...další články

Starosta Stanislav Mrvka k ožehavým aktualitám

Jindřichův Hradec získal další pomyslný metál, tentokrát v podobě ocenění Přívětivý úřad 2017. V rámci Jihočeského kraje skončil Hradec druhý za Českým Krumlovem. Po vašem nástupu do funkce starosty, což bylo v listopadu 2010, jste mi řekl, že jedním z vašich cílů je vytvoření občanům otevřeného městského úřadu. Potvrzuje čerstvé ocenění, že tohoto cíle bylo dosaženo?

S. Mrvka: Ano. A toto ocenění pro mě hodně znamená. V souvislosti s činností městského úřadu nyní nemáme jen pozitivní zpětnou vazbu od veřejnosti, máme to tímto potvrzeno i ze strany Ministerstva vnitra České republiky. Ministerští úředníci anonymně prověřovali jednotlivé městské úřady, zasílali jim zapeklité e-maily, obraceli se na ně s žádostmi o řešení fiktivních případů, posuzovali reakce městských úředníků, jejich vstřícnost, pracovní dobu atp. Stříbrná medaile dokazuje, že jsme na sobě zapracovali a splnili, co jsme splnit chtěli. Tím ovšem nechci říct, že už není, co zlepšovat. To je samozřejmě vždycky.

V čem ona přívětivost spočívá? Konkrétně…

S. Mrvka: Například v tom, že člověk, který na náš úřad přijde něco vyřídit, vždy najde někoho kompetentního, kdo s ním jeho problém bude řešit. Přívětivost úřadu spočívá i v tom, že od něj každý občan obdrží odpověď, nebo v tom, že pokud něco podle zákona skutečně nelze provést, dostane se žadateli návrhu adekvátního náhradního řešení. I ten, komu nebylo vyhověno, by měl odcházet s pocitem, že naše jednání bylo korektní. Na druhou stranu jsou ovšem klienti, kterým nedokáže vyhovět nikdo.

Člověk ale musí přijít v úřední den. Nejsou úřední dny omezující komplikací?

S. Mrvka: Občané mohou na úřad přijít kdykoli, ale mimo úřední dny, tedy v úterý a ve čtvrtek, jim nemůžeme zaručit, že všichni úředníci budou ve svých kancelářích. Některé pracovní záležitosti musí pochopitelně řešit i v terénu, a k tomu mají určeny „neúřední“ dny. Matrika, podatelna atp. jsou samozřejmě k dispozici od pondělí do pátku.

Hradec už je držitelem certifikátů Nejlepší místo pro podnikání a Nejlepší místo pro život. Mnozí nicméně tvrdí, že tu jsou ještě velké rezervy. Jak byste to okomentoval?

S. Mrvka: Že je pořád co zlepšovat, to už jsem řekl před chvílí. Názor je však záležitost subjektivní a mnohdy platí, že co člověk, to jiný pohled na věc. Ale někdy je to i trochu podivné. Třeba včera, tedy v úterý 20. června, se na mě obrátil jeden občan s tím, že je v Hradci málo kulturních akcí. Přitom v pátek se konal koncert, v sobotu byl další, v neděli taky a mimo to běžel plošný kulturní podnik Živý Hradec. Zeptal jsem se toho člověka, kterou z těchto akcí navštívil, a on na to, že žádnou. Chápete? Každý má právo svobodně se k čemukoli vyjádřit, byl bych ale rád, kdyby tak bylo činěno seriózním způsobem. Ze Služeb města mi rovněž včera tlumočili dotaz, proč je v Hradci tak málo dětských hřišť. Co na to říct? V roce 2009 zde bylo dětských hřišť jedenáct, dnes jich tu je pětatřicet a letos se budou budovat dvě další. Je to málo? Jiný názor respektuji, vyžaduji však, aby byl podložen fakty.

Město disponuje cca čtvrt miliardou korun. Je to tak?

S. Mrvka: Ano. Je to jako v rodině či firmě, finanční rezerva je nutná. Nepříjemné je, že úrokové sazby jsou v současné době hodně nízké a městské úspory se tedy zhodnocují méně, než bychom si přáli.

Nejsou někdy velké úspory paradoxně znakem špatného hospodaření? V tom smyslu, že se zbytečně moc šetří a málo investuje?

