01.01.2022
„Jestli ve mně něco vyvolává zoufalství a beznaděj, pak je to absolutní bezmoc před...
08.12.2021
K. Řečice – Řidič Fordu Focus, jedoucí po půl dvanácté po Tyršově ulici, pravděpodobně...
08.12.2021
J. Hradec – Policisté dopadli chlapa, co 21. září využil nepozornosti personálu hradeckého obchodu...
Publikováno: 10.04.2014
„Ruského vlivu bych se nebál,“ říká hradecký starosta Stanislav Mrvka (ČSSD) a na vysvětlenou dodává: „Jindřichův Hradec nejsou Karlovy Vary. U nás jsou na ruské investory navázány výrobní firmy, což znamená, že jsme docela jiný případ. Pobočky evropských společností už máme v Hradci dávno, a z nich nikdo obavy nemá. Tak proč se bát průmyslu ruského?“ V rozhovoru pro Žurnál komentuje první muž města i nedávnou prezidentskou návštěvu, rezignaci starosty Třeboně či nový územní plán a opatrně se vyjadřuje také k blížícím se komunálním volbám. Bude znovu kandidovat na svůj post? A jaký je jeho názor na hlasitou „konkurenci“ z podnikatelské sféry?
Máte za sebou návštěvu prezidenta republiky. Jaký z ní máte dojem?
S. Mrvka: Můj dojem z prezidentské návštěvy je velmi pozitivní. Pan prezident je profesionál a bylo vidět, že se na návštěvu dobře připravil. Chápu, že jeho humor může někdo trávit hůře, ale mě osobně se akce moc líbila.
Jaký je váš názor na Miloše Zemana všeobecně? Kritiků jeho chování je poměrně hodně…
S. Mrvka: Miloš Zeman, ať už se to někomu líbí, nebo ne, patří spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem mezi nejvýraznější postavy porevolučního dění, o tom není třeba hovořit. A jeho znalosti jsou obdivuhodné. Samozřejmě, každý na něj může mít svůj názor. Někdo nesnáší jeho chování, jinému se nezamlouvají jeho ekonomické názory, další nesouhlasí s jeho životním stylem. Tohle je ale čistě individuální. Já jsem přesvědčen o tom, že takto výrazných osobností by měl mít každý národ co nejvíce.
Hejtman Zimola tvrdí, že Jihočeský kraj uvítá případný příliv ruských podnikatelů a ruských peněz. Nemáte z takové „invaze“ obavu?
S. Mrvka: V tuto chvíli se nepochybně jedná o spolupráci s Jekatěrinburskou oblastí, s níž Jihočeský kraj uzavřel smlouvu o spolupráci. Podotýkám, že v jihočeské delegaci do zmíněné oblasti nebyli jen politici, nýbrž i zástupci významných firem. A řekněme si to otevřeně… Pokud zde nenavážeme hospodářské kontakty my, učiní tak Němci, Angličané nebo třeba Američané. A to by přece byla škoda, ne? Takže k vaší otázce – ne obavu z tohoto vývoje nemám. Nedávno jsem navštívil Veletrh cestovního ruchu v Praze a jednal tam s ředitelkou velké cestovní kanceláře právě z Jekatěrinburské oblasti. Byl jsem jí ujištěn, že s jejich turisty můžeme počítat docela jistě, což je informace veskrze pozitivní. Jedinou překážkou je snad jen nevyhovující letiště u Českých Budějovic, ale ani jeho přizpůsobení aktuálním potřebám není neřešitelný problém. Spolupráce s Ruskem je přitom zajímavá nejen z hlediska cestovního ruchu, nýbrž i z hlediska řady dalších průmyslových odvětví.
V Jindřichově Hradci se o sílícím ruském vlivu každopádně mluví. Přesněji řečeno o podmanění města ruskými investory. Vnímáte tuto část veřejného mínění?
S. Mrvka: Především je třeba si uvědomit, že Jindřichův Hradec nejsou Karlovy Vary. U nás jsou na ruské investory navázány výrobní firmy, což znamená, že jsme docela jiný případ než zmíněné Karlovy Vary. Ruského vlivu bych se opravdu nebál. Pobočky evropských společností už máme v Hradci dávno, a z nich nikdo obavy nemá. Tak proč se bát průmyslu ruského?
Minulý měsíc rezignoval na svou funkci starosta Třeboně Jiří Houdek. Jako hlavní důvod uvedl rozhodnutí Rady města, spočívající v neschválení investic do Bertiných lázní. Jaký jste si na tuto věc učinil názor?
