Pravda za kouřovou clonou

Publikováno: 07.12.2012

Řeči se vedou a pravda se v nich často hledá dost obtížně. Žurnálu nepřísluší odhadovat, na čí straně je v „kamenické kauze“ pravda, může ovšem shrnout několik faktů. Pan Míla Hošek ve svém článku pro kamenický Zpravodaj píše, že firmě NECOSS nebyla v Jindřichově Hradci povolena činnost, jenže skutečnost je jiná – uvedená firma operuje v Hradci už tři roky a na kontě má cca 800 internetových přípojek. Solidnost jejích informačních letáků nezpochybňuje ani kamenický místostarosta, který tak vyvrací další Hoškovo negativní tvrzení. Zbývá tudíž renonc při roznosu letáků po domácnostech (za nějž se firma dle slov jejího ředitele omluvila a vzápětí jej napravila) a nepořádek po montérech. Otázka zní: Jsou tyto dva aspekty dostatečným důvodem k sepsání nekompromisního článku, stavějícího firmu NECOSS do role podvodníků? Pokud to pan Hošek senior cítí tak, že ano, pak je to čistě jeho věc i riziko. Avšak, co jestli má pravdu ředitel firmy NECOSS, hovořící o ráně pod pás a nekalém konkurenčním boji? Lze to vyloučit? A z novinářského hlediska stojí za pozornost ještě jedna věc. Řádně registrované městské periodikum, které se musí držet tiskového zákona, zřejmě naprosto bez zvážení dopadu svého počínání otisklo jednostranný článek, jenž může trvale poškodit dobrou pověst jeho aktéra (na své dobré pověsti finančně závislého) a v regionu jej možná i zlikvidovat. Co to bylo? Lidské pochybení či dobře promyšlený atentát? Nebo je všechno úplně jinak a černého Petra drží v ruce firma NECOSS? Ozve se někdo naší redakci a zkusí do kouřové clony fouknout?
(sd)