...další články

Ruda z Ostravy: V téhle republice je málo srandy

 

Koncem minulého roku vyšly v Blesku výsledky ankety „Největší poklad národa“, v níž Ruda z Ostravy skončil na druhém místě za Karlem Gottem. Co na to říkáš?

Ruda: Je to neskutečné! Nečekal jsem to. Nečekal jsem ani, že by se Ruda dostal do nějaké té top desítky. Když se ukázalo, že v anketě jsou jména, co by tam ani být neměla, a že v ní naopak vůbec nejsou zastoupeni srandisti, začali mi lidi psát „pojďme zkusit nominovat Rudíka“. Tak jsem to ze srandy napsal na facebook a najednou jsem byl v užším výběru. To, že Ruda skončil druhý, je pro tenhle národ dobrá zpráva. Znamená to totiž, že Češi ještě neztratili smysl pro humor. A to je dobré.

Čím to, že Ruda lidem tak zapadnul?

Ruda: Myslím, že tady chyběl týpek, co se nebojí šít do těch nahoře. Za komunistů dělali něco podobného Šimek s Grossmannem. Takže když jsem dostal nabídku z Frekvence 1, vymysleli jsme tenhle pořad a začali šít do celebrit a papalášů. A ono se to ujalo. Jo, lidi to baví.

Myslíš, že tvůj úspěch ve zmíněné anketě některé umělce nakrknul?

Ruda: Určitě jo. Vyčetl jsem to i z komentářů na internetu. Někdo prostě nedokázal pochopit, jak je možné, že se takový cyp jako já do nějaké ankety vůbec dostal.

Tvoje ostravština je dokonalá. Kdes k ní přišel?

Ruda: Nejsem sice rodilý ostravák, ale strávil jsem v Ostravě deset let života. Na škole, v divadle… A deset let se na člověku podepíše. I co se jazyku týče.

Co znamená to tvoje věčné „kurde“?

Ruda: To není žádné moje kurde. Kurde je strašně staré slovo. Už ta Johanka z Arku volala: Kurde, to to pálí! Nebo ten z Bible, na tej lodi… Noe! Ten zase říkal: Kurde, to je vody, to je vody. No ni?

Vystudoval jsi herectví a coby seriózní herec máš za sebou řadu divadelních představení. Věnuješ se divadlu pořád?

Ruda: Ale jo. Teď sice zrovna nic nového nezkouším, ale v divadle Kalich hraju v Krysařovi, v Hudebním divadle Karlín účinkuju v Producentech a v Divadle bez zábradlí, kde už hostuju sedmým rokem, hraju v muzikálu Cikáni jdou do nebe. Takže je to super. Je to pecka.

Každý všední den po poledni seš slyšet na Frekvenci 1. Předpokládám, že tvoje vstupy jsou de facto improvizace. Je to tak?

Ruda: Ano. V rádiu se sice scházíme už v jedenáct hodin, pročítáme veškerý bulvár a s mým kolegou Jakubem, který je moje pravá ruka, pak během hodiny celý pořad vystavíme, ale prostoru pro improvizaci mi přesto zůstává dost a dost.

Co všechno musíš sledovat, abys byl aktuální a v obraze?

Ruda: Jak už jsem řekl, sleduju, co píše bulvár a kromě toho si pravidelně nahrávám všechny hlavní večerní zprávy – Primu, Novu i ČT1 – a z nich si potom vyberu přibližně tři, které si lidi do druhého dne určitě zapamatují.

Jste neuvěřitelně pohotový. Nikdy se při živém vysílání nezaseknete?

Ruda: To ani ne. Spíš se někdy stane, že témata nejsou právě silná a my musíme vymýšlet, kdo má zrovna narozeniny, komu zatelefonovat a tak podobně. Já si ale myslím, že Ruda má u posluchačů úspěch právě proto, že dokáže být pohotový. Ruda nejede striktně podle scénáře, a to je přesně to, co mají lidi rádi.

Žádný průšvih jsi zatím neudělal?

Ruda: Zatím ne. Jenom jsem jednou dostal vyhubováno za to, že mi dvakrát „utekla“ prdel. Někomu se taky nelíbilo slovo sviňa. Že prý je sprosté. My jsme ale v naučném slovníku zjistili, že sviňa je maminka od prasátka a že je to slovo naprosto slušné.

Tvůj projev v rádiu je skutečná smršť. Nevyčerpává tě to?

Ruda: Když jsem do toho projektu šel, říkal jsem si, že dvě hodinky denně jsou úplná sranda, jenže během krátké doby jsem zjistil, že to rozhodně žádná sranda není. Vysílání mě stojí hodně energie. Nejde totiž o klasické moderování, jde o hereckou roli, během níž se často improvizuje, hodně se tam mění hlas atd. Po těch dvou hodinách jsem opravdu vyždímaný a další dvě hodiny se mnou není řeč. Pořád mi to ale stojí za to.

