Mluvčí Pavel Král za znepokojené obyvatele sídliště U Nádraží

Připomeňme, že záměrem developera i občanskou peticí proti němu se zabýval Krajský úřad v Českých Budějovicích a vloni v říjnu rozhodl, že výstavba vícepodlažního polyfunkčního domu v centru sídliště U Nádraží je z hlediska územního rozvoje města nepřípustná. Platnost tohoto závazného stanoviska je dva roky.

„Jsou tu dvě roviny,“ začíná Pavel Král. „Jednou je aktuální územní řízení, na něž reagoval krajský úřad, druhou je pak případná změna Územního plánu města, ke které by mohlo dojít po ukončení platnosti závazného stanoviska kraje. Hlavním argumentem krajského úřadu, jímž indikoval pochybení místního odboru výstavby, je to, že záměr Karla Franka není v souladu s územním plánem. Platný územní plán v této lokalitě totiž počítá výhradně se zástavbou typu veřejné občanské vybavenosti. Tento pojem zahrnuje objekty sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu (kanceláře) a vědu a výzkum plus pozemky veřejných prostranství (hřiště) a sídelná zeleň. Co se týče bytových kapacit, je zde přípustné zřízení například bydlení pro správce objektů, avšak bytová výstavba tu možná není. Za bydlení pro správce ovšem nelze považovat devět bytových jednotek o dispozicích 2+KK či 3+KK. Stavitel tvrdí, že v patrech domu budou většinou kanceláře, jenže plány budovy jeho slova nedokládají. Ty prostory vypadají jako plnohodnotné byty s předsíní, kuchyní, pokoji a koupelnou. Ve finále může být v domě pětadvacet bytů a čtyři kanceláře. A jakmile k něčemu takovému dojde, nebude nikdo schopen právně vymoci využívání objektu stavitelem (majitelem) původně přislíbené. To bylo také jedním z argumentů, jež krajský úřad při svém rozhodování použil, a vedoucí hradeckého odboru výstavby Bohumil Krejčí i vedoucí oddělení územního plánování Petra Vozábalová se s názorem kraje ztotožnili. Z toho bohužel vyplývá, že stavební odbor nedokáže zajistit, aby byl územní plán dodržován, a my se proto jeho změn směrem k povolení bytové výstavby logicky obáváme.“

Esteticky nevhodné?

Posudek to potvrzuje

Výhrady ale míří i k tomu, jak má multifunkční dům vypadat. Obyvatelé sídliště tvrdí, že budova do lokality esteticky nezapadne a toto tvrzení podpírají názory oslovených architektů, podle nichž se prý jedná o záležitost velmi nezvládnutou. „Místo přízemního objektu a zeleně všude kolem tu má být parkoviště s hranolem uprostřed a stromy budou vysazeny maximálně po okraji,“ dodává Pavel Král a svá slova dokládá posudkem architekta Matěje Šebka, z něhož cituje (kráceno): Sídliště U Nádraží je nutno vnímat jako urbanisticky dokončené a stabilizované území. (…) Navrhovaný polyfunkční dům vstupuje do kontextu velmi drasticky. Jeho půdorys je čtvercový, což nevhodně kontrastuje s řádkovým charakterem sídliště. Odstupy od ulic a okolní zástavby lze označit za korektní z hlediska technických vlivů na okolí, rozhodně ovšem nerespektují urbanistický charakter území. (…) Jako disharmonické je třeba hodnotit dopravní řešení objektu a s ním související vztah ke stávající ulici. Navrhovaný dům je umístěn uprostřed pozemku tak, aby jej bylo možno obkroužit obslužnými komunikacemi s parkovacími plochami. Zcela tímto popírá jakýkoliv vztah ke stávajícím ulicím. (…) Situace připomíná spíše logistický areál na periferii než živou a hustě obydlenou čtvrť uvnitř města.

Dezinformace od místostarostky?

