Podivné transporty pacientů budí pozornost

„Lékaři jsou veřejnosti předhazováni jako viníci nefunkčního zdravotnictví, jenže jejich vina to není, je to výhradně vina politiků,“ konstatuje chmurně Lubomír Kloiber z Dačic, který se o tuto problematiku soukromě zajímá. „Dnešní zdravotnictví je ryze politická záležitost a nedávné prohlášení, že pokud Kraje do nemocnic nenapumpují peníze, nebudou mít nemocnice na jídlo ani na platy zaměstnanců, to jenom potvrzuje. Sociální demokraté ve svém programu před pěti lety slibovali, že nemocnice statutu akciových společností zbaví, ale neučinili tak. Jediný vysoce postavený sociální demokrat, který na dodržení volebního slibu trval, byl bývalý středočeský hejtman dr. David Rath. A teď je ve vězení. Náhoda? Nechci tu pana Ratha obhajovat, ale pokud sedí za sedm milionů v krabici od vína, proč nesedí i lidé zodpovědní za to, že ze zdravotnictví kamsi odtekly stovky milionů?“

V souvislosti s dačickou záchrannou službou poukazuje Kloiber na fakt, že tato bývá nezřídka zneužívána a hned vysvětluje: „Lékařská pohotovost funguje v dačické nemocnici jen o víkendech a během svátků. Od osmi do dvaceti hodin pro dospělé a od osmi do čtrnácti hodin pro děti. A pokud zdejší lidé potřebují pohotovost mimo tuto dobu, mají dvě možnosti – jet na pohotovost například do Hradce, nebo zavolat záchrannou službu. Může se tím pádem stát, že sanitka vyjede k banálnímu případu a u případu, kde jde o život, bude třeba chybět.“

O posádce sanitky

rozhoduje dispečerka

Dačický veterinář Ludvík Fabeš, jenž se v této oblasti také orientuje, říká: „Pokud někdo z Jihočeského kraje potřebuje sanitku a zatelefonuje na tísňovou linku 155, dovolá se vždy na centrálu v Českých Budějovicích. Tamní dispečerka, která má k dispozici jen informace od volajícího laika, musí situaci na dálku vyhodnotit a vyslat na místo buď rychlou záchrannou službu bez lékaře, nebo sanitku s lékařem. Záchranka s lékařem v posádce je pro pacienta pochopitelně lepší. Lékař jeho stav posoudí a po zaléčení ho buď nechá doma, nebo ho naloží a odveze do nemocnice. Rychlá záchranná služba bez lékaře veze pacienta do nemocnice rovnou, byť třeba zbytečně.“

Kloiber: Politická mašinerie

semílá lékaře i pacienty!

Jenže s transportem pacienta to dle dr. Fabeše není až tak jednoduché. Například… Pokud je pacient z Dačic přepravován do Jindřichova Hradce, odveze ho dačická sanitka jen do Valtínova nebo Kunžaku (zhruba polovina cesty) a tam jej předá posádce sanitky, jež sem mezitím přijela z Hradce. Sanitka dačická se poté vrací zpět do Dačic. K oblíbeným místům překládky pacientů patří prý prostranství před obchodem ve Valtínově nebo čerpací stanice v Kunžaku. „Vcelku pochopitelným odůvodněním překládek pacientů a návratů sanitek na své základny je to, že lékař v sanitce by měl být co nejdříve zpátky, kdyby jeho výjezd potřeboval zase někdo jiný,“ připouští dr. Fabeš, ale zároveň zdůrazňuje, že pro pacienta v sanitce tento systém moc dobrý není, a táže se, zda skutečně nelze nalézt řešení lepší?

„Nedávno jsem vyslechl neuvěřitelný příběh pána z Dačicka, jenž byl s infarktem transportován do Českých Budějovic,“ vzpomíná L. Kloiber. „Vyprávěl mi, že jel nejprve z Dačic do Kunžaku, tam byl přeložen a druhou sanitkou pokračoval do Jindřichova Hradce. Poté, co ho v Hradci vyšetřili, odcestoval třetí sanitkou do Třeboně, kde se uskutečnila překládka poslední. Člověku po srdeční příhodě taková manipulace dobře určitě nedělá, ale posádky sanitek za to nemohou. Může za to nefunkční systém! Politická mašinerie, která semílá jak lékaře, tak jejich pacienty.“

Ze sanitky do sanitky…

Jde zase jenom o peníze?

Takže oč tady vlastně jde? Proč nemůže pacienta převézt jedna sanitka? Proč tyhle poněkud zvláštní překládky? Dr. Fabeš v tom má jasno. „Částečně jde o již zmíněný rychlý návrat lékaře na základnu, ovšem hlavním důvodem překládek pacientů je podle mého názoru skreslování statistických údajů, od nichž se pochopitelně odvíjí finance,“ říká a doplňuje: „Myslím tím finance pro záchranné služby zastřešené, stejně jako osm krajských nemocnic, holdingem Jihočeského kraje. A protože peníze chtějí všude, v Dačicích, v Hradci, v Třeboni i v Budějovicích, pacienta si předávají jako štafetový kolík. Hlavně, aby všichni přišli k lizu.“

A Lubomír Kloiber k tomu závěrem dodává: „Pan doktor Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, mi před lety osobně slíbil, že udělá vše pro to, aby pacienti pod širým nebem překládáni nebyli. Dodnes se však nic nezměnilo.“

- Svatopluk Doseděl -