle mého názoru se takhle zkrátka bavil,“ uzavírá paní Ladislava chmurně. „Na úkor žen, v tomto případě tedy na úkor můj. Nebo už je možná jako chlap nemohoucí a tímhle si to vynahrazuje, vážně nevím. Doufám, že teď dá ženským na chvíli pokoj, dacan jeden.“

- zaznamenal Svatopluk Doseděl -