S. Mrvka: Domnívám se, že Houdkova rezignace je logickým vyvrcholením ne právě optimální spolupráce uvnitř třeboňské politiky. Hodnotit tamní spolupráci podrobněji si však v žádném případě nedovolím. Řeknu jen tolik, že komunální politika je vždycky o lidech.
Součástí práce každého starosty je přijímání kompromisů. Je něco, co byste nepřekousnul a raději rezignoval? Tak jako starosta Houdek po neschválení investic do Bertiných lázní?
S. Mrvka: S největší pravděpodobností bych nepřekousnul nezákonnou manipulaci s městským majetkem nebo postup, který by byl v rozporu s dobrými mravy. Pokud bych se dostal do situace, kdy bych takovýmto věcem nebyl schopen zabránit, rezignace by mi na mysl nejspíš přišla. Ale nemalujme čerta na zeď.
Blíží se komunální volby a váš volební úspěch lze zřejmě předpokládat. Jste připraven ucházet se o post starosty?
S. Mrvka: V tomto okamžiku jsem připraven ucházet se o libovolné místo na volební kandidátce ČSSD.
Jednička vás zřejmě nemine…
S. Mrvka: Hm.
Když se ohlédnete zpátky… Podařilo se vám naplnit vaše starostovské vize?
S. Mrvka: Tohle hodnotím z hlediska našeho volebního programu a z hlediska koaliční smlouvy. Volební program je zatím splněn asi na devadesát procent, což je velmi slušné, a koaliční smlouva byla naplněna úplně. Takže mohu konstatovat, že to, co jsem si předsevzal, jsem i splnil. Jestli to lidi ocení, to se ukáže u voleb.
Co konkrétního se povedlo?
S. Mrvka: Povedlo se nám například zvětšit kapacitu mateřských škol. Skoro o 200 míst. Zdejší školy a školky jsou až na dvě výjimky zateplené a zmodernizované, a ony dvě zbývající přijdou na řadu letos. Zprůhlednili jsme toky peněz do sportu, zařídili jsme spravedlivé financování městských místních částí… Pozitivních výsledků je hodně. A víte proč? Protože jsme se v rámci široké koalice nezabývali ideologií nýbrž konkrétními věcmi.
Hovoří se o tom, že novým hradeckým starostou by měl být Tomáš Blábolil. V novinách ho vehementně prosazuje i další místní podnikatel Karel Frank. Je tu podle vás nějaký důvod, proč by Tomáš Blábolil starostou být neměl?
S. Mrvka: Víte, takhle já se na to dívat nemůžu. Během posledních let jsem pochopil, že je nesmírně důležité, aby politik disponoval potřebnou pokorou a akceptoval to, co voliči rozhodnou. Ať už tedy bude funkci hradeckého starosty vykonávat kdokoli, já mu budu přát, aby se jeho práce dařila. Bude to totiž ku prospěchu lidem. Jisté ovšem je, že by se lidé měli pozorně dívat kolem sebe, měli by sledovat, co se děje, utvářet si vlastní názor a s tímto názorem posléze přistoupit k volební urně. Volit bezmyšlenkovitě nebo nevolit vůbec a pak nadávat, to je o ničem. Já se nyní ke kandidátům na post starosty vyjadřovat nechci. Ještě se totiž neozvaly ostatní politické strany, které se o přízeň voličů budou určitě ucházet také.
Jmenovaní pánové Blábolil a Frank jsou úspěšní podnikatelé. Mají podle vás předpoklady pro to, aby se stali dobrými politiky a byli ostatním příkladem?
S. Mrvka: Úspěšné podnikatele všeobecně uznávám a jisté je, že zkušenosti z podnikání lze obecně využít i na radnici. Úspěšný podnikatel však nemusí být automaticky i dobrým politikem. Výkon veřejné správy je totiž mnohdy o něčem jiném, než práce manažera firmy. Je to více o vyjednávání a hledání kompromisů. Rozhodování je někdy velmi zdlouhavé a je ovlivněno naprosto nepředpokládatelnými jevy a stanovisky státních orgánů. Takto se podnikatelé při řízení firmy zřejmě chovat nemohou. A v úvahu je třeba vzít i případné střety zájmů. To je ovšem záležitost, kterou musí vyřešit kandidáti sami. Na vámi položenou otázku odpoví lidi při volbách.
Od poloviny února platí nový územní plán. Jste s ním spokojen?
S. Mrvka: Nový územní plán je příkladným důkazem dobré součinnosti na poli tzv. politiky v Jindřichově Hradci. Je to totiž jeden velký kompromis, který je výsledkem dlouhé a komplikované diskuze. Byla zde spousta nápadů, spousta požadavků a námitek, spousta zájmů… A to vše se nám podařilo vyřešit takovým způsobem, s nímž mohu být spokojen. Mimořádně důležitý je pro mě fakt, že pro finální verzi územního plánu hlasovali všichni přítomní zastupitelé. Jak říkám… územní plán není politikum, je to technický dokument, sloužící k rozvoji města.
