08.07.2022
J. Hradec – Hradečtí policisté mají v prádle muže, který 30. dubna v parku pod gymnáziem, kde se...
08.07.2022
J. Hradec – Ve tři ráno v neděli 29. května opustil 39letý, alkoholem upravený muž abiturientský...
08.07.2022
Třeboň – Pokutu v řádu desítek tisíc korun napařili strážníci 47leté prodavačce, která v prodejně v...
Publikováno: 05.12.2016
Poměrně drastický záměr, o němž náš měsíčník informuje už od roku 2009 (!), se minulý měsíc stal neveselou realitou. Řeč je samozřejmě o likvidaci hradeckých Husových sadů, což je počin, který u veřejnosti vyvolal očekávatelnou vlnu emocí. Vedení města se přitom roky dušuje, že revitalizace parku bude citlivá a o plošnou akci se rozhodně jednat nebude. Místostarosta Bohumil Komínek (ČSSD) ještě v letošním zářijovém vydání tvrdí, že plošné vykácení nehrozí a zdůrazňuje, že padnou jen stromy nemocné, označené v rámci dendrologického průzkumu jako nebezpečné. Jenže, jaká je skutečnost? Místo Husových sadů tu máme Husovu paseku a název mléčného baru Kaštánek jaksi pozbývá svého opodstatnění. O názor na hojně diskutovanou záležitost jsme požádali Ladislava Mátla (VPM), který je hradeckým patriotem a osud zeleného srdce města mu proto lhostejný není.
Z pohledu laika… Co myslíte, bylo takovéto kácení nezbytné?
L. Mátl: Některé stromy byly staré, nejedná se o sekvoje s životností 1000 let, a jak je uvedeno v projektu, byly málo vitální, s prosychajícími asymetrickými korunami, infikovanými kmeny, růstovými deformacemi a měly sníženou stabilitu či sadovnickou hodnotu. Hlavním důvodem revitalizace tak má být především řešení provozní bezpečnosti parku, a je povinností jeho vlastníka, tedy města Jindřichův Hradec, aby tuto bezpečnost zajistil.
Co říkáte na argumentaci, že veřejnost o záměru města věděla, tak proč teď nadává?
L. Mátl: Argumentace, že bylo projednáno, schváleno, mohli jste se vyjádřit, atp. před veřejností neobstojí. Zatím nemáme povinnost denně číst vývěsní tabule města ani jeho neuspořádaný web. I když byl tento záměr připravován, konzultován a představován (cca před pěti lety), negativní reakci už na první padlý strom musel předvídat snad každý.
Město tedy veřejnost informovalo nedostatečně?
L. Mátl: Ano. Přestože se jedná o zásadní úpravu veřejného prostoru, město pro informovanost občanů opět neudělalo vůbec nic. Minimem by mělo být včasné umístění velkého panelu s kompletními informacemi o historii a vývoji parku, tedy počínaje existencí hradeb a městské Pražské brány (zbořena kolem roku 1830), přes výstavbu Střelnice v parkánech, zasypání jejich horní části a založení parku po jeho současný stav, konzultované návrhy, návrh vybraný a jeho vizualizaci a etapizaci. Takový panel zde měl být již před schvalováním projektu revitalizace – nejpozději vloni na jaře – a občané měli dostat prostor k vyjádření. Jenže proč vynakládat úsilí na informovanost veřejnosti o „šuplíkovém“ projektu, když se čeká na vypsání příslušného dotačního titulu? Proto dodnes mnoho lidí neví, co se děje ani co se dít bude. A v tom vidím absolutní selhání radnice.
Nechal jste se slyšet, že dotace kazí zdravý rozum. Jak to myslíte?
L. Mátl: Myslím to tak, že pokud by město mělo rozhodovat o údržbě parkové zeleně bez využití dotačních peněz, vypadala by běžná údržba i projekt asi jinak. Stejně tak by se nestavěla děbolínská rozhledna, poskytující výhled do šišek, a místo ní by za vlastní peníze města vznikla prioritně čistička odpadních vod. Radnice si musí uvědomit, že je správou majetku všech občanů pouze pověřena a že funkce radních mají v porovnání s městem život vpravdě jepičí. Určitě kratší než je životnost stromů. Radnice prostě musí s občany komunikovat a na reakci jim musí poskytnout časový prostor. Město je občanů, nikoliv radních. Koncem minulého měsíce bylo kolem „morového sloupu“ na náměstí Míru rozmístěno asi dvacet panelů, informujících o projektu Jižní Čechy olympijské. Proč tam nebyly raději panely k revitalizaci parku?
Mnozí považují rozsah provedeného zákroku za příliš odvážný…
L. Mátl: Za odvážné bych považoval vytvoření protiváhy KD Střelnice v místě někdejších parkánů, tedy v místě právě vykácené části Husových sadů. Mám na mysli výstavbu divadelní, respektive víceúčelové budovy pro pořádání kulturních akcí. Pokud by se od počátku vedla otevřená diskuse o využití tohoto pozemku, mohla to být jedna z možností řešení přední části parku. Vždyť hlasité volání po novém divadelním sálu se ozývalo téměř ve stejném čase. Kinosál na sídlišti Vajgar město prodalo a nyní by si mělo uvědomit, že nový kulturní stánek potřebuje i odpovídající prostředí. A vhodné pozemky město nemá. Přední část Husových sadů mohla být jedním z konzultovaných návrhů, jenže to by radnice musela najít odvahu k vypisování ideových urbanistických soutěží i k řešení dalších lokalit města, zvláště pak v situaci, kdy samospráva svého architekta nemá. Neměl by to snad být standardní postup minimálně při řešení veřejných prostranství? Mimochodem, pokud by zde městský architekt byl, revitalizace Masarykova náměstí by určitě byla spojena s revitalizací parku a nebyla by pojata takto těžkopádně a odtrženě od vstupní části parku.
Domníváte se, že radnice s občany skutečně nekomunikuje?
L. Mátl: Komunikovat se snaží, ale moc jí to nejde. V tuto chvíli je otevřeno hned několik problémových záměrů – náměstí Míru, Husovy sady, Vídeňská ulice, lávka přes Vajgar a další. A více času, odborný přístup a lepší úroveň komunikace s občany by si zasloužily všechny. V případě náměstí Míru je stále tvrdě prosazován názor, že „koncepce dopravní obslužnosti města byla schválena zastupitelstvem“, ale tato mystifikace neobstojí. Koncepce není projekt. Koncepce je koncept či ideový směr, nikoliv finální řešení nebo dogma. Dokud bude město vybírat zpracovatele projektů netransparentně a bez fundované hodnotící komise, inteligentním městem – Smart City – být nemůže.
Co vedení našeho města chybí nejvíc?
L. Mátl: Obecně? Vize. Program rozvoje byl schválen letos, ale jen na období do roku 2020. To je však období prováděcí! Vizi je třeba mít minimálně na 20 let dopředu. Inteligentní město musí umět vytvořit prostor pro veřejnou diskuzi, což Jindřichův Hradec neumí. A to se chce zapojit do projektu Smart City? Při stávající úrovni komunikace s veřejností? Základním problémem je management investora (samospráva) a jeho komunikace s občany, coby vlastníky města. Město opakuje stále stejnou chybu, a slova „věřme, že to bude skvělé“ jsou naivním dětským utěšováním, jaké si lidi nezaslouží.
- Svatopluk Doseděl -