09.06.2023
Třeboň – Dvě hodiny po půlnoci 5. dubna, při běžné kontrole parkovišť ve Sportovní ulici, narazila...
01.06.2023
Insolvenční správkyně zkrachovalých Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) i členové věřitelského...
01.06.2023
Jindřichohradecká úzkokolejka je bezesporu fenomén a ke zdejšímu regionu vždy patřila jako k...
Publikováno: 01.02.2020
Co si budeme povídat, každého z nás čas od času potrefí zážitek, bez něhož by se rád obešel. Ne vždy se musí jednat o záležitost vyloženě dramatickou, ale někdy stačí i drama kalibru menšího a jeden má hned co k vyprávění. Stejně tak paní (říkejme jí) Magda, která se se svým otřesným zážitkem svěřila kamarádce a ta se o něj zase podělila s redakcí Žurnálu. Je vskutku pozoruhodný.
Jistě nelze nezaznamenat jednu z posledních markantních aktivit města Jindřichův Hradec, která spočívá v instalaci nového veřejného osvětlení na sídlišti Vajgar. Moderní systém, používající LED žárovky, je úspornější, ale bohužel nejen z finančního hlediska. Ledaskde je úspornější i z hlediska svého účinku. Jinak řečeno – dle řady obyvatel uvedeného sídliště se nyní některá dříve relativně dobře osvětlená místa pohroužila do tmy a stala se tím pádem potenciálně více nebezpečná. Pro zaparkovaná auta i pro lidi.
A v jednom takovém temném vajgarském zákoutí se minulý měsíc shodou okolností ocitla i paní Magda a „užila“ si tam své. Bylo prý kolem půl osmé večer, když zjistila, že v autě, zaparkovaném nedaleko svého paneláku, zapomněla léky, bez nichž se nemohla obejít. Onen panelový dům stojí na okraji sídliště Vajgar, konkrétně v blízkosti betonového podchodu pod výpadovkou směrem ke kruhovému objezdu u Kuniferu, a místo, kde paní Magda odstavila auto, bylo v tu večerní hodinu hotovou černou dírou.
„Nemyslím si to jen já, je to názor i dalších zdejších lidí, například pejskařů, kteří po večerech venčí své pejsky,“ říká paní Magda a pokračuje: „Mimo komunikace bývá na sídlišti tma jako v pytli a hrozba přepadení je v neosvětlených lokacích nepochybně větší. Určité obavy jsem po setmění měla už dřív, ale po změně osvětlení se bojím ještě víc. A jsem daleko víc ostražitá. Po tom, co se mi přihodilo teď v prosinci, si určitě pořídím pepřový sprej.“
A co že se to paní Magdě vlastně stalo?
Volnou ruku použil
onanista k pozvání
„Jak jsem šla k autu, povšimla jsem si jakéhosi staršího chlapa u stromu,“ líčí paní Magda. „Napadlo mě, že tam močí, pokrčila jsem rameny a kráčela dál. Jenže on se vzápětí vydal za mnou, což mě zneklidnilo. A jak jsem začínala panikařit, najednou jsem si nedokázala vzpomenout, kde jsem auto nechala. Parkuju pokaždé jinde a v tu chvíli se mě zmocnily pochybnosti, jestli jdu vůbec správně. Kolem mě tma, za mnou ten chlap. Prostě skvělé. Ale v tom jsem do svého auta naštěstí málem narazila. Rychle jsem ho odemkla, fofrem dovnitř a zase zamknout! Chlap zůstal stát přímo před chladičem mého auta, a jak tak na něj koukám, říkám si, co to sakra dělá? Že se mi to jen snad zdá. Ale nezdálo. Onanista! Před rokem jsem se na jindřišské pískárně k jednomu takovému taky nachomýtla. Já tyhle úchyláky snad přitahuju.“
Paní Magda rozsvítila světla v naději, že se oslněný barbar Onan zdekuje, jenže to se spletla. Přesilovka pět proti jednomu před jejíma očima pokračovala dál.
„A to nebylo všechno,“ navazuje paní Magda. „Volnou rukou mi to čuně ještě pokynulo, jako abych šla za ním nebo co. Já ale místo toho stáhla okénko a houkla na něj, že zavolám policii a manžela. Tahle hrozba zjevně zafungovala, protože chlap svoji činnost ukončil a dal se na útěk. Když zmizel, vylezla jsem z auta a při pohledu směrem, kde se ztratil, jsem si o kus dál všimla nějakých kluků, co tam při baterce spravovali auto. Došla jsem až k nim a zeptala se, jestli neviděli, jak kolem nich někdo utíká. A jeden z těch kluků povídá, že ano a že ten člověk nejspíš zdrhnul do myší díry, jak se říká podchodu pod hlavní silnicí, za kterým začíná cyklostezka k Otínu. Za chlapem jsem se pochopitelně nevydala a vrátila se domů. Roztřesená, ale šťastná, že se mi nic nestalo. Nejdřív jsem chtěla incident ohlásit na městské policii, jenže pak jsem si to rozmyslela. Nevím sice, kdo to byl, ale domnívám se, že bych ho poznala. A když už jsem zmínila strážníky, mám pocit, že na sídlišti Vajgar moc často nepatrolují. Občas tudy projede jejich služební auto, ale pěší hlídku tu nevidíte.“
Vrchní strážník: Sídliště
Vajgar hlídky neopomíjí
Kvůli závěrečnému kritickému výroku paní Magdy jsme kontaktovali hradeckého vrchního strážníka Luboše Müllera a vznesli dotaz, zda se městští policisté nesoustředí jen na centrum města a sídliště Vajgar nezanedbávají.
„Dohled nad centrem města posilujeme na základě požadavku zastupitelstva o víkendech, kdy je tu větší výskyt rušení nočního klidu a problémů spojených se zdejšími provozovnami, respektive s jejich ne vždy ukázněnými hosty,“ konstatuje vrchní strážník Müller a dodává: „Pravidelný dozor nad sídlištěm Vajgar vykonáváme ovšem také. Bez ohledu na to, jaký den v týdnu je. Což samozřejmě platí i o ostatních městských lokalitách. A negativní změnu kvality osvětlení jsme po instalaci nových lamp na sídlišti Vajgar nezaznamenali. K vámi popsanému případu bych uvedl, že pokud k takovéto nebo obdobné nepříjemnosti dojde, je velmi vhodné nenechat si zážitek pro sebe a ihned nás o něm informovat. Pokud jsme díky včasnému oznámení na místě činu rychle, je dopadení pachatele určitě reálnější.“
- Svatopluk Doseděl -