...další články

Starosta Petr Nekut: Práce na radnici malého města je služba lidem.

 

Schyluje se k rekonstrukci zdejší radnice. Můžete čtenářům tuto investiční akci přiblížit?

P. Nekut: O rekonstrukci budovy radnice se hovoří už několik let. Na toto téma proběhla i poměrně široká diskuze, jejímž výsledkem byla volba cesty kompletní rekonstrukce budovy. Vyhlásili jsme tedy architektonickou soutěž „o návrh“, do níž se přihlásilo devětadvacet účastníků a my tudíž měli z čeho vybírat. Podotýkám, že poněkud složitá soutěž „o návrh“ se v takovýchto případech běžně nevyhlašuje, ale já dnes našeho postupu nelituji.

Co je hlavním důvodem rekonstrukce?

P. Nekut: Opotřebení zubem času. Budova radnice je zhruba dvě stě let stará, a i když už má za sebou řadu úprav, nyní vyžaduje zásah zásadnější. Rekonstrukci hodláme provést s určitou vizí, tedy tak, aby po ní objekt mohl svému účelu sloužit další desítky let. Plánujeme přesunout sem městskou knihovnu a v podkrovních prostorách vznikne víceúčelový sál, který nám citelně chybí.

Kolik bude rekonstrukce stát?

P. Nekut: Měli bychom se vejít do třiceti milionů korun. Vzhledem k tomu, že zatím není na obzoru žádný dotační titul, který bychom na akci mohli využít, bude rekonstrukce zřejmě hrazena kompletně z rozpočtu města. Vhodný dotační titul samozřejmě stále hledáme.

Co místní kulturní dům? Funguje?

P. Nekut: Funguje. V současné době ho spravují město a škola. Během posledních dvou let jsme do něj investovali nemalé peníze a je to na něm vidět. Zateplili jsme jej, obnovili jeho vybavení, doplnili jevištní techniku a osvětlení, vybudovali jsme nové šatny… Lze říci, že kulturák je dnes lepší, než když byl nový.

Byly tyto investice smysluplné? Jak je kulturní dům využíván?  

P. Nekut: Investice do kulturního domu smysluplné byly a většina místních lidí je přijala pozitivně. Stále se zde konají i taneční zábavy, ale dáváme si pozor, aby se vždy jednalo o tancovačky nedestruktivního charakteru. Kulturní dům využívá pochopitelně i zdejší ochotnický spolek J. K. Tyl.

Hledáte do kulturáku nájemníka?

P. Nekut: Nehledáme. Se současným stavem jsme spokojeni. Město má nad zařízením dohled a nepochybně je spravuje jinak než nájemník, který musí hledět především na to, aby vydělal.

V lokalitě za kulturním domem má prý vzniknout přírodní koupaliště. Je to pravda?

P. Nekut: Ano.

Někteří lidé tento záměr zpochybňují. Jak byste jej obhájil?

P. Nekut: Tato lokalita je jediným místem, kde lze podle územního plánu takové zařízení umístit. Pointa spočívá v propojení kulturního domu a jeho okolí. Naše představa je taková, že kulturák poslouží jako zázemí koupaliště (občerstvení, toalety…) a s koupalištěm vytvoří jeden volnočasový komplex. Součástí projektu je i rekonstrukce komunikací, parkoviště atd.

Místní údajně volají po instalaci kamerového systému, ale jejich přání prý zatím na úrodnou půdu nepadlo. Proč?

P. Nekut: Kamerový systém je nedílně spojen s městskou policií, a pokud město strážníky nemá, což je náš případ, nemůže provozovat ani kamerový systém. Kdo by monitoring prováděl? Osobně se domnívám, že by zde městská policie zřízena být měla, stejně jako kamerový systém, ovšem v zastupitelstvu se zatím nenašla většina, která by tento názor podpořila.

V Nové Včelnici městskou policii měli a nedávno ji zrušili. Zřejmě z ekonomických důvodů. Vy byste na strážníky peníze měli?

P. Nekut: Zřízení městské policie je otázka do diskuze, ale v penězích by problém nebyl.

Potýká se Řečice s kriminalitou?

P. Nekut: S kriminalitou ani ne. Potíže jsou spíš s mladými vandaly, sprejery a podobnými živly. Jde tedy vesměs o záležitosti, které by mohla řešit právě městská policie a její kamerový systém.

