Prapodivné hospodaření hradeckých nimrodů?

Na začátku vysvětleme několik základních pojmů. Honitba jsou pozemky, na nichž je provozována myslivecká činnost. Honební společenstvo je sdružení majitelů honebních pozemků, tvořících honitbu. Myslivecké sdružení je občanské sdružení, sdružující myslivce za účelem provozování myslivosti. A honební společenstvo může v honitbě hospodařit samo nebo ji může pronajmout. Jednotlivci či mysliveckému sdružení. Hradeckou honitbu má od roku 2002 pronajato Myslivecké sdružení Háj.

„Vztahy v Mysliveckém sdružení Háj nikdy nebyly právě nejlepší,“ konstatuje Josef Elmer. „Hlavním zájmem členů sdružení bylo bohužel především to, aby jeden nimrod nestřelil víc kusů než druhý. O skutečný chov a péči o zvěř nemůže být řeč. Sdružení navíc začali ovládat lidé, kteří v honitbě buď nemají pozemky vůbec, nebo si zde symbolicky koupili třeba jen pár stovek metrů louky, a významní vlastníci zdejších pozemků jsou upozaděni. Rozloha zdejší hradecké honitby je zhruba 1.500 hektarů a vzhledem k tomu, že mně patří 100 hektarů z této plochy, za významného majitele půdy se považuji. Mimochodem, město vlastní 114 hektarů a významným majitelem půdy je tedy samozřejmě také.“

Hlavou proti zdi

Josef Elmer se dle svých slov pokoušel s ostatními myslivci domluvit na určitých změnách, ale nepochodil. Říká: „Navrhoval jsem, aby členy sdružení byli jen ti, kdo v honitbě mají pozemky. Narazil jsem však na nezájem. Dále jsem navrhl, aby honební společenstvo založilo myslivecké sdružení ve vlastní režii, tedy aby pozemky nikomu nepronajímalo a hospodařilo na nich samo. Opět jsem ale neuspěl. Nakonec jsem proto obešel vlastníky zdejší půdy, smýšlející jako já, a ještě před konáním červencové valné hromady honebního společenstva s nimi založil Myslivecké sdružení Hospodář, jehož členové vlastní v honitbě dohromady přes 120 hektarů pozemků. Podotýkám, že všichni členové Mysliveckého sdružení Háj nevlastní ani 50 hektarů.“

Na valnou hromadu honebního společenstva vyrazili zástupci Mysliveckého sdružení Hospodář se záměrem vysoutěžit pronájem honitby a jejich vyhlídky se zdály velmi slibné. Nejenže vlastníkům pozemků hodlali nabídnout trojnásobně víc peněz, než kolik jim platilo Myslivecké sdružení Háj, byli navíc připraveni zaplatit nabízený desetiletý nájem (450.000 Kč) jednorázově dopředu.

Smrádek

pod pokličkou

„Ještě před valnou hromadou mi bylo členy výboru honebního společenstva nabídnuto, jestli bych se nechtěl stát členem výboru také,“ vzpomíná J. Elmer s tím, že s kandidaturou souhlasil a hned si začal zjišťovat informace, aby byl na vstup do výboru připraven.

„Informace, jež jsem se dozvěděl, mě dvakrát nenadchly,“ pokračuje Elmer. „Zjistil jsem totiž, že desetileté fungování honebního společenstva mělo řadu vad. Zákon například praví, že valná hromada má být svolávána zpravidla jednou za rok, ovšem zde nebyla během uplynulých deseti let svolána ani jednou. První byla v roce 2002, druhá letos. Přišel jsem i na to, že Myslivecké sdružení Háj sice nájemné za celou honitbu platilo, ale podíl na zisku honebního společenstva že byl vyplácen jen jeho členům (členům HS, pozn. red.). Majitelů pozemků v hradecké honitbě je přitom možná o třetinu víc, než členů společenstva. Když totiž honitba úředním rozhodnutím vznikne, majitelé pozemků se mohou přihlásit do honebního společenstva, ale jejich povinnost to není. A mnozí tak neučinili, protože se o vzniku honitby ani nedozvěděli. Já jsem však přesvědčen o tom, že na podíl na zisku, vytvořeném hospodařením i na jejich pozemku, nárok měli. Ty peníze jim měly být vypláceny automaticky. Pokud honební společenstvo pronajímá váš majetek a nedá vám za to peníze, pak vás okrádá.“

Pokoutní hospodáři?

Honební společenstvo má ze zákona povinnost vést seznam vlastníků pozemků v honitbě. Společenstvo hradecké však, dle zjištění J. Elmera, evidovalo pouze vlastníky, kteří byli zároveň i členy společenstva. „V evidenci byli vlastníci asi 800 hektarů pozemků, jenže celá honitba má cca 1500 hektarů,“ konstatuje Elmer. „Zbylých 700 hektarů tzv. přidružených pozemků patří nečlenům společenstva, mezi nimiž je kupříkladu i hradecký městský úřad či pozemkový fond. Plus desítky vlastníků, jež se nikdo zjišťovat nenamáhal. Pozoruhodné se mi zdá, že některým vlastníkům přidružených pozemků honební společenstvo podíl na zisku vyplácelo, třeba hradeckému MěÚ nebo Lesům ČR, ale jiným ne. V pokladně společenstva tedy zůstával zisk, který tam zůstávat neměl. Nabízí se tudíž otázka, zda nejde o neoprávněné obohacování, respektive o daňový a právní delikt.“

Náprava zahájena

Josef Elmer z veřejně dostupných zdrojů jména všech majitelů přidružených pozemků zjistil a těm, co vlastnili víc než jeden hektar, napsal, že na 25. července 2012 je svolána valná hromada společenstva, jíž by se ve vlastním zájmu měli zúčastnit, vyžádat si tam přihlášení do honebního společenstva a tím získat možnost hlasovat o tom, komu a za kolik bude honitba, tedy i jejich pozemek, pronajata. Dále těmto lidem napsal, že pokud se na valnou hromadu dostavit nemohou, můžou jej zplnomocnit jak k jejich přihlášení do společenstva, tak k následnému hlasování pro nejvýhodnější nabídku. Plných mocí prý J. Elmer obdržel několik desítek a někteří jím oslovení lidé se na valnou hromadu dostavili osobně. Vyhráno tím ale nebylo.

