Pěší zóna pod hradeckým Merkurem: Alkohol, tráva a svinčík.

Obyvatele přilehlých panelových a bytových domů stávající situace nadšením rozhodně nenaplňuje a oni své rozčarování ani neskrývají.

„Říkají tomu pěší zóna, ale podle mě je to jen prachsprostá točna pro auta,“ konstatuje jeden z dotázaných a dopáleně pokračuje: „Navíc se tu slézá nejrůznější sebranka, včetně romské, vysedává na lavičkách, do noci na sebe pořvává, chlastá a vyrábí neskutečný bordel. Je to už naprosto běžná věc. Ráno jdete pro mléko do mlékomatu a nestačíte se divit, co jsou po sobě schopni zanechat. Obaly od toho, co snědí a vypijí, prostě zahodí na zem a víc je to nezajímá. Je jim to úplně ukradené. Je to děsné hnízdo a já se ani nedivím se, že se přes ně někomu vůbec nechce jít. Lidi, co bydlí v těsné blízkosti, v budově bývalého kina, už ty excesy vesměs ani nehlásí. Vzdali to. A já se vlastně ani nedivím. Mám pocit, že to nikdo kompetentní beztak řešit nechce. Proč, to nevím. Něčeho se bojí?“

Tráva se tu hulí běžně

Odér je cítit na dálku

„Teď v zimě se menší partičky slézají ve výklenku pod Merkurem a je celkem klid, obávám se však, že s příchodem teplého počasí to vypukne nanovo,“ říká oslovená žena, která si vzhledem k tomu, kde bydlí, nepřeje být jmenována. „V létě, zejména o víkendech, je to nejhorší. Do nočních hodin tady vysedávají dospělí, často nechvalně známé existence, ale i mládež odhadem ve věku mezi třinácti a dvaceti lety. Hulákají jak na lesy, z mobilních telefonů pouští hlasitou muziku a samozřejmě popíjejí. Někteří jsou zde denně. To tu bývají doslova hromady odpadků. Papírové obaly, skleněné lahve, pet-lahve… A ze Služeb města pak musí někdo přijet a po těch zmetcích uklidit. Úplně zbytečná práce! Když na ty lidi zavoláte městskou policii, na chvíli se sice někam uklidí, jenže za pár dní jsou zpátky. Přijíždí sem i různé podezřelé typy. Já osobně nic neviděla, ale manžel mi řekl, že sem zřejmě jezdí i dealeři bůhvíčeho. To, že se tady kouří tráva, je nepochybné, ten odér cítí člověk na dálku. Injekční stříkačky nebo jehly jsem však zatím nikde povalovat neviděla.“

Skanzen socialismu

nahradil plac na nic

Závěrem si nespokojená žena posteskla nad výsledkem rekonstrukce prostranství, v rámci níž sice zmizely nevzhledné pozůstatky socialistické architektury, avšak tyto byly bohužel nahrazeny něčím, co oku rovněž příliš nelahodí. „Mám pocit, že před rekonstrukcí, i když to nebylo nic moc, to snad vypadalo líp,“ říká. „Teď je tu jen prázdná asfaltová plocha. Proč nebyla raději hezky vydlážděna a nějak rozčleněna? Třeba zelení? Já ani pořádně nevím k čemu je. Vždyť ji využívají jen ti, o nichž se zrovna bavíme, a to nám radost vážně nedělá. Nejsem zastáncem parkovišť, jenže v tomto případě by bylo takové využití možná lepší.“

- Svatopluk Doseděl -