Osud bývalé administrativní budovy textilky Jitka začíná být ve hvězdách.

Administrativní objekt zaniklé fabriky Jitka koupily koncem loňského roku hradecké společnosti BORA Radka Housky a ProInvest Vojtěcha Školaudyho. Vize druhého jmenovaného podnikatele, zkušeného developera, byla od počátku jasná – kompletní rekonstrukce, jejímž výsledkem bude moderní dům pro seniory s kapacitou 80 lůžek, s velkou kuchyní, jídelnou a prádelnou.

„Svůj záměr jsem od počátku konzultoval jak s vedením Krajského úřadu v Českých Budějovicích, tak s vedením Jindřichova Hradce,“ říká V. Školaudy a pokračuje: „Jsem rodilý Hradečák, na našem městě mi záleží a svým projektem jsem chtěl oprášit tradici a význam této budovy. Zdejší sociální politika má mezery a kvalitní domov důchodců tady dlouhodobě chybí. Podotýkám, že starosta Mrvka přijal mé plány velmi pozitivně a po předložení projektového návrhu, zpracovaného studiem architektky Blanky Tancerové, byl doslova nadšen.“

Záměru zatleskal

jenom starosta

Přípravným pracím věnoval V. Školaudy celý rok, přes nezbytné peripetie se stále posouval vpřed, ale pak narazil. Kamenem úrazu bylo úřední vyjmutí dotyčné nemovitosti z průmyslové zóny.

„Slyšel jsem jen důvody, proč to či ono nejde, ale jak to udělat, to mi žádný úředník neporadil,“ líčí V. Školaudy. „To, že něco nejde, pro mě není žádný argument, nehledě na fakt, že dodnes nevím, proč to údajně nejde. Věřil jsem, že když úředníci dopředu znají takovýto veřejně prospěšný záměr, budou projektu nápomocni, tak, jak jsem tomu zvyklý v jiných městech a obcích, a ne, že ho doslova zazdí. Domov důchodců Jitka tedy nebude. Mé plány podpořil vlastně jen hradecký starosta a já už na další boj s úředním šimlem nemám chuť.“

Kraj coby

konkurent?

Vojtěch Školaudy se nad negativním přístupem úředníků vážně pozastavuje a důvodů uvádí hned několik. Budova má ideální polohu, je před ní velké parkoviště a autobusová zastávka, je zde lesopark a na dohled stojí obchod Jednoty. Nehledě na to, že stávající domov důchodců je již přeplněný a čekací doba na ubytování v něm se prodlužuje.

A ve financování by prý problém také nebyl. „Investiční prostředky na realizaci rekonstrukce máme zajištěny,“ konstatuje V. Školaudy a dodává: „Stačilo jen trochu vůle a snahy z druhé strany, vůle vyjmout objekt z průmyslové zóny a my jsme mohli začít. Mám dojem, že kdybych na tom místě chtěl postavit jadernou elektrárnu, bylo by to snazší. Přitom tahle průmyslová zóna svou funkci už léta neplní. Textilka dávno skončila a v jejím areálu funguje jen pár nájemců. Nevím, co si o tom mám myslet. A už vůbec nevím, jak mám okomentovat informaci, že takřka přes silnici od mé budovy, v nepříliš optimálních prostorách bývalého zahradnictví, má vzniknout domov důchodců v režii českobudějovického krajského úřadu.

Co bude dál?

Každá nemovitost, do jejíhož pořízení bylo investováno, musí mít logicky své využití, jinak se investorovi jeho peníze nikdy nevrátí. A majitel bývalé administrativní budovy bude její využití samozřejmě hledat také.

„Něco podniknout musím,“ říká V. Školaudy a připouští, že jednou z možností je i prodej. „Jen by mi bylo líto, kdyby budova s tak významnou historií měla být využita jiným způsobem, než způsobem veřejně prospěšným.“

Pozoruhodné

starosti úředníků

K budově patří i již zmíněné parkoviště, které je tedy rovněž majetkem společností ProInvest a BORA. V. Školaudy však zdůrazňuje, že v souvislosti s ním zatím nehodlá činit žádné změny a parkoviště nadále ponechává veřejnosti k užívání. „Tímto parkovištěm se někteří úředníci zabývali také,“ uzavírá V. Školaudy. „Zvažoval jsem totiž, že na jeho místě výhledově postavím dům s pečovatelskou službou, a úředníci řešili pouze to, kde pak budou parkovat, až pojedou na ples do sousedního kulturního centra. K tomu není co dodat.“

- Svatopluk Doseděl -