Otřesné! Veřejné soulože na Kozím plácku!

„Kozí plácek je doslova křižovatkou cest mezi několika hospodami, restauracemi a bary a podle toho to tu také vypadá,“ líčí zdejší obyvatelka, která si přeje zůstat v anonymitě, a dopáleně pokračuje: „Někdy je to opravdu děsné. Opilci, zejména nadrátovaná mládež, co se tudy trousí, nám pod okny pořvávají, močí po zdech, močí po zaparkovaných autech a nezřídka zde i bez ostychu souloží. Především v létě se to děje od nočních hodin až do časného rána. V podstatě se tu ani nedá spát. Jsme rádi, že letní měsíce můžeme trávit na chatě.“

Hulákání (mnohdy pochopitelně velice vtipné) se prý po uzavřeném náměstíčku moc hezky rozléhá a není tudíž divu, že se přitom slabším náturám otevírá kudla v kapse.

Sodoma a ta druhá!

Vykonávání sexuální potřeby je sice o něco méně hlučné (záleží i na šikovnosti hocha a náruživosti dívky), ale spící občané ani o toto pasivně-erotické zpestření noci vesměs dvakrát nestojí. „Veřejné souložení je tu celkem běžná věc,“ konstatuje otráveně obyvatelka Kozího plácku a nádavkem přidává i pár pikantních detailů: „Kluk hodí holku na rantl studny nebo na popelnici, sundá kaťata a jde na to. Klidně pod lampou. A kolikrát si k tomu ještě z hospody přinese pivo. Hovado.“

Další omladinou oblíbený flek je nedaleká vyhlídka nad schody, příkře se svažujícími k zahrádkám na břehu Nežárky. „Mládežníci se tu poflakují, chlastají a hulí. Někdy i trávu. Chodit okolo nich není nic příjemného. Na jejich inteligentní poznámky nemá člověk náladu každý den. Nehledě na to, že nikdy nevíte, kolik toho mají vypito. Pokud vím, lidi tam občas nacházeli i injekční stříkačky, takže raději dál od nich.“

A co na to městská policie? „Moc s tím asi nenadělá,“ míní paní z Kozího plácku. „Vím třeba o zásahu strážníků v nechvalně proslulém altánku v parku pod gymnáziem. Holka tam sebou praštila o zem a začala na strážníka řvát: Ty ču…, ty mě chceš voš… a já tě udám! K holce se pak přidali kluci, co tam s ní byli, a strážníci jim nakonec dali jenom blokovou pokutu. Jenže, co ti smradi udělali? Bloček roztrhali a zahodili. Strážníci na takové typy nemají bohužel pořádnou páku.“

Eternitový útok

Na ženu dýchla smrt!

Táž žena následně vzpomíná na mrazivou chvíli, kdy kousek od svého bydliště bez přehánění o fous unikla smrti. „Stalo se to vloni v létě, když jsem šla se psem po cyklostezce podél Nežárky. Na zmíněné vyhlídce se opět houfovala omladina a tentokrát se bavila tím, že odtamtud naplocho házela spadané eternitové šablony, které létaly až do řeky. A jeden kus eternitu mi prosvištěl ani ne půl metru nad hlavou. Kdyby mě trefil, usekl by mi kus lebky. Už jsem brala do ruky mobil, že zavolám strážníky, ale pak jsem usoudila, že než sem dorazí, budou ty děcka dávno pryč, a nechala jsem to plavat.“

Soulož před zraky

šokované důchodkyně!

Otřesný zážitek má za sebou i starší sousedka naší informátorky, která nám jej zprostředkovaně vylíčila. „Okna její ložnice vedou na Kozí plácek a jsou opravdu hodně nízko,“ říká a navazuje: „Ta paní je v důchodu a spát chodí poměrně pozdě. A nedávno se v noci nestačila divit. Jakýsi klučina posadil na parapet jejího okna svoji holčinu, roztáhl jí nohy a začal ji obšťastňovat, až okno drnčelo. Moje sousedka, kterou ten kravál přilákal, začala pohoršeně bušit na sklo a pokřikovat na ty dva, ať toho koukají fofrem nechat. Jenže mladík se prý vůbec nenechal vyvést z rovnováhy, natož z rytmu. Rušící důchodkyni jen pokynul uklidňujícím gestem a trhaně zaskuhral: Klid… klídek. Nech… Nechej mě to do… dodělat!“ No, uvažujeme teď zpětně, copak ta dobrá paní měla asi tak dělat? Zřejmě to ty dva skutečně nechala doklepat, potom počkala, až vypadnou a možná trochu v šoku šla spát.

Ano, není nad bydlení na Kozím plácku a v uličkách k němu přilehlých. Jeden se ani nemůže divit, že místní obyvatelé musí městu platit výrazně větší poplatky, než obyvatelé lokalit jiných, kde se není na co dívat, jak je rok dlouhý.                 - Svatopluk Doseděl -

Vrchní strážník Luboš Müller:

Kozí plácek kontrolujeme několikrát za noc

Jak informujeme na protější straně, tzv. Kozí plácek v historickém centru Jindřichova Hradce je hotovým dopravním uzlem místních opileckých stezek a zdejší obyvatelé kvůli tomu jen bezmocně prskají vzteky. Pomočené zdi jejich domů, pomočené zaparkované automobily, kravál rozličných druhů a tu a tam i nějaká ta soulož. Tohle je tu prý běžná realita. A strážníka tady údajně není vidět jak je noc dlouhá…

„Tahle informace se nezakládá na pravdě,“ brání své muže Luboš Müller, vrchní strážník hradecké městské policie a důrazně dodává: „Naše hlídky tuto lokalitu kontrolují každou noc a to hned několikrát. Nehledě na to, že dle mých informací počet oznámení z Kozího plácku nijak nepřevyšuje počet oznámení z jiných částí města.“

Městská strážnice se nachází v průchodu staré radnice na Náměstí Míru a inkriminovaná lokalita je odtud tedy coby kamenem dohodil. Vrchní strážník k tomu ale říká: „Rychlost našeho zásahu se odvíjí od toho, kde se hlídka zrovna nachází. Pokud je v centru města, dostane se na Kozí plácek de facto okamžitě, je-li ovšem například na sídlišti Vajgar, je dojezdový čas trochu delší. Pokud nám ale oznamovatel bez prodlení sdělí, co a kde se stalo, popíše nám pachatele a řekne třeba, kterým směrem zmizel, je velká šance, že se nám výtržníka podaří zadržet. Vydatnou pomoc nám v takových případech poskytuje městský kamerový systém.“

(sd)