Mezi Plaveckým klubem JH a bazénem to drhne

Shrnuto: Vedení plaveckého bazénu přišlo letos v září s novinkou v podobě večerního plavání pro veřejnost. Ta má nyní od úterý do neděle v posledních dvou hodinách k dispozici úplně celý bazén, tedy všech šest drah. Mělo se jednat o reakci na kritiku návštěvníků, kterým se nezřídka nelíbilo, že se večer musí o bazén dělit se sportovním klubem. Z pohledu vedení bazénu jde o kompromis mezi potřebami klubu a zájmem rekreačních plavců, jichž neustále přibývá. Návštěvnost ve večerních hodinách prý poté významně stoupla a lidé si nový systém chválí. Na rozdíl od Plaveckého klubu, jenž má tvrdit, že došlo k významnému omezení jeho tréninkové činnosti. S tím ovšem M. Kůrková nesouhlasí a zdůrazňuje, že v rámci nového modelu ubyl jediný trénink, a to ten v neděli večer. Nabídka, aby si klub přesunul nedělní trénink do jiného času, zůstala údajně bez odezvy a M. Kůrková i tak trvá na tom, že množství tréninkových hodin má Plavecký klub oproti jiným bazénům nadstandardní. Tolik shrnutí.

Trestní oznámení

a odložený případ

Jednatelka klubu Dita Podhrázská, jak stojí v úvodu, se k výrokům vedoucí bazénu vyjadřovat nemíní, ale vyjadřuje se ke kauze, uprostřed níž se klub právě nachází. „Na náš Plavecký klub Jindřichův Hradec bylo letos, asi v únoru, podáno trestní oznámení,“ říká s tím, že kdo toto oznámení podal, se může jen dohadovat. „Trestní oznámení se pravděpodobně týkalo naší údajně fiktivní členské základny, státních dotací, hospodaření s penězi a evidence. Prošli jsme půlročním šetřením oddělení hospodářské kriminality i šetřením finančního úřadu, ale nebyla zjištěna žádná trestná činnost, která by se v našem klubu děla, a policisté v srpnu většinu spisu odložili. Vše zřejmě mohl odstartovat i e-mail, který nám na začátku roku poslala vedoucí hradeckého bazénu Marcela Kůrková, jejíž dcera členství v našem klubu ukončila, ač patřila k výborným plavcům. V tomto veřejném prohlášení, které poslala nejspíš i na další místa, napsala paní Kůrková toto (redakčně kráceno): Jako rodič jsem si letos dovolila zajímat se, proč byl závodnímu týmu od 1. září navýšen členský příspěvek 500 korun na pololetí, když klub získal nemalou státní dotaci. Zároveň jsem si dovolila poukázat na chabou komunikaci a podprůměrnou informovanost ze strany klubu. Postupně se ke mně dostávaly zvěsti o mé nevděčnosti a další pomluvy. Proč zhrzená matka zakazuje svoji dceři plavat atd. Na mých bedrech ležela většina nákladů (vybavení na plavání, klubové oblečení, startovné, cestovné…) a je mi jasné, že bez této pomoci (státní dotace, pozn. red.) bych do peněženky musela sáhnout mnohem hlouběji.“

Dita Podhrázská netvrdí, že trestní oznámení musí s citovaným dopisem nutně souviset, nicméně upozorňuje, že se to jeví jako zvláštní shoda náhod. „Vzhledem k tomu, že je náš klub, technicky vzato, stále v šetření, nemáme v současné době nárok na dotace z ministerstva školství, což je samozřejmě nepříjemné a pro klub možná i likvidační,“ konstatuje a dodává: „Policejní vyšetřovatel u nás žádnou trestnou činnost doposud neshledal a většinu spisu, jak už jsem řekla, odložil, ale celý spis bohužel neuzavřel. V tuto chvíli už se řeší jen dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, přesně dotace ve výši 539.000 korun, tedy jestli ji klub obdržel relevantně nebo ne.“

Pronájem drah?

Diskuse a dohady

Další problém se má týkat žádosti o pronájem závodních drah. „Klub má asi 350 členů, mezi nimiž jsou skutečně špičkoví reprezentanti a není tudíž divu, že jsme pro ně na další sezonu potřebovali prostor a navýšení tréninkových hodin,“ říká D. Podhrázská a pokračuje: „Paní Kůrkovou jsme byli písemně vyzváni ať jí do 31. července pošleme své požadavky, ale už v této výzvě bylo uvedeno, jaké termíny pro nás přichází v úvahu a kolik drah můžeme mít kdy k dispozici. A musím říct, že tento rozpis byl pro nás dost nevyhovující. Děti musí plavat i desetkrát týdně a nová nabídka bazénu byla nedostatečná. Za pronájem drah přitom platíme měsíčně zhruba 55 až 60.000 korun, takže se domnívám, že jsme pro bazén opravdu důležitým zákazníkem. Svolali jsme proto členskou schůzi a přítomné seznámili s tím, že činnost klubu je v ohrožení. A znáte to… Každý někoho zná, a pokud někdo může pomoci dětem a rozvoji opravdových sportovních nadějí… Najednou to zkrátka šlo. Uvádět, kdo konkrétně nám svou přímluvou pomohl nejvíc, myslím není nutné. V této věci už tedy zásadní výhrady nemáme, byť minulý měsíc zazněla z úst paní Kůrkové informace opačná.“

- Svatopluk Doseděl -