Kardašova Řečice patří mezi města, kde v roce 2002 vraždili manželé Stodolovi. Leží tu stín té události dodnes, nebo lidi už spíš zapomněli?

P. Nekut: Stín tohoto zločinu na Řečici opravdu stále leží. A totéž lze říci o případu, k němuž došlo na podzim roku 2012 v nedaleké osadě Cikar, kde žena zavraždila svého manžela. Takové věci se jen tak nezapomínají.

Za sousedním Doňovem je nájezd na novou dálnici. Je blízkost dálnice pro Řečici přínosná?

P. Nekut: Určitě ano. Spojení s Prahou je nyní mnohem lepší. Blízkost dálnice má však i negativní stránku. Auta, která dříve jezdila na Prahu přes Pelhřimov, jezdí dnes spíše přes Řečici, a to znamená, že doprava na hlavním průtahu naším městem výrazně zhoustla.

Zatraktivnila dálnice tuto lokalitu? Pro investory atp.?

P. Nekut: Domnívám se, že zatraktivnění naší lokality je logické. Ovšem na nějaké konkrétní příklady je ještě příliš brzo. Jisté je, že pro každého investora je blízkost dálnice jednoznačně výhodná. A zajímavé pozemky či starší nevyužívané objekty by se u nás našly.

Už jsme zmínili ochotnický spolek, jehož jste sám členem. Co myslíte, jakou má venkovské divadelnictví budoucnost?

P. Nekut: Poměrně velkou. Ochotníci jsou na venkově velmi důležitým fenoménem. Spolu s dobrovolnými hasiči, myslivci a sportovci jsou totiž nositeli lokální kultury. Náš divadelní spolek funguje opravdu velmi dobře a neustále připravuje pěkné a kvalitní akce. Na 8. února jsme například připravili divadelní ples, který se uskuteční v kulturním domě a jehož součástí budou i naše vystoupení.

Nehrozí spolku vymření?

P. Nekut: Zatím tomu nic nenasvědčuje. Naopak, v současné době se vezeme na vlně zájmu. Jak ze strany diváků, tak ze strany lidí, kteří by se k nám chtěli přidat. A mám na mysli i lidi mladé.

Při příjezdu do Řečice (od Hradce) nelze u silnice přehlédnout budovu sokolovny. Je tento objekt využíván, nebo jen chátrá?

P. Nekut: Sokolovna, která patří TJ Sokol, bohužel využívána není a skutečně chátrá. My jsme měli snahu převzít ji do vlastnictví města, ale všechna dosavadní jednání ztroskotala na nepřijatelných podmínkách, jež si Sokol klade.

Lze říci, že Sokol nechá svoji sokolovnu raději spadnout?

P. Nekut: Vypadá to tak. Pravda je, že město tento objekt až tak nepotřebuje a jeho převzetí by bylo spojeno s dalšími investicemi. Na druhou stranu jsme si vědomi, že sokolovna dobrým dojmem nepůsobí. Nehledě na to, že budova z roku 1922 vůbec není špatná a pokud by měla nadále chátrat a jednou třeba i spadnout, byla by to velká škoda.

V regionální politice se pohybujete už hodně dlouho. Co říkáte na tzv. velkou politiku v Praze?

P. Nekut: Na tuzemskou vládní politiku radostný pohled není, co si budeme povídat. Je však třeba zdůraznit, že politické nešvary, kauzy a průšvihy jdou napříč celým politickým spektrem. To, co se děje, se mi nelíbí a bohužel nevidím, že by se něco stáčelo či měnilo k lepšímu. V tomto ohledu jsem spíš pesimista.

Blíží se komunální volby. Budete opět kandidovat?

P. Nekut: Kandidatura na post starosty nezáleží samozřejmě jenom na mě, ale do zastupitelstva města kandidovat budu.

Kolik vám je let?

P. Nekut: Jednašedesát.

Nemáte už politiky dost? Nenapadlo vás někdy pověsit ji na hřebík?

P. Nekut: Ne. Práce na radnici malého města není velká politika, ale spíše služba lidem. Naše zastupitelstvo je dobrý kolektiv, který nekouká na to, z jaké je kdo strany a dokáže se vždy domluvit.

Původním povoláním jste veterinář. Nestýská se vám po veterinární praxi?

P. Nekut: To víte, že se mi občas zasteskne. V mezích svých možností se proto této činnosti věnuji stále.

- Svatopluk Doseděl -