S. Mrvka: To může být obecně pravda, ale není to případ Jindřichova Hradce. Co se investic týče, mezi obcemi s rozšířenou působností jsme v rámci Jihočeského kraje neustále v čele. Jsou i velké investiční akce, jež chceme záměrně financovat z městských peněz a zcela bez grantů. Jako příklad mohu uvést revitalizaci Husových sadů. Podmínky přidělení grantu pro nás byly nevýhodné a my tudíž dotaci odmítli. Stejný případ bude zřejmě rekonstrukce zámeckého pivovaru. Zavázat se kvůli grantu, že pět let budeme v rámci této akce postupovat podle něčích pokynů, to by bylo špatně. Až tedy dojde k dohodě, co s pivovarem podniknout, bude potřeba zaplatit to ze svého. A řeč je odhadem o sto milionech korun. Našim následovníkům pak přijde námi vytvořená finanční rezerva jistě vhod.

Jak to se zámeckým pivovarem aktuálně vypadá?

S. Mrvka: Zvenčí se může zdát, že se zde nic neděje, ale opak je pravdou. Dovnitř je sice špatný přístup a vše se proto musí dělat ručně, ale pryč už jsou tuny a tuny trosek. Do letošního podzimu bude vyklízení dokončeno a my poté přistoupíme k provizornímu zastřešení objektu pomocí lešení, k zabezpečení vstupů a následně doufám i k odstranění nevzhledné plechové ohrady. Bylo by dobré, kdybychom tou dobou měli jasno v tom, co s pivovarem dál.

Začátkem června jste vypsali anketu s tím, že o využití budovy pivovaru by měli rozhodnout občané. Je to moudré? V případě náměstí Míru to s anketou moc nevyšlo.

S. Mrvka: Tohle je klasický problém. Dát lidem možnost k vyjádření, nebo ne? V tomto okamžiku však chceme pouze to, aby lidi přišli s dobrými nápady, jimiž bychom se mohli při rozhodování inspirovat. Ve vedení města zatím panuje vcelku obecná shoda, že když to byl pivovar v minulosti, měl by to být pivovar i nyní, byť menší a třeba i s restaurací. Šlo by zde zřídit i chybějící kulturní zázemí. Každopádně by tu mělo vzniknout něco, co nebude pro město finanční přítěží.

Padl už i návrh, že by se sem z Kulturního domu Střelnice mohlo přestěhovat kino. Ale kinosál byl nedávno zrekonstruován a zmodernizován, tak proč?

S. Mrvka: Jsme rádi, že naše kino vypadá tak, jak vypadá. I z hlediska ekonomiky a programové nabídky je na úrovni. Moderní kinosály jsou však krátké a široké, to kvůli možnosti instalace velkého promítacího plátna, a takovou úpravu nám dispozice KD Střelnice neumožňují. Proto ta úvaha o přemístění kina do pivovaru. Je to ale jen úvaha.

Kácení stromů v hradeckých Husových sadech, zásadní téma. Lence Navarové, zastupující spolek Mařížský park, který usiluje o to, aby se v Husových sadech dál nekácelo, nebylo na letošním dubnovém zasedání zastupitelstva umožněno vystoupit. Z jakého důvodu?

S. Mrvka: Vystoupení, o němž hovoříte, nebylo v programu zasedání a jeho zařazení by tudíž bylo v rozporu s jednacím řádem. Zákon nám ukládá vyvěsit program na úřední desce deset dnů před zasedáním. Pokud někdo chce tento program změnit, některý zastupitel musí změnu navrhnout a jeho návrh pak projde hlasováním.

Tentokrát spolek formou interpelace zastoupil zastupitel Karel Matoušek (ODS). Druhý den se v tisku psalo o přestřelce starostů. Bylo to tak ostré?

S. Mrvka: Ale nebylo. Pozastavil jsem se akorát nad tím, když zastupitel Matoušek citoval z dokumentů spolku, že se k jeho členům chovám neuctivě, že jim neodpovídám, že jsem se nezabýval příslušnou občanskou peticí atd. Nemůžu si pamatovat všechno, ale poté, co jsem to nechal prověřit, vyšlo najevo, že ona petice vyřešena byla a odpověď na ni odešla poštou členovi petičního výboru. Navíc na radě, kde se toto projednávalo, byl pan Matoušek přítomen. Buď tedy na zastupitelstvu uváděl nepravdivé informace, nebo už má stejně špatnou paměť jako já.

Zástupce spolku Mařížský park jste dle mých informací 6. června ujistil, že kácení v parku (2. a 3. etapa) pokračovat nebude a vy osobně, že je taky považujete za zbytečné, neboť nemocné stromy padly už v roce 2010. Rovněž jste prý upozornil na to, že zastupitelstvo v dubnu 2016 rozhodlo pouze o realizaci 1. etapy kácení, z čehož vyplývá, že ke kácení v dalších částech parku nedojde. A údajně jste připustil, že tudíž nebude vadit, když odbor životního prostředí svůj souhlas s kácením v Husových sadech zruší.

