Městská anketa k revitalizaci hradeckého náměstí vyvolala nečekanou reakci

O vyhlášení ankety na výběr varianty úpravy náměstí Míru rozhodla Rada města 18. ledna s tím, že lidé se budou moci vyjádřit od 24. ledna do 8. února. Výsledek ankety bude předložen radním, a ti následně rozhodnou, který návrh dostane v letošním roce zelenou. Občané dostali na výběr návrhy dva. A právě v tom je kámen úrazu. Jen dva. Projekčních společností oslovilo město deset a projektových studií dorazilo na vyzývající odbor rozvoje MěÚ celkem pět. Pět, nikoliv dvě. Proč tedy občané museli vybírat jen ze dvou? Proč nejsou zbylé tři návrhy (tedy většina) veřejnosti přístupné? A kdo provedl primární selekci? Skutečně fundovaní odborníci? Posuďte sami. Pracovní skupinu (jejíž jednání bylo neveřejné), jmenovanou pro tento účel Radou města, tvořili místostarosta Bohumil Komínek, vedoucí odboru dopravy Zbyněk Heřman, vedoucí odboru rozvoje Vladimír Krampera, vedoucí oddělení územního plánování Petra Vozábalová, vedoucí oddělení památkové péče Milan Bureš, Petra Šelepová z městského odboru životního prostředí, Kateřina Svobodová z městského právního oddělení (organizátor kulturních a společenských akcí), Hana Novotná z Národního památkového ústavu a ředitelka Oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory Milada Petrů. Jsou ale tito lidé opravdu ti praví? Možná ano, možná ne. Na první pohled se však každopádně může zdát, že se jedná o klasickou komisi z úředníků. Nechybí v sestavě například zkušený architekt či projektant?

Otázky se líhnou

v mlze nejasností

Veřejnost klade radnici celou řadu otázek. Proč je navrhovaná zeleň v květináčích, proč se řeší pouze mobiliář atp. My však máme několik dotazů vlastních. Získali jsme totiž informaci, že za každý odevzdaný návrh úpravy náměstí, jenž splnil zadavatelské podmínky, nabídlo město jeho tvůrci 25.000 korun. Motivuje takový paušál zpracovatele ke snaze, aby byl jeho návrh nejlepší?  Nebo je uvedený krok spíše nemotivační? Odevzdej de facto cokoli a stejné peníze jako ostatní máš jisté… Jak už bylo řečeno, město oslovilo deset projekčních kanceláří, z čehož vyplývá, že mělo pro tento účel vyčleněno 250.000 korun. Nebylo by bývalo lepší motivovat oslovené firmy tím, že neúspěšní ostrouhají a vítěz bere vše?

Dále jsme zjistili, že jednou z podmínek v zadání soutěže bylo zachování současného (a hojně kritizovaného) řešení parkování. Proč? Neměli mít dopravní inženýři, kteří toto řešení vypracovali, jen hlas poradní?

A z jakého důvodu neuveřejnilo město návrhy všechny? Plus informace s nimi související? Zákon o veřejných zakázkách přece zadavateli ukládá povinnost dodržet zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. V tomto případě se sice jedná o zakázku malého rozsahu, ale to nehraje žádnou roli, uvedené zásady § 6 (zákona o veřejných zakázkách) se totiž vztahují i na zakázky malé.

Jindřichův Hradec je krásné historické město. Nezasloužilo by si vypsání urbanisticko-architektonické soutěže na revitalizaci náměstí? Nebylo by lepší nemrhat penězi na diskutabilní kosmetické úpravy a místo toho oslovit skutečné odborníky a tyto pověřit vypracováním koncepčního návrhu tak, aby náměstí bylo funkční a vzhledově přitom citlivě navazovalo na přilehlé okolí?

Na městském webu se dočteme, že při architektonické soutěži rozhodnou o osudu lokality architekti bez ohledu na radní. Ale jak je to možné? Porota by přece měla být vždy tvořena z jedné poloviny specialisty (architekty, krajináři, dopravními inženýry odjinud atd.) a z poloviny druhé zástupci města. A musí dojít ke shodě.

A na závěr… Jindřichův Hradec je údajně opakovaně kritizován Českou komorou architektů. V souvislosti s budoucí podobou náměstí Míru či s rozhlednou u Děbolína. Je-li tomu tak, neuzrál čas na změnu přístupu a sebereflexi?

Na vše výše uvedené jsme se zeptali za vás.

- Svatopluk Doseděl -