...další články

Naplní se novinářská aprílová legrácka? B. Komínek: Územní plán to nevylučuje.

Jeden z kandidátů na hradeckého starostu má velké plány s rybníkem Vajgar a také se zdejším ostrůvkem. Předpokládám, že o tom víte…

B. Komínek: Jistě. Tenhle návrh je k vidění na webu jedné z politických stran, kandidujících do zastupitelstva města. Jde o výstavbu lávky přes Vajgar, o rozšíření ostrůvku, vykácení stromů na něm a o následné vybudování kulturně-občerstvovacího zařízení.

Není to v rozporu s územním plánem města?

B. Komínek: Z hlediska územního plánu je vodní plocha i ostrůvek v majetku města a vzniknout zde může cokoli, co projde územním řízením a procesem stavebního povolení. Jinak řečeno, využití ostrůvku a vodní plochy územní plán neurčuje. Snad je ale každému jasné, že by se v žádném případě nemohlo jednat o rozhodnutí jednoho člověka. Záměr by muselo schválit zastupitelstvo a vyjádřit by se k němu měli i občané města.

Ovlivnění zastupitelů vyloučit jistě nelze. Nebylo by proto na místě referendum?

B. Komínek: Určitě. A to nejen kvůli estetické stránce věci. Investice by to totiž byla opravdu hodně velká. Osobně jsem si jist, že priority města a občanů by měli být docela jiné.

Hradecké nábřeží prošlo letos zásadní rekonstrukcí, která má jak příznivce, tak odpůrce. Kritici upozorňují například na betonový ostrůvek uprostřed vozovky, jenž by řidičům mohl způsobit problémy. Oba jízdní pruhy jsou v tomto místě zúženy, a když napadne sníh, ostrůvek nebude vidět skoro vůbec a při nárazu do něj může dojít k poškození auta či dokonce k havárii.

B. Komínek: K rekonstrukci nábřeží došlo z několika důvodů. Zejména z důvodu snížení nadměrného hluku provozu a z důvodu zpomalení projíždějících automobilů. Ano, k zúžení jízdních pruhů došlo, ale přesto tudy bez problémů projedou i větší auta a autobusy. Projektovou dokumentaci zpracoval projektant, který má k projektování pozemních komunikací oprávnění a já věřím, že svou práci odvedl dobře. Je zde povolena třicetikilometrová rychlost, stejně jako v ulici Vídeňské. Jsem si jist, že bezpečnost silničního provozu se v tomto místě naopak zlepšila. Podotýkám, že tato akce byla několikrát projednávána a žádné velké protiargumenty se nevyskytly.

Rekonstrukcí nábřeží tu vzniklo několik podélných parkovacích stání, jež mohou údajně také působit trable. Kdo zde zaparkuje, bude totiž vystupovat do vozovky a při zacouvávání do stání lze předpokládat omezení provozu či dokonce vytvoření kolony.

B. Komínek: Pokud vím, nové parkoviště je hojně využíváno a žádný problém zde dosud nenastal. Rád bych ještě připomněl, že stejně poskládána jsou parkovací stání v Růžové ulici, která je výrazně užší než komunikace na nábřeží. Nehledě na to, že parkovací stání na nábřeží jsou cca o půl metru širší.

Předělání nábřeží stálo tuším dva a půl milionu korun. Nebylo by lepší něco z těchto peněz ušetřit a místo investování do nového parkoviště zlevnit parkování na městském parkovišti u Jitřenky?

B. Komínek: Rekonstrukce nábřeží stála 2.556 tisíc korun a vzniklo během ní třináct parkovacích míst, která by mohla nahradit parkovací místa na náměstí Míru, tedy pokud k jejich zrušení skutečně dojde. A parkování u Jitřenky už jsme zlevnili. Dříve tu byla hodina parkování za 15 korun, nyní zde hodina stojí 10 korun. A uvažujeme ještě o zlevnění pro zimní období. Někomu se možná může zdát, že postupujeme nekoncepčně, ale není tomu tak. Vše má nějaký vývoj a naším cílem je to, aby v Hradci od 1. ledna 2015 začalo fungovat tzv. zónové parkování, jež by mělo situaci výrazně zlepšit.

Ze svahu nad nábřežím zmizely v rámci rekonstrukce nízké jehličnany a místo nich tam byly nahusto vysázeny růže, což prý není volba právě nejšťastnější. Logicky lze předpokládat, že se v růžích bude zachytávat smetí a jeho úklid že bude poměrně obtížný. Nemyslíte, že byl původní porost lepší?

B. Komínek: Ne. Kořeny původních dřevin totiž zasahovaly až pod chodník pod svahem a v budoucnu by ho začaly nadzvedávat. Tuto záležitost řešil opět odborník, tedy zahradní architekt, a místní zahradnická firma Filuna tuto úpravu rovněž doporučila.

Letos v červenci bylo uvedeno do provozu městské hřiště v místní části Dolní Radouň. Kolik jeho vybudování stálo?

B. Komínek: Jednalo se o investici ve výši 1.147 tisíc korun.

Oplocení tohoto hřiště ale moc dlouho nevydrželo. Je poškozeno po dopadech míče a sportovci hovoří o chybné volbě materiálu. Co byste k tomu řekl?

B. Komínek: Víceúčelové hřiště na nohejbal, volejbal a basketbal jsme v Dolní Radouni vybudovali na základě několikaletých požadavků tamního osadního výboru. V době, kdy už byla projektová dokumentace hotova, přišli radouňští s tím, že by rádi, aby na hřišti bylo možno hrát i fotbal. Projektant tedy do projektu přidal bezpečné fotbalové branky a začalo se stavět. Nahrazení slabšího, pro fotbal nedostatečného pletiva pletivem silnějším by však akci prodražilo a my se tudíž s osadním výborem dohodli, že fotbalovým míčem devastované pletivo okolo branek zabezpečíme speciálními rámy a problém tak dodatečně vyřešíme.

Most přes hlavní tah na Prahu je už dost dlouho mimo provoz a lidé, kteří se po něm dřív dostávali ke školnímu statku, musí nyní jezdit nepříjemnou oklikou. Máte k této věci nějaké informace?

B. Komínek: Mám. Potíž je v tom, že komunikace na mostě je města, zatímco most sám patří Jihočeskému kraji. Kraj nám chtěl most předat už v minulosti, my jej však nechtěli převzít, dokud kraj nezajistí jeho rekonstrukci. Kraj náš postoj sice akceptoval a s opravou mostu začal, bohužel se ale ukázalo, že stavební firma, která zakázku vyhrála, nedostála svému závazku a práce byly zastaveny. Nová výběrová řízení se nehorázně vlekla, ale vítěz z nich nakonec přece vzešel. Na mostě už se tedy zase pracuje a my máme příslib co nejrychlejšího dokončení díla. Během kontrolních dnů dochází na stavbu lidé jak z městského odboru majetku, tak z odboru dopravy a za krk dýcháme i Krajskému úřadu v Českých Budějovicích.

- Svatopluk Doseděl -