Stanislav Mrvka: Ti, kdo nesplní statut uprchlíka, by měli být nekompromisně vráceni.

V minulém vydání jsme přinesli reakce hradeckých živnostníků, kteří mají výhrady proti nově vzniklé pěší zóně na náměstí Míru. Je v této věci něco nového?

S. Mrvka: V tuto chvíli ne. Málokterá změna či novota jednoznačně splní představy všech, to je jasné, jenže tady to trochu nechápu. Návrh pěší zóny na náměstí Míru byl v jednání dva roky, půl roku jsme pak čekali na připomínky, a když žádné nedorazily, v dobré víře jsme pěší zónu zřídili. Ti lidé říkají, že se s nimi o věci nikdo nebavil… Jistě, dům od domu jsme neobcházeli, to je pravda, ale tak to dělat nelze. To bychom nikdy nic zásadního neudělali. Proběhla dvě veřejná projednání, model nového náměstí byl tři měsíce umístěn ve výloze informačního centra, tedy hned vedle náměstí Míru, a byl pověšen i na městských webových stránkách. A opakuji – žádné připomínky ze strany veřejnosti se neobjevily. Je ovšem možné, že až teď situaci vyhodnotíme, k nějakým úpravám přistoupíme. Beru to tak, že proces změny náměstí je stále v běhu.

Není to tak dávno, co město zrekonstruovalo parkoviště v lokalitě na parkánech. Dodnes jsou zde prý ale nevyjasněné vlastnické vztahy. Patří celé parkány skutečně městu?

S. Mrvka: Žádné nevyjasněné vlastnické vztahy zde nejsou. Městu nepatří jen obvodová kamenná zeď, která je majetkově chráněna, a maximálně tak metr široký kus pozemku podél ní. Část zdi pak patří Domu dětí a mládeže a kousek jedné fyzické osobě. Tedy nic dramatického.

Rekonstrukcí nyní prošly i schody za řekou v městském parku. A odezva veřejnosti je poměrně kritická…

S. Mrvka: Tohle je přesně ten případ, kdy jeden chválí a druhý nadává. Původní schody už byly nebezpečné, to zaprvé, a zadruhé – schody jsou součástí uceleného záměru vybudování cesty až nahoru k sv. Jakubu. Chápu, že schody nyní v parku až příliš svítí novotou, ale po zimě bude všechno jinak. Taky bych zde rád zdůraznil, že původní kameny rozhodně nebyly rozkradeny, jak už jsem slyšel povídat, všechny byly na schodech znovu použity.

Nesporně pozitivní je oprava křížové cesty k sv. Jakubu. Bude se něco dít i s kostelem?

S. Mrvka: Opravený kostel a hezká vycházková cesta k němu, to by se nám samozřejmě líbilo, a věřím, že i Hradečákům. Vždycky je to ale o penězích. Kostel sv. Jakuba patří národnímu památkovému ústavu, tedy státu, a my tudíž nejprve musíme vyřešit majetkové vztahy. Stát na rekonstrukci peníze chtít dát asi nebude a nám se ji platit z městského rozpočtu taky nechce. Takže to řešíme, ale jsme velmi opatrní.

Žhavým tématem jsou migranti… Zvládl by Hradec případný příchod většího množství těchto lidí?

S. Mrvka: Coby obec s rozšířenou působností musíme mít připraveny krizové plány na všechny myslitelné druhy nebezpečí. Vzhledem k aktuální situaci v našem regionu teď trochu předbíháme, ale ano, o určité množství migrantů bychom se postarat dokázali. Jindřichův Hradec má výhodu, spočívající v tom, že tady sídlí vojenský útvar, navíc fyzicky disponující skladem humanitární pomoci. Nicméně – naprosto hypoteticky – pokud by tu mělo nastat takové drama jako nedávno v Maďarsku, pak bychom to vlastními silami pochopitelně nezvládli a museli bychom povolat posily. Každopádně souhlasím s tím, že je třeba uprchlíkům pomoci, ovšem jen těm, kteří pomoc skutečně potřebují. To, co se teď v Evropě děje, to je zkrátka chaos. O migranty má být na hranicích postaráno, mají být v teple, mají dostat najíst a mají být prověřeni, zda jen nejdou za lepší prací a zda nejsou bezpečnostním rizikem pro naši společnost. A ti, kdo nesplní statut uprchlíka, by měli být nekompromisně vráceni. Do Evropské unie totiž nepatří.

Domníváte se, že mají majitelé nemovitostí v lesnatém pohraničí důvod k obavám?

S. Mrvka: Naše část pohraničí sice není na migrantské trase, ale člověk nikdy neví. Svou roli může nyní začít hrát i počasí. Jakmile se totiž ochladí a nějací migranti se sem zatoulají, tito budou logicky hledat místo, kde se budou moci ohřát. A to by pro majitele rekreačních a podobných objektů mohlo představovat problém. Pokud by proud migrantů skutečně zamířil k nám, nemyslím si, že by to policie byla schopna zvládnout. Naopak jsem přesvědčen o tom, že by bylo třeba nasadit všechny složky integrovaného záchranného systému. Bez výjimky.

V pondělí 28. září se v Praze uskutečnily minimálně dvě velké demonstrace namířené proti přijímání migrantů, Tomio Okamura vyrukoval s peticí za uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie, Maďarsko buduje žiletkové ploty a k nim staví tanky, slovenský premiér se chce s Unií kvůli kvótám soudit, v Německu se ke slovu hlásí extrémisté… Co myslíte? Začíná jít do tuhého?

S. Mrvka: Do tuhého začalo jít před třemi měsíci. Odpovědní funkcionáři si to akorát nechtěli připustit. Bohužel. Evropská unie měla reagovat už na první migrantské vlny a ne čekat, co s tím udělá Itálie a Řecko. To byla zásadní chyba. Zaznělo to i na zasedání OSN v New Yorku. Základ je zasadit se o ukončení válečných konfliktů na Blízkém východě a nekompromisně hájit vnější hranice schengenského prostoru. Tady se musí začít.

- Svatopluk Doseděl -