Od 1. ledna 2012 platí novela stavebního zákona, který praví, že v případě, že v novém územním plánu dojde ke snížení hodnoty některých pozemků, musí město majitelům těchto pozemků zaplatit finanční náhradu. Hradecká opozice svého času odhadovala tyto náhrady na 30 až 100 milionů korun. Nyní tu nový územní plán je… Jak je to s hrozbou náhrad dnes?
S. Mrvka: V tomto okamžiku bych výši náhrad odhadl maximálně na nějakých 10 tisíc korun. Dost možná se však ukáže, že nebudeme muset vyplácet náhrady žádné. Jak vidno tehdejší tvrzení některých zastupitelů bylo účelové a liché.
Nový územní plán počítá i s tzv. malým západním obchvatem města. Je to tak?
S. Mrvka: Nic jako malý západní obchvat ve skutečnosti neexistuje. V původní variantě textové části územního plánu tento výraz omylem zůstal, ale už tehdy byl velmi nepřesný, až chybný. Územní plán řeší pouze propojení komunikací od hlavního tahu na Prahu ke Sládkovu kopci. K sídlišti Hvězdárna bude pokračovat jen úzká cesta, která má sloužit především jako cyklostezka.
Klidovou zónou u kostela sv. Jakuba tedy žádná nová silnice nepovede?
S. Mrvka: Kolem sv. Jakuba je plánována komunikace spojující pražskou výpadovku s lokalitou Na Palici, kde se výhledově počítá s další výstavbou, a odpovídající obslužná komunikace zde proto bude pravděpodobně nezbytná. Je to však pouze jedna z možných variant. Druhá varianta počítá s komunikací v podstatně větší vzdálenosti severním směrem. Skutečné řešení je ale v daleké budoucnosti.
V roce 2012 jsme spolu hovořili o záměru města převzít výlepovou službu pod svá křídla. Nedávno se tak skutečně stalo a město má nyní svoje vlastní výlepové plochy. Firma Rengl, dosavadní provozovatel ploch, funguje souběžně? Jako konkurence města?
S. Mrvka: Vámi zmíněná firma, s níž jsme v souladu se zákonem ukončili spolupráci, dělá bohužel obstrukce a my tudíž byli nuceni podat na ni žalobu. Zatím tedy ve městě fungují výlepové služby dvě, ale já věřím, že soud nakonec rozhodne ve prospěch města a tuto službu že budeme poskytovat už jen my. Nepochybně by to bylo přínosné jak pro městskou pokladnu, tak pro peněženky občanů.
V souvislosti s městskými výlepovými plochami ještě jednou ke komunálním volbám, respektive k předvolební kampani… Budou tyto plochy k dispozici spravedlivě všem politickým stranám?
S. Mrvka: Samozřejmě. Prostor na našich výlepových plochách dostane každý, kdo si o něj řádně zažádá a zaplatí příslušný poplatek. Provozní řád je nastaven a platí pro všechny.
Jak to vypadá s lávkou podél břehu Vajgaru, s rozhlednou na děbolínském kopci a s parkovací plochou za klášterem?
S. Mrvka: Parkovací plochu za klášterem začneme budovat, jakmile nastane optimální počasí, stavba rozhledny závisí na získání či nezískání dotace a lávka kolem Vajgaru je projekt, na který zatím není žádná studie. Územní plán však její existenci nevylučuje a možnost jejího vybudování je uvedena v jeho textové části.
Zima byla prakticky beze sněhu. Věděl byste, kolik letošní zimní údržba stála?
S. Mrvka: Náklady na letošní zimní údržbu se pohybují kolem milionu korun. Zatím tak tedy dochází ke značné úspoře. Je ale třeba mít na paměti, že je teprve březen a zima ještě možná neřekla poslední slovo. Víte, co se říká… Zima a berňák nikomu nic neodpustí.
Milion? Není to hodně? Když sníh nebyl?
S. Mrvka: To, že bude zima bez sněhu, nemohl nikdo dopředu tušit a například posypový materiál jsme před sezonou nakoupit museli.
Každopádně jste oproti předchozím zimám dost ušetřili. Jak s těmito penězi naložíte?
S. Mrvka: Peníze původně vyčleněné na zimní údržbu použijeme na opravu místních komunikací a chodníků. Nesmyslně ty úspory rozhodně nerozházíme.
- Svatopluk Doseděl -