Opravená a nová parkovací stání pod Vajgarem řidiče příliš nenadchla.

Kritický zúčastněný pozorovatel zdejší situace k věci říká: „Komunikace měla být v rámci rekonstrukce rozšířena minimálně o dva metry. U panelových domů naproti rodinným domkům by tím pádem mohlo vzniknout dost dalších parkovacích míst, aniž by došlo k omezení obousměrné průjezdnosti. Bývalo by stačilo udělat jediné. Posunout parkovací místa i chodníky směrem k panelákům. Vůbec nic by tím neutrpělo. A vozovka by byla širší a počet parkovacích míst by se zvětšil. Pro úplnost doplňuji, že pozemky před panelovými domy č. p. 717 – 722 (na komunikaci podél nich probíhala rekonstrukce, pozn. red.) jsou v majetku města. A pro městské úředníky bylo snazší nechat komunikaci pouze zrekonstruovat v původních rozměrech, což obnášelo minimální práci s povolovacím řízením, než komunikaci rozšířit a stávající parkovací místa posunout. Zde by se to totiž bez úkonů kolem žádostí o povolení změny neobešlo. Zajímavé je, že před rekonstrukcí městské policii nevadilo, že zde auta parkují v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích, který určuje, že vozovka musí být průjezdná v šíři šest metrů, ale když byla komunikace znovu otevřena, nalezli motoristé bydlící v panelových domech č. p. 717 – 722 za stěrači svých vozů upozornění, že zákon o pozemních komunikacích porušují. Škoda, že se záměrem a podstatou této rekonstrukce nebyli obyvatelé těchto paneláků předem seznámeni. Kdyby se tak stalo, město by od nich jistě obdrželo řadu připomínek a podnětů, jak počet parkovacích míst zvýšit smysluplněji. Dnes, když už byly vynaloženy miliony, nejde pro nápravu udělat nic jiného, než obousměrnou komunikaci změnit na komunikaci jednosměrnou. Tak to dopadá, když město se svými občany o zamýšlených investičních akcích nekomunikuje. Kdy toto radní a zastupitelé napraví? Kdy bude občanům umožněno vznášet na zastupitelstvu připomínky, jež budou následně projednány příslušným odborem? Bylo by načase.“

Rekonstrukce komunikace

a změna postupu strážníků

Parkování na sídlišti Vajgar je dlouhodobý problém. Automobilů stále přibývá a zaparkovat zde odpoledne, po pracovní době, je na mnoha místech prakticky nemožné. Záměr zřídit tu další parkovací stání je tedy jistě chvályhodný, ovšem když už se město k něčemu takovému odhodlá, mělo by postupovat uvážlivě a nemělo by opomenout žádnou možnost konstruktivní konzultace. Výsledky takových investičních akcí bývají totiž napravitelné velmi obtížně a draze a v horším případě se jedná o záležitosti de facto nevratné.

Ladislav Landkamer, který 38 let bydlí ve zdejším panelovém domě číslo 715, se vrací k výše zmíněné změně způsobu konání městské policie v souvislosti s dohledem nad parkováním. „Před rekonstrukcí komunikace jsme zde všichni parkovali bez problémů,“ konstatuje a pokračuje: „S koncem rekonstrukce však započaly problémy. Po 38 letech! Strážníci nám nejdřív dávali za stěrače lístky s oznámením, že tím, jak tu parkujeme, nedodržujeme předepsaných šest metrů na obousměrný průjezd – opakuji, že jsme tak parkovali vždycky – a začátkem roku nám na auta začali montovat botičky za 200 korun. Divné ale je, že pokuty dostávají jen ti, kdo parkují v úseku čerstvě zrekonstruovaném. Ti, co týmž způsobem parkují třeba dál za telekomunikační budovou, pokutováni nejsou. Proč? Parametry jsou tam stejné. Používá snad městská policie dva metry? Prošel rekonstrukcí i její postup? Vypadá to tak. Nejlepší by bylo, kdyby město udělalo z komunikace jednosměrku a byl by klid.“

Tolik kritika. Fundované vyjádření zástupců protistran přinášíme v textech následujících.

- Svatopluk Doseděl -