Starosta Mrvka hájí kácení v parku. Též slibuje, že se město pustí do ruiny pivovaru.

Trosky hradeckého zámeckého pivovaru hrozí zřícením. Co se s pivovarem bude dít?

S. Mrvka: Objekt pivovaru, včetně pozemku, byl za bezmála osm milionů korun převeden do majetku města a my nyní zpracováváme podklady potřebné k tomu, abychom se mohli přihlásit do záchranných programů ministerstva kultury. Návrh rozpočtu na rok 2017 počítá i s dílčí finanční účastí města. Během příštího roku, maximálně během roku 2018 bychom rádi pivovar zabezpečili a zajistili, aby k jeho další devastaci nedocházelo. Mezitím musí být zahájena veřejná odborná diskuse o tom, jak pivovar využít, a musí započít zpracování projektové dokumentace rekonstrukce, která, jak předpokládám, by mohla být zahájena v roce 2019. Ta plechová příšernost, nainstalovaná kolem budovy, bude do té doby samozřejmě nahrazena zabezpečovacím systémem výrazně estetičtějším a účinnějším.

Když se o rekonstrukci pivovaru hovořilo naposledy, to bylo v roce 2005, narazil tehdejší investor na odpor památkářů a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Neobáváte se, že vás trable s památkáři čekají také?

S. Mrvka: Nějaké potíže nastanou vždycky. My náš projekt každopádně připravíme tak, aby byl přijatelný pro všechny instituce, které se k němu budou vyjadřovat. Stejně tak se s projektem musíme vejít do mantinelů vypisovaných dotačních programů.

Varianta, že by v pivovaru vznikly lázně, je ještě ve hře?

S. Mrvka: Lázně se do zmíněných mantinelů docela jistě nevejdou. Vzniknout by zde mělo multifunkční kulturní zařízení, jež by bylo vhodné i pro tzv. kongresovou turistiku. Objektu bychom také rádi částečně vrátili jeho původní funkci a zprovoznili v něm minipivovar.

V blízkosti řeznictví Karla Franka na sídlišti Vajgar má vzniknout parkoviště. Obyvatelé přilehlé bytovky (dříve kino) však proti tomu protestují. Vadí jim, že auta budou parkovat přímo pod jejich okny, a podivují se, proč nelze parkovat na nedávno upraveném a de facto nevyužívaném kruhovém prostranství pod prodejnou Merkur.

S. Mrvka: Zrekonstruovaný prostor pod Merkurem je koncipován jako pěší zóna s možností vjezdu vozidel zásobování. O větší frekvenci dopravy jsme v případě této lokality neuvažovali. Obyvatele zdejší bytovky sice chápu, ale jedná se o prostor veřejný, o prostor města, který je pro vybudování parkoviště určen. Z příslušných dokumentů jasně vyplývá, že původní majitel objektu zde povolení parkoviště požadoval. Město mu tehdy vyhovělo, on ale stavbu parkoviště nezrealizoval. Nyní tedy jen plníme sliby v minulosti dané. A že auta parkují pod okny bytů? Optimální to sice není, avšak k životu ve městě už to tak nějak patří.

Kácení stromů v Husových sadech… Jak byste tuto diskutovanou akci okomentoval?

S. Mrvka: Ze všech stran slyším, jak jsou prý lidi proti. Jenže… Za poslední měsíc jsem vyslechl nebo četl dobrých padesát pochvalných vyjádření. Je i dost lidí, kterým se otevření parku do náměstí líbí a nechali by to tak, to my ale udělat nemůžeme. Musíme postupovat podle projektu a povolení. Příští rok zjara zde tedy budou provedeny nějaké úpravy a dojde k vysázení stromů nových.

Odpůrci zásahu upozorňují na skutečnost, že asi před dvěma roky podepsalo více než dva tisíce lidí petici proti kácení, což vzhledem k počtu obyvatel města není tak málo (cca 10 %). Vy jste tuto petici v potaz nebrali?

S. Mrvka: Petici si pamatuji, ale kolik lidí ji podepsalo, to už nevím. Také si nejsem jist, kolik signatářů bylo skutečně z Jindřichova Hradce. My jsme nicméně dodrželi vše, co jsme dodržet měli, včetně veřejného projednání za přítomnosti fundovaných odborníků. Veškeré připomínky měly být uplatněny buď právě na tomto jednání, nebo v rozmezí dvou měsíců, jež byly pro sdělení připomínek vyčleněny. Informace přinesla všechna místní média, záměr byl vyvěšen na veřejné vývěsce, model jsme vystavili v informačním centru… Mám dojem, že je to takový hradecký folklór. Po celou dobu se o věc nezajímat a zapojit se až ve chvíli, kdy je vše připraveno a schváleno. To je ale špatně.

Z projektu města vyplývá, že většina stromů v parku padne z koncepčních důvodů. Znamená to, že budou pokáceny i stromy zdravé?

S. Mrvka: Otázkou je, zda tu chceme mít sad nebo lesopark. V souladu s představami odpůrců kácení postupujeme v parku pod gymnáziem, kde odstraňujeme nemocné stromy a dosazujeme nové. Pokud však mají být Husovy sady skutečnými sady, musí jako sad vypadat. Naši předkové stromy v Husových sadech taky vysadili najednou. A vzhledem k tomu, že životnost těchto stromů je zhruba sto let, je jasné, že zdejší stromy jsou za hranicí životnosti. Nehledě na to, že ani ty relativně zdravé stromy už neměly koruny, které by koncepci sadu odpovídaly. Navíc, zde rostoucí druh jírovce (kaštan, pozn. red.) není pro toto místo vhodný. V rámci revitalizace tu proto vysadíme druh, jenž je k stromovým nemocem výrazně méně náchylný.

- Svatopluk Doseděl -