Stanislav Beran: Vypadá to na nezájem projektantů nebo spíše na špatné zadání

„Skutečnost, že se vedení města rozhodlo něco s náměstím Míru podniknout, primárně vítám,“ konstatuje Stanislav Beran a pokračuje: „Problém mám jen s tím, jak ta akce probíhá. Anketou oslovená veřejnost dostala na výběr ze dvou variant, vzešlých ze soutěže, vypsané za okolností poněkud nejasných. Projektanti byli kontaktováni podle klíče, který nikdo nezná, či snad dokonce zcela náhodně, a protože se odevzdaných pět návrhů nedostalo na program jednání městských zastupitelů, možnost diskuse o nich se lidem nenaskytla. Pětici návrhů řešení posuzovala jen komise složená z úředníků, a tato do užšího výběru, respektive do ankety, poslala, jak už bylo řečeno, návrhy dva.“

Moderna vs historie,

obojí bohužel pseudo

Dle Berana si nyní občané mohou vybrat mezi variantou pseudomoderní, jež se na historické náměstí příliš nehodí, a variantou pseudohistorickou, obsahující i rádoby historické lampy a prapodivné lavičky. „Cítím z toho bezradnost a alibismus zadavatelů, tedy města,“ říká Beran a zdůrazňuje, že stále nebylo jasně řečeno, jakým směrem se má Hradec vyprofilovat. „Má být turistickým městem?“ krčí rameny. „Nebo snad průmyslovým? Moderním? Sportovním? Neví se. Na náměstí Míru nebude de facto možno parkovat, ale co s tím volným prostorem bude dál? Má tam stát pódium. Proč? Co se na něm bude dít? Kdo to bude organizovat? Na čem bude publikum sedět a kde zde v parném létě najde stín? A tak podobně a tak dál.“

Revitalizace náměstí?

Beran: Případ naruby

Beran míní, že vedení města by mělo postupovat přesně opačně. „Nejprve rozhodnout, zda bude náměstí moderní nebo historické, a teprve poté oslovit projektanty a předložit jim zcela jasné zadání. Jenže co vidíme teď? Město náhodně oslovilo projektanty, ti vyrobili historický návrh, návrh moderní a zřejmě ještě další, které nám zůstaly utajeny, a finální výběr je na občanech. Formou ankety mají rozhodnout, co chtějí, a město jim vyhoví.“

Investice bez koncepce

jsou peníze v průvanu

Na revitalizaci náměstí Míru vyčlenilo město dva miliony korun, což se ovšem jeví jako částka nepřiměřeně malá. „Město přitom peníze má, tak proč zrovna zde tak urputně šetří?“ podivuje se Beran. „Historické centrum má být přece pomyslnou výkladní skříní města, a na výkladní skříni by se škudlit nemělo. Na druhou stranu, větší investice by měla jít ruku v ruce s koncepcí. Investice bez koncepce se totiž velmi pravděpodobně ukáže jako zbytečná. A Hradci koncepce dlouhodobě chybí. Bral bych, kdyby bylo řečeno, že Masarykovo náměstí bez historické zástavby bude pojato moderně, zatímco náměstí Míru si uchová ráz historický. Takhle to však dosud nikdo nepředstřel. Jsou-li výsledkem soutěže architektonické návrhy, spočívající v jinak rozmístěných květináčích a jiných lavičkách, vypadá to na nezájem či neschopnost projektantů nebo, což se mi jeví jako pravděpodobnější, na špatné zadání. Projektanti měli být osloveni napříč celou republikou a podle jasného klíče. Ještě před tím měli lidé z vedení města navštívit jiná města a inspirovat se tam. Náměstí Míru je asymetrické, protíná jej komunikace a vymyslet jeho optimální řešení snadné nebude, neřešitelný problém to ale určitě není. V tuto chvíli to ve zkratce vypadá tak, že město chce dostat z náměstí Míru auta, aby tam mohli chodit lidi, ovšem o to, aby sem lidi chodit chtěli, už se postarat neumí.“

- Svatopluk Doseděl -