Václav Vydra exkluzivně pro Žurnál

01.03.2024

„Filmaři dělají práci pro lidi, a když lidi na jejich filmy nechodí, je ta práce marná, ať už...

[přečtěte si celý článek]


Výchovná fackovačka mstiteli za flastr stála.

07.02.2024

J. Hradec – Čtyřiatřicetiletý sociopat, nezřídka verbálně i fyzicky napadající svou bývalou...

[přečtěte si celý článek]


Utábořili se v čekárně a na ostrahu šli zostra.

07.02.2024

J. Hradec – Do vestibulu vlakového nádraží se před prosincovým marastem ukryla dvojice místních,...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Pandemický zákon prošel i přes veto senátorů. Není Senát zbytečný?

Publikováno: 01.04.2022

V pondělí 21. února podepsal prezident Miloš Zeman zákon ze dne 18. února 2022, jímž se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Jinak řečeno, president podepsal novelu pandemického zákona, která rozšiřuje možnosti vydávání protipandemických opatření a účinnost zákona prodlužuje na konec letošního listopadu. Zákon nabude účinnosti poté, co vyjde ve sbírce zákonů. Novela uzákoní zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či prostřednictvím SMS. Úřadům dá také pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka (např. kadeřnické služby či kosmetika).

Dolní komora parlamentu schválila novelu kvůli senátnímu vetu až napodruhé. Pro novelu v obou případech hlasovali poslanci koaličních stran ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci SPD a ANO novelu nepodpořili. Senát přitom předlohu (zejména hlasy svých členů zvolených za vládní strany) těsnou většinou zamítl. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení, například o třídenní karanténě po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu. Podobně jako část poslanců kritizovali zrychlené schvalování novely ve stavu legislativní nouze. Vládní činitelé ovšem mluví o zákonu i jako o pojistce pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim. Zákon je každopádně na světě. (potud zdroj internet, kráceno, upraveno)

Lidové shrnutí

Lidový otazník

Když si to tedy laicky shrneme. Parlament, schválí pandemický zákon a pošle ho do Senátu. Senátoři usoudí, že zákon není to pravé ořechové, a vrátí jej poslancům k přepracování. Jenže poslanci na ně udělají dlouhý nos, senátním vetem se vůbec nezabývají a zákon napodruhé definitivně schválí. Můžeme se divit, když se pak někdo zeptá, k čemu že ten Senát vlastně máme? Jistě, jsou tu obligátní formulky o pojistce demokracie a pojistce proti vzniku špatných zákonů, ale nestaví popsaný případ uvedené formulky na nohy poněkud hliněné? Nepůsobí teď celý Senát dojmem kapku bezzubým? O komentář jsme požádali senátora a hradeckého radního Jaroslava Chalupského.

Senátor Chalupský:

Senát zbytečný není

„Český Senát hraje důležitou roli v celém ústavním systému,“ říká senátor Chalupský a pokračuje: „A hraje ji dobře. Sněmovna může přijmout zákon, když pro něj zvedne ruku většina přítomných poslanců. Takže třeba i jen šedesáti hlasy. Senát má po sněmovně kontrolní funkci a zákony dolaďuje, upravuje, nebo i dává návrh na jejich zamítnutí. V takovém případě jde zákon zpět do sněmovny a ta pro něj musí získat hlasy alespoň 101 poslanců, tzn. hlasy nadpoloviční většiny poslanců. A to už tak jednoduché není. Zejména v době karantén atp. V případě pandemického zákona se jasně ukázalo, jak velké úsilí musí vláda vynaložit a kolik kreditu ztratit, aby Senát tzv. na sílu přetlačila. A právě v tom je ta demokratičnost. Neblokovat, nevetovat, ale stále porovnávat a zvažovat všechny argumenty. A senátoři přináší hlavně zpětnou vazbu z regionů. Takže ano, vláda si může věci protlačit po svém, ale otázkou je, za jakou cenu. Všichni ústavní činitelé přece skládali slib sami za sebe a ve prospěch lidí, které zastupují.“

Pandemický zákon

V čem byl problém?

Druhá otázka na senátora Chalupského zněla, v čem senátoři spatřovali problém? Co se jim na dolní komorou schváleném pandemickém zákoně nezamlouvalo?

„Na pandemickém, respektive covidovém zákoně mi vadí věci jak obsahové, tak procesní,“ vysvětluje Chalupský a navazuje: „Vadí mi, jak je tlačen silou k nabytí platnosti. Nejsme stranickou ani koaliční demokracií, jsme demokracií parlamentní. Jsem proto rád, že Senát prostřednictvím svých senátorů zafungoval správně a zachoval se jako platný prvek demokratického soukolí. Pokud každé kolečko bude plnit svou roli, pak nám mechanismus bude dobře sloužit. Máme zdravotnické zákony, máme krizovou legislativu a konec světa by určitě nenastal. Stačí jen doladit standardní nástroje a nevytvářet další legislativní deriváty a individuální záplaty na kdejaký problém. Pandemický zákon řeší covid-19. Co když bude covid-22? Nebo příští rok covid-23? Nebo přijde vichřice, shodí elektrické vedení a budeme týden bez elektřiny? Budeme narychlo vymýšlet elektrický zákon? Zkrátka zákon na každou pohromu zvlášť? Předstupněm nouzového stavu je stav nebezpečí, který můžou vyhlásit hejtmani. A těm já věřím víc. Věřím, že si s potížemi efektivně poradí. Na místě to lépe znají a problém lépe analyzují. Řešme věci lokálně, nebereme na to hned celoplošné dělo. Nejvíc mi však vadí další rozdělování lidí, další eroze vztahů mezi lidmi či nutnost opět plnit náměstí. Lidem by se vše mělo pečlivě vysvětlovat. Vláda nakonec zákon prosadila. Co tím získala? Co ztratila? Zrušením pandemické pohotovosti je pandemický zákon vypnutý. Přes léto se nic dít nebude, ale platnost zákona je novelizována do konce listopadu tohoto roku. A v říjnu budou volby, takže nepředpokládám, že by se do dalšího prodlužování platnosti chtěl někdo pouštět.“

- Svatopluk Doseděl -