Ředitelská šikana na čtvrté základní škole? Za oblíbenou učitelku se postavili rodiče dětí. Peticí se dožadují i odvolání ředitele Matlase

Jaroslava Peltanová (54 let) učí na 4. Základní škole v Jindřichově Hradci už 23 let. Do roku 1989 měla aprobaci pro první stupeň s výtvarnou výchovou plus jeden dálkově dostudovaný předmět pro stupeň druhý. Po roce 1990 prošla J. Peltanová rekvalifikačním kurzem a začala učit i angličtinu. Má za sebou i dva jazykově-metodické kurzy ve Velké Británii. „Nejsem aprobovaná angličtinářka, ale dle hodnotícího měřítka Eevropské unie mám dosaženu úroveň vzdělání B2 (pro výuku na základní škole naprosto dostačující, pozn. red.). Své profesní dovednosti si stále rozšiřuji a letos v prosinci završím zkouškou FCE dlouholetý vzdělávací program Brána jazyků. Ředitel Matlas mě tedy propustil opravdu včas,“ konstatuje J. Peltanová s hořkou ironií v hlase a dodává: „Na druhém stupni jsem neaprobovaně učila i matematiku, češtinu, dějepis a tělocvik, když to bylo pro školu potřebné. Podotýkám, že se vždy jednalo o ohromnou práci navíc.“ O učitelce Peltanové se říká, že je přísná, že má autoritu, že dokáže naučit a děti že ji mají rády. Tedy dost dobrých důvodů pro její vyhození. Alespoň podle názoru ředitele školy Karla Matlase.

„Pan ředitel mi letos 27. dubna oznámil, že k 30. dubnu dostanu výpověď pro nadbytečnost,“ začíná J. Peltanová svůj neveselý příběh s tím, že toto sdělení bylo pro ni naprosto šokující. A ředitelovo odůvodnění jeho volby? Je poněkud neuvěřitelné. „Když jsem se zeptala, proč právě já,“ líčí učitelka, „řekl mi, že zvolil mě, protože jsem natolik vynikající kantorka a natolik silná osobnost, že se určitě uchytím někde jinde.“ Z tohoto výroku vyplývá, že ředitel Matlas si na své škole místo ostříleného profíka ponechá raději člověka, jenž by se pro své nevalné schopnosti jinde nechytil, což je z manažerského hlediska postup bezpochyby pozoruhodný.

Rodičovská petice

za paní učitelku

Výpověď učitelky nebyla překvapením jen pro ni samotnou, ale i pro rodiče dětí, které k jejich naprosté spokojenosti učí. Tito nikterak neskrývali své rozhořčení a neprodleně zareagovali sepsáním občanské petice. V tomto dokumentu, adresovaném Radě města, mimo jiného stojí: Mezi rodiči je tato škola (4. ZŠ, pozn. red.) dlouho diskutována z důvodu jejího vedení. Rodiče kvůli špatné pověsti školy začali své děti se vzrůstající tendencí přemisťovat na školy jiné. V roce 2001 zde bylo 464 žáků, o deset let později jich tu je pouze 277, tedy o 40 procent méně. Ve srovnání s ostatními hradeckými školami, které v prvním ročníku naplňují dvě až tři třídy, tato škola již čtyři roky naplnila třídu pouze jednu. O populační pokles se tedy nejedná. Domníváme se, že na této vážné situaci má výrazný podíl ředitel školy Karel Matlas. Jeho posledním počinem je dání výpovědi učitelce, která na této škole působí již 23 let a vždy patřila mezi vyučující s nejlepšími studijními i výchovnými výsledky, které jsou prokazatelné při dalším studiu žáků. Své vzdělání si tato učitelka stále rozšiřuje prostřednictvím akreditovaných akcí ministerstva školství i prostřednictvím zahraničních kurzů. Důsledkem práce vedení školy je snižování počtu žáků a z toho vyplývající snižování stavu kvalitních pedagogů. Zmíněná učitelka byla vypovězena právě pro nadbytečnost. Domnívá se však, že hlavním důvodem je to, že jako jediná poukazovala na nedostatky v činnosti vedení školy. My za paní učitelkou stojíme a žádáme o zrušení její výpovědi. Na základě výše uvedených skutečností též žádáme zřizovatele školy (město, pozn. red.) o odvolání jejího ředitele.

„Když se ředitel Matlas o petici dozvěděl, zavolal si mě a nevybíravě na mě řval, že pokud petici nezarazím, můžu dostat výpověď hodinovou. Prý pro hrubé porušení kázně. K tomu, abych se zeptala, čím jsem kázeň porušila, mi příležitost nedal. Protože jsem se cítila šikanována a jeho libovůlí velice ohrožena, šla jsem na policii a podala na ředitele Matlase trestní oznámení,“ líčí J. Peltanová a dodává: „Podpory rodičů si velice cením a všem za ni moc děkuji. Jisté je, že situací na čtvrté základní škole už by se někdo zabývat měl. Konkrétně nadřízený orgán, tedy odbor školství Městského úřadu v Jindřichově Hradci.“

Odlišný názor

se nevyplácí?

A na co by se měli příslušní úředníci zaměřit? Jaroslava Peltanová se netají s názorem, že v pozadí všeho není opět nic jiného než peníze. „S panem ředitelem jsme se střetli v souvislosti s tzv. šablonami. Šablony jsou, zjednodušeně řečeno, škatulky na evropské peníze pro základní školy, a na šablony na naší škole jsme měli s panem ředitelem názory zásadně odlišné a proto se jich neúčastním,“ říká J. Peltanová a vysvětluje, že peníze z těchto šablon jsou určeny na zlepšení činnosti školy, ovšem nikoli jen z materiálního hlediska, jak rozhodl ředitel Matlas. V tomto případě je prý řeč o částce převyšující 1,5 milionu korun.

Kvalitní učitelé

čtyřku nezachrání

Na dodatečnou otázku proč 4. základní škola trpí úbytkem dětí, zatímco takřka sousední 5. základní škola doslova praská ve švech, odpovídá J. Peltanová takto: „Proč? Protože pověst čtvrté základní školy se stále horší. Já a většina mých kolegů sice děláme, co můžeme, ale to nestačí, dobří učitelé nejsou všechno. Mimochodem, svým spolupracovníkům jsem řekla, že vím, jak se věci mají a podporu že od nich neočekávám. Taková podpora by totiž vyžadovala velkou osobní statečnost spojenou s rizikem ztráty zaměstnání. To po nikom chtít nemůžu a ani to od nikoho neočekávám.“

- Svatopluk Doseděl –

Dodejme, že poslední tři věty Jaroslavy Peltanové se bohužel brzy ukázaly být poněkud mimo mísu. Její kolegové nejenže ji nepodpořili, ale navíc sepsali jakousi antipetici, jejímž obsahem je distanc od kolegyně a tvrzení, že paní učitelka Peltanová svým vzdorem vážně poškozuje pověst jejich školy. Za redakci Žurnálu poznamenáváme, že i v tomto případě smrdí zřejmě ryba od hlavy, ale tento učitelský tým, že asi taky nevoní po fialkách.

(sd)