Šéf jindřichohradecké nemocnice svůj tým hájí
Publikováno: 05.12.2014
Případ Josefa Šamala z Dolních Němčic, popsaný v tomto vydání, se jeví jako natolik závažný, že redakce Žurnálu považovala za nutné kontaktovat vedení hradecké nemocnice a požádat je o vyjádření. Předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec Miroslav Janovský, jemuž jsme zaslali několik dotazů.
Odpověď Miroslava Janovského přišla během několika dnů a stálo v ní: Mohu Vás ujistit, že stížnost pana Šamala na průběh zdravotní péče v naší nemocnici byla šetřena velmi důkladně, vyžádal jsem si veškerou zdravotnickou dokumentaci a vyjádření všech zúčastněných – jak lékařů, tak i ošetřovatelského personálu – a stížnost byla šetřena i hlavní sestrou.
Vyčerpávající odpověď na veškeré Vaše dotazy obsahuje moje vyjádření ze dne 2. června 2014, do něhož jste měl možnost, se souhlasem pana Šamala, nahlédnout. Pokud bych měl poskytnout Vašim novinám odpovědi na zaslané dotazy, musel bych se vyjadřovat i k průběhu péče o pana Šamala a to by se neobešlo bez informací, které Vám bez souhlasu pacienta nemohu předat. Zákon o zdravotních službách totiž nedovoluje poskytovat informace o zdravotním stavu pacienta třetím osobám bez jeho souhlasu. To se týká i informací vztahujících se k průběhu péče během hospitalizace zaznamenaných ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi. S poskytnutím takových informací by naší nemocnici musel dát výslovný souhlas pan Šamal. Máte-li ale k dispozici mé vyjádření ze dne 2. června 2014, je možné, po souhlasu pana Šamala, zveřejnit ty části, které obsahují odpovědi na zaslané dotazy.
Souhlas Josefa Šamala jsme si tedy vyžádali a níže přinášíme odpovědi vyjmuté z výše uvedeného písemného vyjádření M. Janovského, zaslaného letos v červnu nespokojenému pacientovi.
Podivné stěhování
Podle záznamů ve zdravotnické dokumentaci jste byl 25. dubna přeložen z chirurgického oddělení JIP na chirurgii B na pokoj s intenzivním režimem. Následujícího dne po 22. hodině jste byl přemístěn na standardní pokoj. Důvodem přesunu nebyla snaha Vás izolovat, důvodem byl příjem pacientky, jejíž stav vyžadoval podporu kyslíkem a jiné vhodné lůžko na pokoji s centrálním rozvodem kyslíku nebylo k dispozici. Váš zdravotní stav přesun na standardní pokoj dovoloval.
Nedůstojný výkon potřeby
Podrobně popisujete útrapy spojené s vykonáním potřeby na míse. Uvádíte, že Vám sanitárka mísu podala a odešla. Zkušenosti zdravotnického personálu jsou takové, že pacient vítá, je-li mu poskytnuto soukromí, nevyžaduje zpravidla přítomnost zdravotníků a pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, odmítá i pomoc při následné očistě. Z toho vycházela i ten den sloužící sanitárka. Jejím pochybením ale bylo, že Vám neumožnila umytí rukou. Podle vyjádření staniční sestry se Vám sanitárka po Vašem upozornění omluvila a nabídla desinfekci rukou. Z vyjádření zdravotnického personálu rovněž vyplývá, že dveře na chodbu byly důsledně zavírány a riziko, že byste byl vystaven cizím pohledům, bylo minimální.
Oční potíže
Staniční sestra uvádí, že Vaše oční potíže nastaly v sobotu 26. dubna. Při vizitě jste ale lékaře na problém neupozornil. Po oslovení zdravotní sestry se Vám tato věnovala ihned poté, co jí to neodkladná péče o ostatní pacienty dovolila. Sdělila Vám, že sama Vám oční kapky dát nemůže, že léky ordinuje lékař, který je právě na operačním sále. Druhý den zajistila sloužící sestra vyšetření očním lékařem a dále postupovala dle ordinace lékaře. K Vaší žádosti o kontrolu očním lékařem (29. 4.) Vám sloužící lékařka vysvětlila, že uplynulá doba oční terapie je ještě krátká na to, abyste byl úplně bez potíží. Rozhodla o změně v aplikaci kapek a masti, což je v její kompetenci. Teprve kdyby léčba nebyla účinná, byl by opět přivolán oční lékař.
Zdravotní sestry
O Vašich stížnostech, i když nebyly podány oficiální cestou, informovaly sestry staniční sestru, která zpočátku Vaše jednání připisovala úrazu, který jste utrpěl. Tolerovala i to, že sestra, ke které jste měl důvěru a svěřoval se jí se svými problémy, Vám věnovala mnohem více času, než ostatním pacientům.
Sestra drsňák?
Písemné stanovisko jsem si vyžádal i od zdravotní sestry, k jejímuž chování jste měl asi největší výhrady. Dne 28. dubna se na pokoj dostavila po Vašem přivolání, že potřebujete lék proti bolesti hlavy. Sdělila Vám, že bude informovat lékaře a analgetikum Vám dle ordinace přinese. A nabídla Vám, že v pokoji otevře okno a vyvětrá. Dle jejích slov jste proti tomu nic nenamítal a nestěžoval si ani na průvan, ani na zimu. Po naordinování léku Vám jej donesla a nabídla, že Vám jej podá do úst nebo na lžíci, což jste odmítl s tím, že si tabletu vezmete sám z lékovky. Následující den prý probíhala komunikace z její strany standardním způsobem. Její chování nebylo v žádném případě arogantní a jejím cílem rozhodně nebylo přivodit Vám psychickou újmu.
Lékař vysvětluje
Ke stížnosti se vyjadřoval i lékař chirurgického oddělení MUDr. Šonkol, který byl s Vámi v kontaktu dne 30. dubna za přítomnosti Vašeho známého pana Kloibera. MUDr. Šonkol uvádí, že se Vám snažil vysvětlit zvolené léčebné postupy a ošetřovatelský režim a na konci rozhovoru nabyl dojmu, že až na jeden sporný moment ohledně osobní hygieny jste si věci vysvětlili a byl jste spokojen. V rozhovoru lékař zmínil i možnost změny Vašeho chování po úrazu hlavy.
Chybičky se vloudily
Pochybení lékařského personálu spatřuji jednak v zanedbání hygieny v sobotu 26. dubna a v tom, že Vám mohla být nabídnuta celková koupel mimo lůžko. Se zdravotnickým personálem budou tato nedopatření projednána a bude zdůrazněna nutnost citlivějšího přístupu k pacientům s ohledem na jejich momentální stav.
Jednotlivé části obsáhlého vyjádření Miroslava Janovského (adresovaného Josefu Šamalovi) byly redakčně kráceny, ovšem s důrazem na zachování jejich podstaty. Redakce Žurnálu upřednostňuje přímé odpovědi na konkrétní dotazy, ovšem tento standardní průběh rozhovoru jí tentokrát z výše uvedených důvodů umožněn nebyl. Redakci nepřísluší hodnotit výroky lékařů ani tvrzení zdravotního personálu, hypoteticky se však může pozastavit nad sílou této argumentace. Svědci konkrétních situací nejsou a počítání s kajícným přiznáním pochybení by zavánělo naivitou. Jediným, kdo může nepříjemnou záležitost určitým způsobem zhodnotit je zřejmě Lubomír Kloiber, který Josefa Šamala v nemocnici navštívil. Jeho komentář přinášíme níže.
(sd)