Šéf hradecké nemocnice e-mailuje do Žurnálu

Pane řediteli, dle naší dohody Vám posíláme devět otázek (odesláno 25. května). Nezpochybňujeme odborné schopnosti primáře Markalouse, ale matkám operovaných dívek vadí, že nebyly dostatečně varovány před možnými komplikacemi a chování pana primáře, že bylo značně necitlivé. Co se opodstatněnosti dalších otázek týče… Květnová reportáž vyvolala značnou odezvu od lidí, kteří se s Dr. Markalousem setkali coby pacienti a kteří s ním či pod ním pracovali. Od nich máme informace, že se Dr. Markalous často chová nepřijatelně. K pacientům, ke kolegům a zejména ke zdravotním sestrám. Tyto zprávy prosakují z hradecké nemocnice už dlouho a přitom zjevně není snaha s věcí něco podniknout… (kráceno)

Dr. Vohnout (aniž by mu tato otázka byla položena): Dr. Markalous se nevyjadřuje po dohodě se mnou a není za tím pocit viny.

Naše reportáž vyšla 6. května, tedy takřka před měsícem. Už jste hovořil s matkami, které si jejím prostřednictvím stěžují?

Dr. Vohnout: Ne, nejprve prověřuji situaci uvnitř nemocnice. S matkami chci mluvit v příštím týdnu. (myšleno zřejmě v týdnu od 6. do 10. června, pozn. red.)

Neměl by mít primář oddělení kromě odborných kvalit i solidní schopnosti manažerské? Myslím tím i schopnost správně komunikovat. S pacienty i s ostatním lékařským personálem.

Dr. Vohnout: Souhlasím. Samozřejmě Vaše otázka je řečnická, odpověď na ni je předem jasná.

Jak už bylo řečeno, odbornost primáře Markalouse nikdo nezpochybňuje, jste ale přesvědčen o tom, že pokud se týká zmíněných schopností manažerských, není u něj co zlepšovat? A jestliže ano, nemělo by se vedení nemocnice zasadit o to, aby se tak stalo?

Dr. Vohnout: Pokud se týká manažerských schopností, je co zlepšovat nejen u primáře Markalouse. Připravujeme proto studijní cyklus, zlepšující manažerské schopnosti vedoucích pracovníků nemocnice. Bude se týkat také schopnosti komunikovat, ale i řady dalších manažerských dovedností.

V hradecké nemocnici prý teď panuje poněkud napjatá atmosféra mezi oddělením ORL a oddělením dětským. Je to pravda?

Dr. Vohnout: Podobné otázky, týkající se vnitřního chodu nemocnice, pokládám za výrazně bulvární a nebudu na ně odpovídat. To se týká i následujících otázek. Jejich cílem je znemožnit Dr. Markalouse, vedení nemocnice i celou nemocnici.

(Redakce: Nechápeme, co je na těchto otázkách bulvárního. A jejich cílem je pouze dostat odpovědi. Pokud by tyto odpovědi znemožnily některého lékaře či celou nemocnici, nespočívá problém v položených otázkách, nýbrž v tom, že je „cosi shnilého ve státě Dánském“. A právo ptát se na fungování státní, resp. krajské instituce má každý, nejen novinář.)

Dr. Vohnout: Ještě pár slov k případu samému. Obě matky byly seznámeny s riziky této operace a podepsaly informovaný souhlas, který je u nás k dispozici. Z něho je zřejmé, že 14 dnů je nutné věnovat operovaným dětem zvýšenou pozornost, protože až u 15ti procent případů dochází ke krvácení. Přitom hospitalizace je u této operace považována za krátkodobou nebo jednodenní záležitost. Primář Markalous a jeho tým učinili maximum pro vyřešení velmi vypjaté situace a vyřešili ji. Vy teď následně zkoumáte, jak se v této velice vypjaté chvíli primář vyjadřoval.

(Redakce: Dle našich informací je „informovaný souhlas“ dokument, který je nutno podepsat prakticky před každou operací. Pacient (či jeho zákonný zástupce) zde podepisuje, že bere na vědomí veškerá rizika, tedy třeba i to, že nemusí přežít narkózu. Tento dokument je tu čistě kvůli tomu, aby kryl záda lékařům v případě, že se cokoli zvrtne. Zmíněné matky by jistě mnohem více ocenily, kdyby jim bylo panem primářem důrazně řečeno, že pokud jejich dcery nebudou po operaci krčních mandlí dva týdny pod přísným dohledem, mají slušnou šanci na smrt vykrvácením. A pokud jde o nevhodné chování Dr. Markalouse (ŽURNÁL 5/11 či www.krasneclanky.cz), k tomu v tomto případě došlo následující den po dramatickém zákroku, tedy v situaci, která už vypjatá nepochybně nebyla.)

Dr. Vohnout: Co se týká propouštění sester… Pracuji zde 15 měsíců a za mého působení odešly z oddělení ORL na základě své výpovědi dvě sestry, což nepokládám za mimořádnou záležitost, odpovídá to běžné fluktuaci. Propouštění sester rozhodně nemá žádný vztah k případu obou dětí.

(Redakce: Dr. Markalous je primářem hradeckého oddělení ORL od roku 2001. Žurnál má k dispozici informaci o tom, že propouštění zdravotních sester – nezřídka prý z nestandardních důvodů – bylo na tomto oddělení po celou tu dobu rekordní.)

Proč se vedení nemocnice zabývá zástupným problémem, kdo informoval tisk, místo toho, aby řešilo problém skutečný?

Současná situace a přístup vedení nemocnice navozuje dojem, že se Dr. Markalouse každý bojí. Jak byste se k tomu vyjádřil?

Primář Markalous propustil za svého působení přes třicet zdravotních sester, myslíte si, že je to běžné?

Důvodem propuštění nebyla prý mnohdy neschopnost sestry. Můžete to okomentovat?

Není spokojený a nevystresovaný personál v zájmu nemocnice i v zájmu pacientů?

Dr. Vohnout na poslední čtyři otázky neodpověděl.

- Svatopluk Doseděl -