Nadějné vyhlídky

„Ještě před valnou hromadou jsem se setkal s nevolí ze strany výboru honebního společenstva,“ říká Elmer chmurně. „Co prý jsem si to dovolil? Rozesílat nějaké pozvánky! Já na to, že jsem byl výborem osloven, zda se nechci stát jeho členem, a v rámci přípravy na kandidaturu že jsem poté odhalil nějaké nedostatky, které se jen snažím napravit. Nejvíc proti byl pan Stanislav Eder. On a jeho spřízněnci obešli majitele pozemků, kteří byli současně členy společenstva, vyžádali si od nich plné moci a slíbili jim, že na valné hromadě budou hájit jejich zájmy. Na valné hromadě měla tím pádem takto skupina k dispozici 385 hlasů členů společenstva (jeden hlas reprezentuje jeden započatý hektar, pozn. red.). Já měl sice hlasů výrazně méně, ale počítal jsem s tím, že se na valnou hromadu dostaví zástupce města, které vlastní 114 hektarů, a jako správce veřejného majetku bude hlasovat pro nejlepší nabídku, tedy pro nabídku Mysliveckého sdružení Hospodář, jež tím pádem zvítězí.“

Ztracené iluze

Josef Elmer podotýká, že před valnou hromadou navštívil i hradeckého místostarostu Pavla Vejvara (VPM), jemuž oznámil, že o pronájem honitby se bude ucházet další zájemce a lze předpokládat, že nájemné bude několikanásobně vyšší a navíc bude vyplaceno na deset let dopředu. J. Elmer považoval za logické, že město, coby vlastník 114 hektarů obecních pozemků, bude mít o věc zájem, ovšem na valné hromadě se ukázalo, že opak je pravdou.

„Na valnou hromadu nikdo z města nepřišel a ti, kdo nebyli spřízněnci Mysliveckého sdružení Háj, valnou hromadou přijati nebyli. Přitom šlo o majitele pozemků, kteří jen chtěli hlasovat o svém majetku. Členové Mysliveckého sdružení Háj si tedy prosadili, co chtěli a honební společenstvo pronajalo hradeckou honitbu Mysliveckému sdružení Háj. Jinak řečeno: Honitbu pronajali sami sobě za 15 korun (do té doby to bylo 10 Kč, pozn. red.) za hektar a rok. Myslivecké sdružení Hospodář přitom nabízelo za hektar 30 korun a zaplatit chtělo na deset let dopředu. Může se někdo divit, že jsem následně oznámil, že o členství v takovémto orgánu nestojím?“

Bouda na důvěřivé?

S postupem valné hromady Josef Elmer zásadně nesouhlasí a kontruje: „Ve stanovách honebního společenstva doslova stojí, že při využití honitby pronájmem je společenstvo povinno přednostně ji pronajmout mysliveckému sdružení, vzniklému z vlastníků honebních pozemků v této honitbě. A Myslivecké sdružení Hospodář, na rozdíl od Mysliveckého sdružení Háj, je postaveno výhradně na vlastnících pozemků. Stanovy společenstva byly tedy zjevně porušeny. Nehledě na to, že členové honebního společenstva, vybavení plnými mocemi od některých vlastníků pozemků, nehlasovali pro výhodnější nabídku a vlastníky, kteří jim plnou mocí dali důvěru, tudíž podvedli.“

Družba oficírů?

A proč se na zasedání valné hromady nedostavil nikdo z vedení města? „Místostarosta Vejvar mi na můj dotaz odpověděl, že mu účast na valné hromadě zakázal starosta,“ krčí rameny Elmer. „Město prý nebylo oficiálně pozváno. Což mi hlava nebere. Pozvánku jsem panu místostarostovi přinesl osobně a osobně jsem mu oznámil, oč na valné hromadě půjde. Ale i kdyby ne! Coby zástupce majitele pozemků, o jejichž pronájmu se bude rozhodovat, měl na valnou hromadu přijít. I bez pozvánky. Na toto konstatování mi místostarosta Vejvar neodpověděl. Vedení města svojí pokladně každopádně nepomohlo. Jak už bylo řečeno, město vlastní 114 hektarů honebních pozemků a v případě jejich pronájmu Mysliveckému sdružení Hospodář mohlo jednorázově dostat 34.200 korun (114 krát 30 Kč, krát 10 let). Takhle ovšem dostane 1.710 korun za rok (114 krát valnou hromadou odsouhlasených 15 Kč). Můj názor: Myslivecký činovník ze sdružení Háj Stanislav Eder je bratr pana Edera z městského úřadu, který je bývalý voják. A pan starosta byl voják taky. Mám zkrátka dojem, že se vojáci asi nějak domluvili.“

Závěrem dodejme, že diskutabilní případ bude mít soudní dohru. Vzhledem ke svému přesvědčení o tom, že byly porušeny stanovy honebního společenstva, podal Josef Elmer na honební společenstvo žalobu. Soud proběhne v Jindřichově Hradci 15. listopadu tohoto roku a o jeho verdiktu budeme informovat v příštím vydání.

- Svatopluk Doseděl -