S. Mrvka: Takhle jsem to určitě neřekl. Řekl jsem, že nemám oprávnění vstupovat do prostoru výkonu státní správy. Odvolání spolku je nicméně v souladu se zákonem, odbor životního prostředí se jím zabýval a odpověděl naprosto jasně. To, že by měl své rozhodnutí změnit, bych si nedovolil ani naznačit. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí odboru životního prostředí bylo zákonné a správné.

Máte na mysli rozhodnutí o kácení…

S. Mrvka: Jistě. Spolek Mařížský park má nějaký názor a já mu ho neberu, avšak názorem početně omezené skupiny lidí se obecně řídit nelze. Řešíme tu napadení usnesení zastupitelstva, jež je nejspravedlivějším systémem v rámci samosprávy. Můj názor může být jakýkoli, ale je to stále jen jeden názor ze sedmadvaceti. A proč po mě spolek Mařížský park chce, abych prohlásil, že se v sadech dál kácet nebude? Copak já vím, kdo bude v příštím zastupitelstvu a jaký názor v novém zastupitelstvu převládne?

Ale to, že by nevadilo, kdyby odbor životního prostředí inkriminované rozhodnutí zrušil, jste připustil.

S. Mrvka: Vyjádřil jsem se v tom smyslu, že vůbec není důležité, co si myslím, a hlavně, že v tomto okamžiku toto rozhodnutí řeší něco, co není aktuální. Rozhodování probíhalo v souladu se zákonem a na základě doložitelných odborných posudků. Výkon státní správy musí probíhat podle zákona a já jednoznačně řekl, že se jedná o oblast, do níž se vměšovat nemůžu.

Spolek Mařížský park poslal na odbor životního prostředí žádost o zrušení rozhodnutí kácet dál, ale v odpovědi vedoucího odboru Františka Chmelíka prý stálo, že důvody, uvedené v žádosti, jsou zanedbatelné a rozhodnutí se tudíž rušit nebude. Tento verdikt tedy nejde proti vašemu přesvědčení?

S. Mrvka: Ne. Proč by měl odbor životního prostředí rušit něco, co není vadné? Státní správu zajímá v tomto směru jediné. Je to či ono zákonné, nebo není? A toto zákonné je. Tečka.

Tento měsíc jste opustil post lídra jihočeské kandidátky sociálních demokratů. Byla vaše rezignace i vyjádřením podpory bývalému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi, nad jehož kauzou jste vždycky kroutil hlavou?

S. Mrvka: Lze to prezentovat i takto, ale moje podpora Jiřímu Zimolovi nebyla hlavním důvodem mé rezignace. Vadil mi celkový systém řešení kandidátky. Místní organizace navrhly nějakou kandidátku a schválily ji. Okresní konference sestavila z návrhů místních organizací kandidátku vyšší a krajský výkonný výbor pak vytvořil a schválil kandidátku finální. Hotovo. Jenže pak někdo přijde a začne dělat v kandidátce změny, dle mého názoru bezdůvodně. Předsednictvo strany mělo nechat na jihočeské ČSSD, aby sama rozhodla, jestli Jiří Zimola její důvěru má či ne. Z mého pohledu došlo k pokroucení pravidel a s tím já zásadně nesouhlasím. Ukažte mi jiného hejtmana, který sám odstoupil jen kvůli jakémusi podezření. Vždyť Zimola nebyl ani z ničeho obviněn!

Co říkáte na názor, že jste svým krokem jihočeské sociální demokraty oslabil?

S. Mrvka: Je to možné. Ale v mých letech chci, abych se na sebe mohl podívat do zrcadla. Spoustu let jsem něco podporoval a ze dne na den názor změnit nedokážu. A ani nechci. Zachování sebeúcty je pro mě zcela nezbytné.

V ČSSD to nicméně stále vře. Nepředpokládáte, že se Zimola na jihočeskou kandidátku vrátí?

S. Mrvka: Ne. Všechny formální nástroje a možnosti už byly vyčerpány.

Blíží se komunální volby. Půjdete do nich? I coby kandidát na starostu?

S. Mrvka: Popravdě řečeno, nyní neumím odpovědět. Do voleb zbývá ještě spousta měsíců a moje rozhodnutí závisí na řadě okolností. Například na mém zdravotním stavu či na vývoji ČSSD. Až přijde správný čas, určitě se vyjádřím. V tuto chvíli je tahle otázka předčasná.

- Svatopluk Doseděl -