Podnikatel Karel Frank hodnotí postup úředníků

Polyfunkční dům, který jsem chtěl a stále mám v úmyslu postavit v centru sídliště U Nádraží je projektem, jenž lokalitu zatraktivní. Přibydou zde služby i parkovací místa, kterých se tu nedostává a město Jindřichův Hradec nemá dost prostor na vybudování nových. V přízemí i v patrech domu vzniknou komerční prostory pro podnikání v oblasti veřejných služeb a v horní části domu pak bude devět bytových jednotek velikostí 2+KK a 3+KK pro případné potřeby pronajímatelů prostor komerčních. Domníval jsem se, že občané žijící v bezprostřední blízkosti budoucího domu (tedy i rodina bývalé hradecké místostarostky Petry Blížilové) uvítají, že místo původní čistírny s rušivým a ekologicky ne zcela optimálním provozem tady bude dům služeb a parkoviště pro veřejnost. Věřil jsem, že to vyhodnotí jako řešení, které žití na sídlišti zkvalitní. Projekt je z hlediska Územního plánu města Jindřichův Hradec technicky možný a se všemi orgány, jež se k takovým záležitostem vyjadřují, byl pečlivě prodiskutován. Od počátku je přípustný. Jen zmíněná paní Blížilová o mém záměru nepravdivě informovala veřejnost a obyvatele sídliště, a to i přesto, že měla přístup k veškerým podkladům. A lidé pod vlivem nepravdivých informací začali podepisovat proti výstavbě petici. Strůjcům petice totiž uvěřili, že v mém domě vzniknou byty pro nepřizpůsobivé. Jejich uvěření se vlastně ani moc nedivím. Paní Blížilová byla tou dobou místostarostka, a komu jinému věřit, než hlavnímu představiteli města? Proč se takovéhoto křivého obvinění (spolu s ostatními strůjci petice) dopustila, je pro mě záhadou. Pokud se ptáte, co bude dál, musím říct, že v tuto chvíli nevím. Vím jen, že své investice musím chránit. A v tomto případě můžeme v jistém rozsahu mluvit o investici zmařené. S advokáty už zvažujeme další postup. Jsem si jist, že význam slova demokracie nespočívá v tom, že každý může lidem beztrestně lhát a jiným tím působit nemalé finanční škody. Také neustále čekám, až hradecký stavební úřad vydá na základě stanoviska úřadu krajského konečné rozhodnutí. S názorem, že plocha určená k budoucí výstavbě není teď zrovna pohledná, souhlasím, ale je to tím, že původní objekt byl v souladu s příslušným povolením zbourán, ale výstavba už na demolici navázat nemohla.

Mimochodem, divím se, že svého času nevznikla petice proti uskladnění zeminy na tomto mém pozemku, když probíhala rekonstrukce hlavního řadu teplovodu. Tím, že jsem zde tehdy zhotovitelské firmě povolil bezúplatné uložení zeminy, jsem obyvatele sídliště „připravil o zážitek“ spojený s hlučným nakládáním, odvozem a následným přívozem cca 700 m³ zeminy, která měla být dle původního plánu dopravována na skladovací pozemky města a odtud pak zase přivážena zpět.

Mlčení bývá projevem

souhlasu. Tady také?

Město je i v takovýchto případech vždy účastníkem řízení a vyjadřuje se k napojení objektu na inženýrské sítě. Pokud jde o vyjádření jednotlivých odborů státní správy, tedy městského úřadu, v případě mého polyfunkčního domu je vše v souladu s platnými předpisy a zákony. K upřesnění investičního záměru mě dosud žádný představitel samosprávy, tedy města, nevyzval, z čehož usuzuji, že je všechno v pořádku a v souladu se strategickým plánem města v oblasti rozvoje veřejných služeb a bydlení.

Nový dům by stávající

paneláky nezastiňoval

Bez povolení jsem nerealizoval nic. Došlo pouze k povolené demolici starého objektu a další práce od té doby stojí. Připomínám, že jsem v rámci projektu chtěl zachovat místní vzrostlou zeleň a udržet tak lokalitě její ráz. Pro představu čtenářů, zdejší nejvyšší stromy dosahují zhruba výšky plánovaného domu, z čehož vyplývá, že okolní osmipatrové paneláky by dům určitě nezastiňoval. Od paneláků by jej navíc dělila dostatečná vzdálenost a „utopen“ mezi nimi by byl naopak on.

Nejasný postup kraje

Alibismus úředníků?

Postup krajského úřadu mi není zcela jasný. Kraj se vyjadřuje (negativně, pozn. red.) jen k jednomu dokumentu potřebnému k platnému územnímu řízení, a to k souladu mého záměru s Územním plánem města. Dle stanoviska městského odborníka na územní plán je záměr přípustný, ovšem kraj musel toto stanovisko kvůli zmíněné občanské petici přezkoumat. A přezkoumával je přibližně rok a půl! Už to je zvláštní. Stačí přece vzít Územní plán města, podívat se na regulativ území a rozhodnout. Vždyť kraj sám územní plány měst schvaluje! Bohužel zde asi byly jiné záměry. Stanovisko nebylo zamítnuto z hlediska technických parametrů, tady je vše v pořádku. Dotyčný krajský úředník se zřejmě jen domnívá, že není zcela jasné, jestli jsem schopen dostát tomu, co ohledně využití domu tvrdím. Je ale tohle správné úřední rozhodování? Nejde o pouhý alibismus vůči projednávání změny Územního plánu města, která však z pohledu našeho projektu není vůbec podstatná? Nevedlo ruku úředníka ještě staré vedení kraje, během jehož posledních dnů vlády bylo stanovisko vydáno?

Nehledat překážky rozvoje,

nýbrž cesty k němu vedoucí

Mrzí mě, že se v Jindřichově Hradci nedaří dostatečně realizovat rozvoj v oblasti služeb a bytové výstavby. Městu ani soukromým developerům. Naopak se pořád hledají možnosti, jak něco napadnout a zrušit. Kde je ten rozvoj, o němž všichni mluví? Chci věřit, že nové vedení města bude mít sílu a vůli toto změnit. Že přestane hledat důvody, proč něco nejde, a začne hledat způsoby, jak by to či ono udělat šlo.

- Karel Frank -

(úprava a mezititulky redakce)