Někde jsi řekl, že makáš i o víkendech. Máš vůbec nějaký volný čas?

Ruda: Ale jo, mám. V pátek a v sobotu bývá práce hodně, to je pravda. To Ruda vystupuje na své one-man show nebo na plesech a podobných akcích. Jeden víkend v měsíci si ale schovávám jenom pro sebe a pro rodinu.

Co tě žene dopředu? Nevypadáš jako někdo, pro koho jsou hlavní peníze…

Ruda: Mým motorem je sranda a recese. Vždycky jsem měl rád Jiřího Grossmanna, Petra Čtvrtníčka a další baviče. Nesnažím se být jejich pokračovatelem, ale protože si myslím, že v téhle republice je málo srandy, pokouším se v podobném duchu přispět k nápravě. Neříkám, že Ruda je ten nejlepší, ale má styl, který se lidem evidentně líbí. Ten, komu se naopak nelíbí, může rádio vždycky přeladit. No ni? Bývá tam takový knoflík.

V rádiu zpražíš každého včetně politiků a jiných vlivných osob. Nemívá tvůj chlebodárce Frekvence 1 obavy, že mu tím zatopíš?

Ruda: Zpočátku šéfové strach určitě měli. A velký. Obavy měly ale i firmy, které mě zvaly na různé svoje akce. Objednavatelé se báli hlavně toho, že Ruda bude mluvit sprostě. Mnozí lidé si myslí, že nálepka Rudy-burana žádná nálepka není a že jsem skutečně takovej cyp. První otázkou proto občas bývá, jestli můžu zaručit, že nebudu mluvit sprostě. Pak ale lidi zjistí, že je to úplně v pohodě.

Nějaké vulgarizmy ti v rádiu každopádně tolerují…

Ruda: Ono to s těmi vulgarizmy není tak horké. Vezmi si, že například „ty vole“ už dneska žádná nadávka není. K Rudovi zkrátka jadrný slovník patří, samozřejmě v rozumné míře. Nemůže přece někoho poslat do zadní části těla, to by znělo totálně přiblble. Takže dotyčného pošle jednoduše do řiti. Což je slovo bezesporu slušné. A říct o někom, že s ním včera byla prdel? To je tak hrozné? Mám dojem, že v českém éteru už je slovo prdel celkem zabydlené. Pro mě to není vulgarizmus, je to pro mě lidové slovo. A Ruda pro lidi vysílá. Na druhou stranu věřím, že pro některé posluchače může být můj projev hustý. Ale jak jsem řekl, rádio má takový ten knoflík. No ni?

Řekls, že musíš sledovat tuzemskou politiku. Co na ni říkáš?

Ruda: Když jsme v rádiu s Rudou začínali, nevěděli jsme, které celebritě umyjeme zadek dřív. Dnes, to je zajímavé, se kauzy přesunuly s hvězd showbyznysu na politiky. Všechny aféry se dějí v politice. A to je špatně. Já nechci mít pořad, kde se bude šít jenom do politiků, ale bohužel. Vždyť oni furt kradou! Furt lžou! Naše politika? Hrůza! No ni?

Pod Evropskou unií se třese země. Seš pro její přežití, nebo spíš pro její rozpad?

Ruda: Před čtyřmi, pěti lety jsem byl velký pro-unionista. Slovákům jsem záviděl euro a těšil jsem se, až bude i u nás, ale postupně jsem začal fandit Vaškovi Klausovi. Jak se mu to říká… Euroskeptik! Vypadá to, že měl zase pravdu. Že cesta jednoty není dobrá. Evropa je tak různorodá, že její sjednocení asi fakt možné není.

Na vánočním trhu je tvoje knížka Besceler. O čem je?

Ruda: Dalo by se říct, že je to Rudův životopis. Začíná jeho narozením a končí dobytím Frekvence 1. Asi sedmdesát procent obsahu je realita, zbytek je její dobarvení. Ruda je sice srandista a zná spoustu historek, některé z nich ale musel kapku přibarvit.

Chvíli seš Ruda, chvíli Michal Kavalčík. Je to trochu zhyzofrenní. Nemáš z toho někdy zamotanou hlavu?

Ruda: Občas se mi ty identity prolínají, to je pravda, ale zatím to zvládám kontrolovat. Jako doktor Jekyl a pan Hyde rozhodně nejsem.

V roce 2012 má prý nastat konec světa. Co ty na to?

Ruda: Já na tenhle konec světa moc nevěřím. Jsem velmi pověrčivý člověk a dám i na horoskopy, ale myslím si, že konec světa přijde tak nečekaně, že to žádný z nás ani nezaregistruje. Všichni budeme happy, pak najednou něco blikne a nebudeme tu vůbec.

- Sváťa Doseděl -