Před pokutou mě občas zachránil můj známý obličej, žaluje na sebe v rozhovoru herečka Barbora Seidlová

Co je pravdy na tom, že jste v roce 2005 definitivně opustila filmové herectví a od té doby se věnujete jen divadlu?

B. Seidlová: Na tom není pravdy ani kousek. Tuto informaci vyvracím prakticky ve všech rozhovorech. Jeden novinář si něco vymyslí a já pak mám roky co vysvětlovat. Lidi ale mají rádi senzaci a podobným sdělením rádi věří. Takže odpověď pro vás: filmové herectví jsem nikdy neopustila. Každý rok něco natáčím. Buď film, nebo něco pro televizi. Poslední dobou si jen trochu víc vybírám, v čem budu hrát a v čem ne.

Teď aktuálně něco natáčíte?

B. Seidlová: Ne. Aktuálně se věnuji divadlu.

Vaše divadlo MALÉhRY, to jsou tři ženy. Vy, Daniela Zbytovská a její dcera Nikola. Nelezete si někdy na nervy?

B. Seidlová: To je poměrně častá otázka, ale ne, nelezeme si na nervy. Uznávám však, že je to možná poněkud výjimečné, pokud vím, ženy mezi sebou nezřídka bojují. Proč spolu nesoupeříme my, to nevím, prostě to tak je. Nic příliš neřídíme a věcem necháváme spíš volný průběh. Funguje to skvěle.

V jakých rolích se cítíte lépe, ve vážných nebo třeba v komediálních?

B. Seidlová: Jak divadlo, tak film vnímám jako odraz doby a života v ní. A když se na to vše díváte z nadhledu, uvidíte vlastně tragikomedii. A tragikomické role jsou mi zřejmě i proto nejblíž.

Jak hodnotíte současnou televizní programovou nabídku?                                                    

B. Seidlová: Tak to se ptáte nesprávného člověka. Já nevím. Televizi totiž vůbec nemám.

Vůbec vám nechybí?

B. Seidlová: Nechybí. V životě je přece tolik krásných věcí, kterými se můžeme zabývat, tak proč ztrácet drahocenný čas u televize.

Jakých věcí? Ve vašem případě?

B. Seidlová: Les, knihy, umění, přátelé… Je toho strašně moc.

Při vyslovení vašeho jména se lidem zpravidla vybaví pohádka Lotrando a Zubejda. Byla to vaše jediná pohádková role?

B. Seidlová: Ne, nebyla to moje jediná pohádková role, ale byla to moje jediná princezna.

Proč? Jako princezna vypadáte pořád…

B. Seidlová: Děkuji. Není to žádná záhada. Nedostala jsem zkrátka princeznovskou nabídku. Ale hlavu jsem si s tím nikdy nelámala. Na to jsem byla příliš vytížena jinými rolemi.

Hrála jste hlavní ženskou roli ve filmu Maharal. Je vám mystika a tajemno blízké?

B. Seidlová: Víte, pro mě je největším mystériem život sám o sobě. Zabývat se tajemnem a mystikou, tak jak to myslíte vy, opravdu nepotřebuji.

Ve zmíněném Maharalu předvádíte naprosto šílený způsob parkování. Jaká jste řidička ve skutečnosti?

B. Seidlová: To byste se možná měl zeptat jiných. Myslím si ale, že špatně neřídím. V duchu hesla „žena za volantem, auto bez řidiče“ rozhodně nejezdím.

Dostala jste někdy pokutu?

B. Seidlová: Bez komentáře. Musím se ale přiznat, že před pokutou mě občas zachránil můj poměrně známý obličej, díky němuž jsem pokutu někdy zaplatit nemusela.

Zajímáte se o českou politiku?

B. Seidlová: Tak tuhle otázku jste si mohl klidně odpustit. Politika patří k věcem, které mě naprosto nezajímají. Nesleduji ji, nerozumím jí a nezajímám se o ni.

A co vy a novináři?

B. Seidlová: Čtenáři jim nesmí všechno věřit. Mnohé informace v novinách jsou nepřesné a zkreslené. Nedávno jsem poskytla rozhovor jednomu celostátnímu deníku, a přestože jsem celý rozhovor autorizovala, byly v něm nakonec chyby. Chyby ve jménech, v místech narození, chyby typu kdo je čí matka atp. Novináři získají od člověka informace, ty zpracují a výsledné informace se od těch vstupních nezřídka zásadně liší. Nebylo to sice nic, co by mě nějak poškodilo, ale zarazilo mě, že se tyto chyby objevily v textu, který jsem předtím sama autorizovala. Co by asi v těch novinách vyšlo, kdyby autorizace neproběhla? Ale takhle to asi bylo vždycky. Vezměte si třeba i takovou Bibli. Všechny Ježíšovy promluvy jsou v ní zkreslené tak, aby to někomu vyhovovalo. Lepší už to asi nebude.

- Sváťa Doseděl -