...další články

Smrtelné nebezpečí na hradecké Řečičce trvá!

„Týkalo se to asi čtyř zahrad řadových domů a několika zahrad na druhém břehu potoka,“ sdělil nám do květnového čísla Pavel Plášil, který jednu ze zasažených nemovitostí vlastní. „Ohroženi byli navíc i řidiči, co tou dobou projížděli po českobudějovické, respektive brněnské výpadovce. Elektřinou nabitý drát visel totiž údajně metr a půl nad jejím povrchem. Ty neizolované dráty vedou napětí 22 kilovoltů a pro případ jejich spadnutí by tu proto mělo být vyměřeno ochranné pásmo, ale nic takového tady není. Stožáry vedení zde stály dřív, než tu vznikly stavební parcely, takže se nabízí otázka, kdo tahle stavební povolení vydal. Ten dotyčný, když už to udělal, měl totiž bezpodmínečně zajistit, aby dráty v případě havárie nikoho neusmrtily. A průšvih, co se stal teď, nemusí být poslední! V inkriminovaném místě rostou ještě dva vysoké stromy a hrozí, že pokud přijde větší vítr a tyto stromy jeho poryvy nevydrží, může se situace opakovat. Mělo by se to řešit preventivně. Až proud někoho zabije, bude už jaksi pozdě.“

Co tedy dál? Zřejmě se nabízí tři varianty řešení: přeložení vedení za hlavní silnici (do prostor bývalého vojenského cvičiště), použití dobře izolovaného vodiče nebo uložení drátů do země. Bude ale někdo konat? Dočkají se obyvatelé ohrožených domů některého z uvedených opatření nebo nadále zůstanou vystaveni smrtelnému nebezpečí? A nedošlo v minulosti k fatální úřednické chybě při vydávání stavebních povolení?

B. Krejčí: Může jít

o obecné ohrožení

„O tomto případu jsem slyšel, ale blíže s ním obeznámen nejsem,“ říká vedoucí hradeckého odboru výstavby a územního plánování Bohumil Krejčí a dodává, že se na něj v této věci dosud (29. května) nikdo úředně neobrátil. Ani vlastníci pozemků, ani policie, ani E-on. „Obecně vzato,“ pokračuje, „pokud někde stojí stožáry elektrického vedení a následně má v tom místě vzniknout zástavba, měly by být domy postaveny tak, aby se vedení přizpůsobily. Výstavba v lokalitě Na Řečičce byla povolována někdy v devadesátých letech a podklady by proto bylo třeba hledat v archivu. Nicméně předpokládám, že z hlediska tehdejších předpisů bylo všechno v pořádku. To co se stalo v dubnu, to se samozřejmě musí vyšetřit a já předpokládám, že se na mě příslušný vyšetřovatel obrátí a s případem mě seznámí.“

Nutnost vymezení zákonem stanoveného ochranného pásma Krejčí sice potvrzuje, ovšem zároveň upozorňuje, že i při výstavbě v ochranném pásmu jsou udělovány výjimky a tyto že byly zřejmě uděleny i v rámci výstavby Na Řečičce.

„Jisté je,“ navazuje Krejčí, „že plánuje-li někdo pokácení vysokého stromu, rostoucího v blízkosti elektrického vedení, musí provozovatele tohoto vedení požádat o svolení, což se v tomto případě nejspíš nestalo. Tato věc by tudíž mohla být klasifikována jako obecné ohrožení a vlastníka pozemku, který dal k poražení stromu pokyn, mohou čekat opletačky.“

Výše uvedené varianty preventivních opatření (přeložení vedení, lepší vodič či uložení drátů do země) považuje Krejčí za reálné, vznáší však otázku, kdo by takovou akci zaplatil. Pravděpodobnost, že by to zatáhla společnost E-on, zřejmě moc velká není.

Změny možné jsou

Kdo je ale zaplatí?

„Stožáry stály v inkriminované lokalitě dřív, než začala výstavba domů a je tedy důležité, zda někdo v době povolování této výstavby požádal o udělení výjimky z ochranného pásma,“ vysvětluje Milan Dundáček, rozvojový inženýr a regionální správce společnosti E-on, s tím, že tato skutečnost je pravděpodobně nedohledatelná. „U firmy jsem dvacet let, a co si pamatuji, tak tam ty domy stojí,“ dodává a zdůrazňuje, že každé elektrické vedení má ze zákona ochranné pásmo a kdokoli v něm chce cokoli dělat (tedy i kácet stromy, pozn. red.), musí to s provozovatelem distribuční soustavy projednat a vyžádat si od něj tzv. souhlas s činností v ochranném pásmu. „Vedení, jež byla postavena do roku 1995, což je i tento případ, mají ochranné pásmo deset metrů na každou stranu od svislé roviny krajního vodiče vedení.“

A jak se Dundáček vyjádřil k možným preventivním změnám? Přeložení vedení, změna vodiče i uložení vedení do země jsou dle něj varianty technicky proveditelné, ale je prý třeba uvědomit si, že takové změny sice realizuje provozovatel distribuční soustavy (E-on), ovšem na náklady toho, kdo potřebu změny vyvolal. Jinak řečeno, jestliže někdo vyrukuje například s požadavkem přeložení vedení, musí počítat s tím, že si tuto legraci také zaplatí. A o patnácti stovkách tu řeč nepochybně není…

Jak se tedy zdá, lidem, žijícím Na Řečičce pod tichou hrozbou, nezbývá než vytrvale naléhat na příslušná místa a doufat, že než se ledy pohnou, bude jim štěstěna přát a elektrický malér se nezopakuje.

- Svatopluk Doseděl -