Král tvrzení stavitele dementuje

Karel Frank trvá na tom, že tehdejší místostarostka Petra Blížilová (ČSSD), která na sídlišti U Nádraží bydlí také, jeho záměru nepřála a své spoluobčany proto o plánované výstavbě informovala nepravdivě. Lidé prý pak pod vlivem jejích informací podepisovali protestní petici, neboť se báli, že v blízkosti jejich domovů vznikne bydlení pro nepřizpůsobivé.

Pavel Král k tomu říká: „Paní Blížilová nám nepravdivé informace neposkytla. Jediná informace od ní spočívala v tom, že na místě starého nízkého objektu má vzniknout nový vícepatrový, a to byla a je pravda. A protože nás toto sdělení znepokojilo, začali jsme si další informace zjišťovat sami. Nebýt upozornění paní místostarostky, věc by nejspíš prošla úplně nepozorovaně. A pro úplnost dodávám, že obavy z toho, kdo by v nových bytech mohl bydlet, už opadly. Tvrzení investora, že se má jednat o standardní byty, je uvěřitelné a tomu, že by tu měl v budoucnu bujet tzv. obchod s chudobou, v tuto chvíli nic nenasvědčuje.“

Městem zmařená investice

či chybné kroky investora?

Na tvrzení Karla Franka, že došlo ke zmaření jeho investice, reaguje Pavel Král následovně: „Pan Frank koupil pozemek s budovami jako pozemek a budovy pro občanskou vybavenost. Kdyby mu následně byla znemožněna výstavba objektu splňujícího parametry občanské vybavenosti, o zmařené investici by jistě mluvit mohl. Jenže on zde chce postavit něco úplně jiného, něco, co je v naprostém nesouladu s územním plánem. Pokud je mu v tomto bráněno, o maření investice nemůže být řeč.“

Karel Frank nicméně namítá, že jeho projekt byl prodiskutován se všemi orgány, které se k takovýmto záměrům vyjadřují, a žádný představitel města ho k upřesnění nevyzval, z čehož on usoudil, že záměr přípustný je.

„Tenhle proces začal téměř před dvěma roky,“ konstatuje Pavel Král. „Město mělo tehdy jiné vedení, a to zřejmě zastávalo názor, že k porušování územního plánu v této věci nedochází. O tom, co za vstřícným postojem radnice je, se sice vedly různé spekulace, ale já je připomínat nebudu. Vedení nové, které je na radnici od loňského června, do procesu nevstoupilo, protože k tomu nemělo důvod. Odvolání ke krajskému úřadu bylo podáno a už se tedy jen čekalo na krajský verdikt.“

Územní plán města

coby věc ošemetná?

Pavel Král upozorňuje, že na sídlišti U Nádraží oficiálně nesmí docházet k zahušťování zástavby a podotýká: „Jestliže k zahuštění dojde, bude zde větší provoz, větší hluk i větší emise. Vznikne zde nový tepelný ostrov a těm, kdo bydlí řekněme do čtvrtého patra, se zhorší i výhled z oken. Oslovili jsme několik lidí, kteří se územnímu plánování věnují, a tito všichni to celé vnímají jako záměrné obcházení územního plánu. Koneckonců, krajský úřad to zjevně vidí stejně. Bude-li investor svůj záměr prosazovat i za dva roky, budeme se muset spolehnout na to, že se kompetentní úředníci budou držet litery zákona a nepodlehnou žádným tlakům. Ke změně územního plánu může dojít i během oněch dvou nejbližších let, a je proto třeba mít na paměti, co teď vyšlo najevo, že pokud v územním plánu není něco explicitně stanoveno, tedy černé na bílém, a výklad se ponechá na interpretaci úředníků, může všechno dopadnout všelijak. Jisté je, že ke změnám územního plánu se může vyjadřovat i veřejnost, a my tuto možnost velmi pravděpodobně využijeme.“

- Svatopluk Doseděl -